Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Geminidy 2002

Geminidy 2002

V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.

Geminidy jsou rojem, jež je lidstvu známý poměrně dlouho. První si jej všiml v roce 1862 Robert P. Greg v Manchasteru, když pozoroval spoustu meteorů vyletujících jakoby z jednoho místa na obloze během nocí 10. - 12. prosince. Nezávisle jej téhož roku (o dvě noci později) identifikovali i B. V. Marsh a prof. Alex C. Twining ve Spojených státech.

V sedmdesátých létech 19. století byl tento roj z jedním nejsledovanějších. Již od samých počátků si lidé všímali velkého množství jasných meteorů. Zajímavostí je, že v době objevu činila typická zenitová hodinová frekvence asi 10 meteorů za hodinu a rok od roku pomalu rostla až na dnešních 110 za hodinu. Dlouho nikdo netušil, čím může být tento jev způsoben.

Výrazně se o studium roje Geminid zasloužil Mirek J. Plavec v 50. létech 20. století, když dokázal, že na vlákno Geminid působí znatelně pouze dvě planety - Jupiter a Země. Obě mají pak za následek rychlý retrográdní posun výstupného uzlu. V důsledku toho se maximum předbíhá o jeden den za každých šedesát let. Plavec dále ukázal, že změny dráhy gravitačními vlivy jsou natolik podstatné, že postupně dochází k přesunu průsečíku drah Geminid a Země. Tím také elegantně vysvětlil rostoucí hodinové frekvence v průběhu 19. a 20. století. Nastínil však i budoucí vývoj, podle něhož se v budoucnu pravděpodobně obě dráhy rozejdou natolik, že roj Geminid zcela zmizí z povědomí vizuálních pozorovatelů. Tato teorie byla potvrzena mnohem později přesnějšími výpočty, které ukazují, že roj Geminid má dobu života omezenou přibližně roky 1800 a 2100.

Dodnes není zcela jasný původ celého roje. Po mnoha slepých krocích (hledání komety na přesně parabolické dráhy) je v současnosti za původce nejvíce uznávána planetka 3200 Phaeton.

V letošním roce se tedy očekává v maximu cca 110 meteorů za hodinu. Geminidy mívají období své výrazené aktivity velmi ploché, odhady (a zkušenosti pozorovatelů) říkají, že po dva dny kolem bodu maxima zenitového hodinové frekvence neklesají pod polovinu své maximální hodnoty.

Jak název napovídá, radiant roje se nachází v souhvězdí Blíženců poblíž obou nejjasnějších hvězd Polluxu a Castora. Souhvězdí je nad obzorem celou noc, z večera ruší ovšem Měsíc dva dny po první čtvrti.

Můžeme se tedy těšit na jeden z nejaktivnějších rojů současnosti, který vykazuje vysoké procentní zastoupení jasných meteorů a bolidů. A jak říká Jan Verfl ze Sekce pro pozorování Létavic Štefánikovy hvězdárny v Praze, "v tom jsou Geminidy jedinečné!"

Předpověď počasí bohužel předpokládá, že se ke konci týdne začne zatahovat a sněžit. Kdyby bylo ale navzdory všem předpovědím jasno, neváhejte a utíkejte ven pozorovat.




O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »