Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na večerní obloze pozorujte Merkur

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Okolnosti dobré viditelnosti

Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Podmínkou k příznivé viditelnosti Merkuru je jednak co největší vzdálenost od Slunce na obloze a potom také jasnost a sklon ekliptiky. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosahují vnitřní planety při elongacích. Největší východní elongaci bude mít Merkur ve středu 23. března (19°). Dalším příznivým faktorem je zmíněná jasnost. Například na začátku týdne má zápornou magnitudu, je tedy opravdu výrazný. Postupně však zeslábne až k 1. hvězdné velikosti. Dále je podstatné, zda je v době elongace co největší úhel sklonu ekliptiky vůči obzoru. Např. v únoru až v dubnu je večerní zdánlivá dráha Slunce po obloze (ekliptika) výrazně strměji skloněna, než například v létě. Stejně tak od konce srpna do října na ranní obloze. Proto jsou výhodné především jarní večerní a podzimní ranní elongace. V neposlední řadě hraje velkou roli ještě průzračnost atmosféry, která bývá obecně zjara a na začátku zimy lepší, než kupříkladu v létě.

Kdy a kde pozorovat?

Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur je dobře viditelný především v první polovině tohoto týdne, kdy je velmi jasný a relativně vysoko nad obzorem. Dívejte se za soumraku, přibližně od 19. hodiny SEČ v místech s dobrým výhledem k západnímu obzoru. Dobrá viditelnost planety bude zhruba do konce března, ale Merkur mezitím zeslábne a nebude tak výrazný.

Jak fotografovat?

Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Fotografujte zpočátku na nejnižší citlivost a postupně ji rozumně navyšujte, např. až na 200 ISO. Exponujte spíš s více otevřenou clonou řádově od 1/10 sekundy do 10 sekund, podle pokročilosti soumraku. Použijte stativ a samospoušť, popř. jiný ovladač spouště na kabelu a podobně.

Fotografie v článku jsem pořídil postupně od 5. do 19. března. Snímek s letadlem vznikl v ohnisku dalekohledu 305/1500 mm (Canon 30D, ISO 400, 1/800s), snímek s Jupiterem v zakaleném podvečeru 15. března je kompaktem Canon PowerShot SX200 IS (2 sekundy, ISO 100, f5/37 mm = opticky přiblíženo). Nejvýraznější pohled na Merkur se naskytl večer 19. března, kdy na druhé straně oblohy vycházel jasný Měsíc v úplňku. Snímal jsem zrcadlovkou 30D s objektivem Canon 17-85 při ohnisku 66 mm (f5,6, ISO 400, 2 sekundy). Více informací o těchto pozorování je na webu Klubu astronomů Liberecka.

Pošlete svá pozorování

Protože v těchto dnech večer jsou splněny prakticky všechny faktory, snad kromě nevyzpytatelného počasí, pozorování Merkuru vám vřele doporučujeme. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své fotografie doplněné např. o zajímavé objekty v okolí nebo na obzoru, a to na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, opět vytvoříme fotogalerii. Do mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »