Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Denní bolid v Hradci Králové?

Denní bolid v Hradci Králové?

Možný denní bolid z Hradce Králové 31. 3. 2015
Autor: Tomáš Rohlíček

V redakční i soukromé poště často narážíme na zajímavé příspěvky od čtenářů. Často jde také o snímky zajímavých jevů na obloze. A jeden takový příspěvek se nám objevil ve schránce v pátek. Na přiloženém videu je v čase 25 sekund vidět, jak zpoza oblaku rychle vylétl a poté pohasl 31. března 2015 podezřelý objekt. Mohlo by jít o denní bolid?

Autorem videa je Tomáš Rohlíček, který jej zachytil na kameru umístěnou v autě. Kvalita videa není bohužel tak vysoká, ale záznam je zajímavý právě tím, že zachycený úkaz opravdu připomíná jev, který nepochybně proběhl na obloze.

Na výše přiložené animaci vidíme nejzajímavější pasáž nahrávky, kterou si celou můžete stáhnout pod tímto odkazem.

Mapa místa záznamu možného denního bolidu v Hradci Králové 31.3.2015
Mapa místa záznamu možného denního bolidu v Hradci Králové 31.3.2015
K videu je přiložen také čas (12:11:43 – čas nemáme zatím upřesněn blíže) a GPS souřadnice, ovšem ty nesedí zcela přesně. Skutečná pozice je nedaleko na těchto souřadnicích: 50.2147386N, 15.8642336E. Na videu je vidět, že na skle auta muselo být nějaké smítko, protože se při jízdě zatáčkou posouvá vůči obloze, ale neposouvá se vůči objektivu kamery. Naopak padající objekt mezi mraky se posouvá vůči kameře doleva a jednoznačně tak jde o jev na obloze.

Pokud by šlo skutečně o denní bolid, jednalo by se opravdu o vzácnou nahrávku. Nyní se nabízí otázka, zda zkusit dohledat nějaký zvukový nebo seismický záznam, pokud jsou takový schopni někteří vědci zpětně prozkoumat. Podle toho by mohlo být více zřejmé, zda se mohlo jednat o pád kosmického tělesa, nebo nikoliv.

Ať už se v budoucnu dozvíme více, nebo nikoli, každopádně se ukazuje, že záznamy z kamer v autech jsou opravdu přínosem nejen pro pojišťovny a soudy. Mnohem více jich najdeme například v Rusku, kde se díky nim podařilo posbírat mnoho krásných záznamů známého bolidu nad Čeljabinskou oblastí 15. 2. 2013.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Denní bolid


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »