Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Denní bolid v Hradci Králové?

Denní bolid v Hradci Králové?

Možný denní bolid z Hradce Králové 31. 3. 2015
Autor: Tomáš Rohlíček

V redakční i soukromé poště často narážíme na zajímavé příspěvky od čtenářů. Často jde také o snímky zajímavých jevů na obloze. A jeden takový příspěvek se nám objevil ve schránce v pátek. Na přiloženém videu je v čase 25 sekund vidět, jak zpoza oblaku rychle vylétl a poté pohasl 31. března 2015 podezřelý objekt. Mohlo by jít o denní bolid?

Autorem videa je Tomáš Rohlíček, který jej zachytil na kameru umístěnou v autě. Kvalita videa není bohužel tak vysoká, ale záznam je zajímavý právě tím, že zachycený úkaz opravdu připomíná jev, který nepochybně proběhl na obloze.

Na výše přiložené animaci vidíme nejzajímavější pasáž nahrávky, kterou si celou můžete stáhnout pod tímto odkazem.

Mapa místa záznamu možného denního bolidu v Hradci Králové 31.3.2015
Mapa místa záznamu možného denního bolidu v Hradci Králové 31.3.2015
K videu je přiložen také čas (12:11:43 – čas nemáme zatím upřesněn blíže) a GPS souřadnice, ovšem ty nesedí zcela přesně. Skutečná pozice je nedaleko na těchto souřadnicích: 50.2147386N, 15.8642336E. Na videu je vidět, že na skle auta muselo být nějaké smítko, protože se při jízdě zatáčkou posouvá vůči obloze, ale neposouvá se vůči objektivu kamery. Naopak padající objekt mezi mraky se posouvá vůči kameře doleva a jednoznačně tak jde o jev na obloze.

Pokud by šlo skutečně o denní bolid, jednalo by se opravdu o vzácnou nahrávku. Nyní se nabízí otázka, zda zkusit dohledat nějaký zvukový nebo seismický záznam, pokud jsou takový schopni někteří vědci zpětně prozkoumat. Podle toho by mohlo být více zřejmé, zda se mohlo jednat o pád kosmického tělesa, nebo nikoliv.

Ať už se v budoucnu dozvíme více, nebo nikoli, každopádně se ukazuje, že záznamy z kamer v autech jsou opravdu přínosem nejen pro pojišťovny a soudy. Mnohem více jich najdeme například v Rusku, kde se díky nim podařilo posbírat mnoho krásných záznamů známého bolidu nad Čeljabinskou oblastí 15. 2. 2013.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Denní bolid


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »