Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na večerní obloze pozorujte Merkur

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Okolnosti dobré viditelnosti

Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Podmínkou k příznivé viditelnosti Merkuru je jednak co největší vzdálenost od Slunce na obloze a potom také jasnost a sklon ekliptiky. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosahují vnitřní planety při elongacích. Největší východní elongaci bude mít Merkur ve středu 23. března (19°). Dalším příznivým faktorem je zmíněná jasnost. Například na začátku týdne má zápornou magnitudu, je tedy opravdu výrazný. Postupně však zeslábne až k 1. hvězdné velikosti. Dále je podstatné, zda je v době elongace co největší úhel sklonu ekliptiky vůči obzoru. Např. v únoru až v dubnu je večerní zdánlivá dráha Slunce po obloze (ekliptika) výrazně strměji skloněna, než například v létě. Stejně tak od konce srpna do října na ranní obloze. Proto jsou výhodné především jarní večerní a podzimní ranní elongace. V neposlední řadě hraje velkou roli ještě průzračnost atmosféry, která bývá obecně zjara a na začátku zimy lepší, než kupříkladu v létě.

Kdy a kde pozorovat?

Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur je dobře viditelný především v první polovině tohoto týdne, kdy je velmi jasný a relativně vysoko nad obzorem. Dívejte se za soumraku, přibližně od 19. hodiny SEČ v místech s dobrým výhledem k západnímu obzoru. Dobrá viditelnost planety bude zhruba do konce března, ale Merkur mezitím zeslábne a nebude tak výrazný.

Jak fotografovat?

Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Fotografujte zpočátku na nejnižší citlivost a postupně ji rozumně navyšujte, např. až na 200 ISO. Exponujte spíš s více otevřenou clonou řádově od 1/10 sekundy do 10 sekund, podle pokročilosti soumraku. Použijte stativ a samospoušť, popř. jiný ovladač spouště na kabelu a podobně.

Fotografie v článku jsem pořídil postupně od 5. do 19. března. Snímek s letadlem vznikl v ohnisku dalekohledu 305/1500 mm (Canon 30D, ISO 400, 1/800s), snímek s Jupiterem v zakaleném podvečeru 15. března je kompaktem Canon PowerShot SX200 IS (2 sekundy, ISO 100, f5/37 mm = opticky přiblíženo). Nejvýraznější pohled na Merkur se naskytl večer 19. března, kdy na druhé straně oblohy vycházel jasný Měsíc v úplňku. Snímal jsem zrcadlovkou 30D s objektivem Canon 17-85 při ohnisku 66 mm (f5,6, ISO 400, 2 sekundy). Více informací o těchto pozorování je na webu Klubu astronomů Liberecka.

Pošlete svá pozorování

Protože v těchto dnech večer jsou splněny prakticky všechny faktory, snad kromě nevyzpytatelného počasí, pozorování Merkuru vám vřele doporučujeme. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své fotografie doplněné např. o zajímavé objekty v okolí nebo na obzoru, a to na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, opět vytvoříme fotogalerii. Do mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »