Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Sobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.

Rozhlíželi se kolem sebe, co se děje a všimli si, že nad dveřmi stodoly je ve střeše díra a pod ní leží nějaké trosky. Asi pět metrů od otvoru spolu s hromadou prken našel Martin černý kámen o velikosti lidské pěsti a zvedl jej. Už na první pohled byl trochu jiný než ostatní kameny a také nebyl tak chladný. Když se oba vrátili do domu, hodiny ukazovaly 6:06. Vzhledem k tomu, že na dvoře byli jen pár minut, muselo k pádu dojít těsně po šesté.

Později zašla paní Lewandowska za svou dcerou Anitou a ta jí řekla, že se zřejmě jedná o meteorit. Vrátily se proto společně na místo dopadu a prohledaly jej. Na zemi pod otvorem v okruhu několika metrů skutečně nalezly několik fragmentů meteoritu a sesbíraly je. Později pomáhal hledat další úlomky i zeť paní Lewandowské. Prohledána byla i samotná stodola, ale v ní nebyly žádné části vesmírného poutníka nalezeny.

Paní Lewandowska o události informovala místní noviny a přes jejich reportéra se zpráva dostala k Romanu Rzepkovi, který se zajímá o dopady meteoritů. Ten zajel na místo a provedl prvotní průzkum, který ukázal, že těleso přiletělo směrem od severovýchodu a ve chvíli, kdy zasáhlo střechu, padalo k zemi téměř svisle, s náklonem pouhé dva nebo tři stupně od svislice. Vzhledem ke škodám, které napáchalo, muselo mít těsně před dopadem značně vysokou rychlost. Hlavní fragment má hmotnost 813 gramů a celková hmotnost sesbíraných úlomků činí 1 057 gramů. Je však pravděpodobné, že některé nebyly dosud nalezeny, takže celková hmota byla ještě větší. Nedá se ani vyloučit, že mohlo v okolí dopadnout více těles, ale pokud se tak stalo, bude velmi těžké je najít. Hned za stodolou je totiž poměrně bažinatý terén a místo dopadu ze tří stran obklopuje jezero.

Zběžné ohledání samotného meteoritu ukazuje, že se zřejmě jedná o běžný chondrit, ale podrobnosti budou známy až po důkladnějším rozboru. Výzkum má uskutečnit profesor Tadeusz Przylibski na Technické univerzitě ve Vratislavi a po jeho dokončení by měly části meteoritu skončit v Muzeu Mikuláše Koperníka v městě Frombork nebo v planetáriu hlavního města Varmijsko-mazurského vojvodství Olštýn (Olsztyn). Jedná se o první letošní zaznamenaný případ, kdy meteorit zasáhl budovu.

Použité zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »