Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na večerní obloze pozorujte Merkur

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Okolnosti dobré viditelnosti

Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Podmínkou k příznivé viditelnosti Merkuru je jednak co největší vzdálenost od Slunce na obloze a potom také jasnost a sklon ekliptiky. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosahují vnitřní planety při elongacích. Největší východní elongaci bude mít Merkur ve středu 23. března (19°). Dalším příznivým faktorem je zmíněná jasnost. Například na začátku týdne má zápornou magnitudu, je tedy opravdu výrazný. Postupně však zeslábne až k 1. hvězdné velikosti. Dále je podstatné, zda je v době elongace co největší úhel sklonu ekliptiky vůči obzoru. Např. v únoru až v dubnu je večerní zdánlivá dráha Slunce po obloze (ekliptika) výrazně strměji skloněna, než například v létě. Stejně tak od konce srpna do října na ranní obloze. Proto jsou výhodné především jarní večerní a podzimní ranní elongace. V neposlední řadě hraje velkou roli ještě průzračnost atmosféry, která bývá obecně zjara a na začátku zimy lepší, než kupříkladu v létě.

Kdy a kde pozorovat?

Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur je dobře viditelný především v první polovině tohoto týdne, kdy je velmi jasný a relativně vysoko nad obzorem. Dívejte se za soumraku, přibližně od 19. hodiny SEČ v místech s dobrým výhledem k západnímu obzoru. Dobrá viditelnost planety bude zhruba do konce března, ale Merkur mezitím zeslábne a nebude tak výrazný.

Jak fotografovat?

Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Fotografujte zpočátku na nejnižší citlivost a postupně ji rozumně navyšujte, např. až na 200 ISO. Exponujte spíš s více otevřenou clonou řádově od 1/10 sekundy do 10 sekund, podle pokročilosti soumraku. Použijte stativ a samospoušť, popř. jiný ovladač spouště na kabelu a podobně.

Fotografie v článku jsem pořídil postupně od 5. do 19. března. Snímek s letadlem vznikl v ohnisku dalekohledu 305/1500 mm (Canon 30D, ISO 400, 1/800s), snímek s Jupiterem v zakaleném podvečeru 15. března je kompaktem Canon PowerShot SX200 IS (2 sekundy, ISO 100, f5/37 mm = opticky přiblíženo). Nejvýraznější pohled na Merkur se naskytl večer 19. března, kdy na druhé straně oblohy vycházel jasný Měsíc v úplňku. Snímal jsem zrcadlovkou 30D s objektivem Canon 17-85 při ohnisku 66 mm (f5,6, ISO 400, 2 sekundy). Více informací o těchto pozorování je na webu Klubu astronomů Liberecka.

Pošlete svá pozorování

Protože v těchto dnech večer jsou splněny prakticky všechny faktory, snad kromě nevyzpytatelného počasí, pozorování Merkuru vám vřele doporučujeme. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své fotografie doplněné např. o zajímavé objekty v okolí nebo na obzoru, a to na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, opět vytvoříme fotogalerii. Do mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »