Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Možný dopad meteoritu u hranic Kanady a USA

Možný dopad meteoritu u hranic Kanady a USA

Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011. Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.

V hlášeních se často objevuje zelená či modrozelená barva, ale můžeme v nich najít i jasně bílou a z kanadského města Cochrane byl prý vidět červený záblesk. Další zprávy udávají, že na konci světelné dráhy byly minimálně dva záblesky, spíše se však jednalo o dvě série záblesků a nejsilnější byl ten poslední. Několik svědků tvrdilo, že zhruba minutu poté, co meteor pohasl, byl slyšet rachot či dunění, připomínající vzdálenou bouři.

Čas přeletu je udáván nejčastěji v rozpětí od 1:08 do 1:20 místního času, případně o hodinu více, pokud byl použit letní čas. Nejpřesnější údaje poskytl koordinátor kanadského zpravodajského centra pro bolidy Alan R. Hildebrand. Podle jeho informací k přeletu došlo v čase mezi 8:18:44 až 8:18:49 UT, z čehož vyplývá, že bolid byl viditelný minimálně 5 sekund. Dokládá to i video, pořízené kamerou ze střechy školní budovy College of the Rockies v kanadském městě Cranbrook. Vypadá to, že explozemi bylo sice těleso rozděleno na menší kusy, ale pravděpodobně část hmoty pronikla zemskou atmosférou a dopadla až na povrch.

Výpočty ukazují, že počáteční hmotnost objektu byla 100 až 200 kg a vstoupil do atmosféry rychlostí 22 km/s. Viditelný začal být ve výšce zhruba 86 km a konec světelné dráhy ležel 18 km nad zemským povrchem. Teoreticky mohlo dopadnout na zem až několik desítek kilogramů materiálu. Byla určena oblast možného dopadu, která leží mezi kanadskými městy Cranbrook a Nelson v blízkosti hranic Kanady a USA. Pátrání po meteoritech však bude ztěžovat velmi členitý terén, ve kterém se vyskytují hornaté oblasti, velké plochy lesů a řada jezer.

Použité zdroje:
   •  Montana, Washington, Idaho, Alberta, British Columbia Meteor Detected 13/14 MAY 2011
   •  Na Zemi dopadl obří meteorit, natočila ho školní kamera

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »