Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorit na kriketu

Meteorit na kriketu

Část údajného meteoritu
Část údajného meteoritu
Ještě ani nestačila "vychladnout" senzace o domu, do kterého se už trefilo šest meteoritů, a je tu další neuvěřitelná zpráva. Tentokrát jsme se na zpravodajských serverech mohli dočíst, že během kriketového zápasu dopadl na hřiště malý meteorit a zasáhl jednoho diváka. Mělo k tomu dojít 21. července 2010 v odpoledních hodinách a dějištěm se prý stalo město Uxbridge ve Velké Británii.

Pokud budeme věřit uvedeným informacím, událost proběhla asi takto: fanoušci Jan Marszal a Richard Haynes seděli v blízkosti pomezní čáry, popíjeli a sledovali zápas. Pak zvedli oči k obloze a uviděli na ní černý objekt, letící směrem k nim. Neznámý předmět během několika sekund dopadl na kraj hřiště v jejich blízkosti a rozlomil se na dvě části. Jedna z nich se odrazila a zasáhla Marszala do hrudi. Díky tomu, že rychlost po odrazu již nebyla velká, vyvázl ze střetu bez zranění. Podle popisu mělo těleso před rozdělením velikost asi pět palců, tj. kolem 13 cm a jeho dopad si vyžádal chvilkové přerušení zápasu. Oba fanoušci tvrdí, že se nemohlo jednat o hozený kámen, protože jej viděli přilétat z velké dálky a navíc ze směru, kde nikdo nebyl. Oba fragmenty mají nyní u sebe a chtěli by je nechat prozkoumat, zda opravdu pocházejí z vesmíru.

Teoreticky se tato událost mohla stát, ale je zde několik nejasností. V první řadě je poněkud zvláštní, že by oba pánové viděli na velkou vzdálenost rychle se pohybující předmět o tak malém průměru. Tak nízko nad zemským povrchem samozřejmě už nemohl zářit jako meteor a ani o ničem takovém není v článcích žádná zmínka. A několikacentimetrový kámen (navíc tmavé barvy) proti modré obloze není příliš výrazný. Zvlášť pro někoho, kdo se určitě více věnuje utkání na hřišti, než tomu, co se děje na obloze. Ani velikost tělesa příliš neodpovídá. V textu je popisováno jako objekt o velikosti zhruba 13 cm, ale podle fotografií to vypadá, že úlomky mají velikost jen asi 2 až 3 cm. Nikde není uvedeno, zda po dopadu tělesa na hřiště vznikl nějaký kráter či alespoň prohlubeň. Místo dopadu zřejmě nikdo nevyfotografoval.

Celá záležitost prostě vypadá značně nedůvěryhodně. Mezi komentáři k článkům se objevila domněnka, že by se mohlo jednat o předmět vypadlý z letadla. Nedaleko kriketového hřiště se totiž nachází letiště, takže tato varianta se nedá vyloučit. Stejně tak se ale může jednat o klasickou "novinářskou kachnu". A jedna perlička pro pobavení na závěr. I když úlomky zatím nikdo nezkoumal, část novinářů už má jasno. Napsali, že stáří tohoto meteoritu je 4,5 miliardy let.

Použité zdroje:
   •  Diváka kriketového zápasu zasáhl meteorit
   •  Kriketový zápas přerušil pád meteoritu, jednoho z diváků trefil do hrudi
   •  'Meteorite' crashes to earth during county cricket match, hitting spectator in the chest
   •  Sussex man hit by meteorite

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »