Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další bolid - tentokrát na jihu Afriky

Další bolid - tentokrát na jihu Afriky

Bolid nad jižní Afrikou
Bolid nad jižní Afrikou
V sobotu 21. listopadu, jen tři dny poté, co nebe nad Utahem rozzářil velmi jasný bolid, mohli podobný úkaz pozorovat lidé v jižní Africe. Nejvíce hlášení přišlo z okolí Pretorie a Johannesburgu v Jihoafrické republice, ale byl pozorován i ze Svazijska nebo Zimbabwe. Zachytilo jej několik bezpečnostních kamer, díky čemuž by mělo jít poměrně dobře určit jeho dráhu a místo, kam mohly případně dopadnout jeho zbytky.

Jednotlivé výpovědi svědků se značně liší a je problém z nich vybrat důvěryhodné informace. Není se čemu divit, protože takový úkaz je něco naprosto výjimečného, zvlášť pro lidi, kteří se o astronomii nezajímají. V popisech se často objevuje zelenobílá barva nebo oranžový pruh u obzoru, ale někteří pozorovatelé tvrdí, že meteor jim připadal bílý, červený, červenofialový nebo žlutý a jedno hlášení jej dokonce uvádí modrý a přirovnává ke xenonovým automobilovým reflektorům. Problematické je i určení přesného času průletu, který se neshoduje ani na záznamech z kamer.

Přibližně se bolid objevil kolem 23. hodiny místního času, tj. 21. hodiny UT. Na konci své dráhy zřejmě třikrát vybuchl a rozpadl se na tři části. Jas při explozích byl údajně tak velký, že by se při něm dala bez problémů číst kniha. Podle některých zpráv se po průletu bolidu ozval zvuk, jako kdyby dopadla bomba, který postupně přešel do rachocení trvajícího asi tři sekundy. Jeden pozorovatel tvrdil, že slyšel syčivý zvuk a měly se dokonce otřásat i okna či celé stěny. Řadu lidí to vyděsilo tak, že vyběhli před svá obydlí, vyplašené děti plakaly. Zvukové efekty byly slyšet asi v okruhu 150 kilometrů.

Jeden z nejlepších popisů poskytl amatérský astronom Greg Campbell. Podle jeho údajů bolid začal zářit přibližně v půlce mezi hvězdami beta v Býku a theta ve Vozkovi, velmi blízko otevřené hvězdokupy M37 a skončil u obzoru, přímo pod Plejádami. Byl velmi pomalý a letěl asi čtyři sekundy, než explodoval. Nejprve byl jasně zelený, ale postupně se měnil ve žlutý a nakonec v červený. Poté, co se zdánlivě "dotkl" obzoru, rozzářila se čtvrtina oblohy tak, jako kdyby nastalo svítání. To trvalo jen krátce, pak bolid pohasl a zůstala po něm jen mlhavá bílá stopa, která byla viditelná ještě několik minut. Žádné zvuky Campbell nezaznamenal, ale krátce po průletu bolidu spatřil několik dalších meteorů.

Podle Tima Coopera, ředitele Kometární & meteorické sekce Jihoafrické astronomické společnosti (ASSA), byla jasnost meteoru kolem -18 magnitudy. Počáteční velikost tělesa se odhaduje asi jako míč na ragby a oblast, kam mohly dopadnout meteority, se pravděpodobně nachází poblíž hranic Jihoafrické republiky, Botswany a Zimbabwe.

Použité zdroje:
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com
http://www.psychohistorian.org/astronomy/news
http://www.novinky.cz

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »