Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Meteorit zasáhl budovu na severovýchodě Polska

Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Část meteoritu, který dopadl u obce Sołtmany
Sobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.

Rozhlíželi se kolem sebe, co se děje a všimli si, že nad dveřmi stodoly je ve střeše díra a pod ní leží nějaké trosky. Asi pět metrů od otvoru spolu s hromadou prken našel Martin černý kámen o velikosti lidské pěsti a zvedl jej. Už na první pohled byl trochu jiný než ostatní kameny a také nebyl tak chladný. Když se oba vrátili do domu, hodiny ukazovaly 6:06. Vzhledem k tomu, že na dvoře byli jen pár minut, muselo k pádu dojít těsně po šesté.

Později zašla paní Lewandowska za svou dcerou Anitou a ta jí řekla, že se zřejmě jedná o meteorit. Vrátily se proto společně na místo dopadu a prohledaly jej. Na zemi pod otvorem v okruhu několika metrů skutečně nalezly několik fragmentů meteoritu a sesbíraly je. Později pomáhal hledat další úlomky i zeť paní Lewandowské. Prohledána byla i samotná stodola, ale v ní nebyly žádné části vesmírného poutníka nalezeny.

Paní Lewandowska o události informovala místní noviny a přes jejich reportéra se zpráva dostala k Romanu Rzepkovi, který se zajímá o dopady meteoritů. Ten zajel na místo a provedl prvotní průzkum, který ukázal, že těleso přiletělo směrem od severovýchodu a ve chvíli, kdy zasáhlo střechu, padalo k zemi téměř svisle, s náklonem pouhé dva nebo tři stupně od svislice. Vzhledem ke škodám, které napáchalo, muselo mít těsně před dopadem značně vysokou rychlost. Hlavní fragment má hmotnost 813 gramů a celková hmotnost sesbíraných úlomků činí 1 057 gramů. Je však pravděpodobné, že některé nebyly dosud nalezeny, takže celková hmota byla ještě větší. Nedá se ani vyloučit, že mohlo v okolí dopadnout více těles, ale pokud se tak stalo, bude velmi těžké je najít. Hned za stodolou je totiž poměrně bažinatý terén a místo dopadu ze tří stran obklopuje jezero.

Zběžné ohledání samotného meteoritu ukazuje, že se zřejmě jedná o běžný chondrit, ale podrobnosti budou známy až po důkladnějším rozboru. Výzkum má uskutečnit profesor Tadeusz Przylibski na Technické univerzitě ve Vratislavi a po jeho dokončení by měly části meteoritu skončit v Muzeu Mikuláše Koperníka v městě Frombork nebo v planetáriu hlavního města Varmijsko-mazurského vojvodství Olštýn (Olsztyn). Jedná se o první letošní zaznamenaný případ, kdy meteorit zasáhl budovu.

Použité zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »