Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Kalifornií explodoval denní bolid, nalezeny první úlomky

Nad Kalifornií explodoval denní bolid, nalezeny první úlomky

Denní bolid nad Kalifornií
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.

Jeho barva je udávána jako bílá, jasně zelená, v některých záznamech je rozlišeno, že samotné těleso zářilo jasně červenou a bílou barvou, kdežto stopa byla zelená. Směr pohybu byl přibližně od východu k západu. Sešla se více než stovka hlášení a řada lidí zaznamenala také silnou explozi, která byla slyšet na stovky kilometrů daleko. Jeden pozorovatel dokonce uvedl, že zaslechl nejprve silný výbuch a o chvíli později ještě jeden slabší. Někteří svědci přirovnali efekt k zemětřesení a explozi tělesa zaznamenaly i seismické stanice. Naštěstí nebyla hlášena žádná zranění ani materiální škody.

Podle zaznamenaného aerodynamického třesku a rozboru jednotlivých pozorování to vypadá, že meteoroid se v atmosféře pohyboval rychlostí jen 15 km/s, což jej řadí mezi velmi pomalá tělesa. Díky tomu pronikl velmi nízko a závěrečný výbuch, po kterém následoval rozpad, se odehrál zřejmě až ve výšce kolem osmi kilometrů nad zemským povrchem. Odhadovaná síla exploze odpovídala účinkům 3,8 až 5 kilotun TNT. Výpočty ukázaly, že původní těleso mělo velikost asi tři až čtyři metry a hmotnost kolem 70 tun. Všechny tyto okolnosti nahrávaly tomu, že by na zem mohlo dopadnout až několik desítek fragmentů o hmotnostech zhruba od 100 gramů až po 1 kilogram.

Téměř okamžitě se proto rozběhlo pátrání po meteoritech a velmi brzy slavilo úspěch. Už v úterý 24. dubna v 11 hodin místního času nalezl první fragment Robetr Ward, specialista na vyhledávání meteoritů s více než dvacetiletou praxí. Jednalo se vlastně o dva úlomky o hmotnostech asi 10 gramů, ty ale pravděpodobně původně tvořily jediný kus, který se rozlomil až při dopadu. Z nálezu se mohl radovat i nizozemský astronom a odborník na meteory Peter Jenniskens. Objevil úlomek na asfaltovém parkovišti u jednoho parku v městečku Lotus. Měl hmotnost čtyři gramy a byl rozdrcen na několik částí koly projíždějících aut. Podle předběžných údajů se jedná o uhlíkatý chondrit, který má křehkou strukturu a proto je velmi vzácný. Obvykle se totiž během průletu atmosférou rozpadne na malé části a nedosáhne zemského povrchu.

Pátrání stále pokračuje a je pravděpodobné, že budou nalezeny další části meteoritu. Astronomové žádají veřejnost, aby poskytla fotografie či videa přeletu meteoru, ze kterých by mohli zjistit další informace. Zajímavé údaje by mohly poskytnout například záznamy bezpečnostních kamer, pokud tento jev zachytily. Při získání dostatečného počtu záznamů by se dala zpětně dopočítat dráha meteoroidu ve sluneční soustavě a také zpřesnit oblast dopadu. Zatím to vypadá, že i když se bolid objevil v době vrcholící činnosti meteorického roje Lyrid, k tomuto roji nenáležel a jednalo se zřejmě o osamocené těleso.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »