Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Kalifornií explodoval denní bolid, nalezeny první úlomky

Nad Kalifornií explodoval denní bolid, nalezeny první úlomky

Denní bolid nad Kalifornií
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.

Jeho barva je udávána jako bílá, jasně zelená, v některých záznamech je rozlišeno, že samotné těleso zářilo jasně červenou a bílou barvou, kdežto stopa byla zelená. Směr pohybu byl přibližně od východu k západu. Sešla se více než stovka hlášení a řada lidí zaznamenala také silnou explozi, která byla slyšet na stovky kilometrů daleko. Jeden pozorovatel dokonce uvedl, že zaslechl nejprve silný výbuch a o chvíli později ještě jeden slabší. Někteří svědci přirovnali efekt k zemětřesení a explozi tělesa zaznamenaly i seismické stanice. Naštěstí nebyla hlášena žádná zranění ani materiální škody.

Podle zaznamenaného aerodynamického třesku a rozboru jednotlivých pozorování to vypadá, že meteoroid se v atmosféře pohyboval rychlostí jen 15 km/s, což jej řadí mezi velmi pomalá tělesa. Díky tomu pronikl velmi nízko a závěrečný výbuch, po kterém následoval rozpad, se odehrál zřejmě až ve výšce kolem osmi kilometrů nad zemským povrchem. Odhadovaná síla exploze odpovídala účinkům 3,8 až 5 kilotun TNT. Výpočty ukázaly, že původní těleso mělo velikost asi tři až čtyři metry a hmotnost kolem 70 tun. Všechny tyto okolnosti nahrávaly tomu, že by na zem mohlo dopadnout až několik desítek fragmentů o hmotnostech zhruba od 100 gramů až po 1 kilogram.

Téměř okamžitě se proto rozběhlo pátrání po meteoritech a velmi brzy slavilo úspěch. Už v úterý 24. dubna v 11 hodin místního času nalezl první fragment Robetr Ward, specialista na vyhledávání meteoritů s více než dvacetiletou praxí. Jednalo se vlastně o dva úlomky o hmotnostech asi 10 gramů, ty ale pravděpodobně původně tvořily jediný kus, který se rozlomil až při dopadu. Z nálezu se mohl radovat i nizozemský astronom a odborník na meteory Peter Jenniskens. Objevil úlomek na asfaltovém parkovišti u jednoho parku v městečku Lotus. Měl hmotnost čtyři gramy a byl rozdrcen na několik částí koly projíždějících aut. Podle předběžných údajů se jedná o uhlíkatý chondrit, který má křehkou strukturu a proto je velmi vzácný. Obvykle se totiž během průletu atmosférou rozpadne na malé části a nedosáhne zemského povrchu.

Pátrání stále pokračuje a je pravděpodobné, že budou nalezeny další části meteoritu. Astronomové žádají veřejnost, aby poskytla fotografie či videa přeletu meteoru, ze kterých by mohli zjistit další informace. Zajímavé údaje by mohly poskytnout například záznamy bezpečnostních kamer, pokud tento jev zachytily. Při získání dostatečného počtu záznamů by se dala zpětně dopočítat dráha meteoroidu ve sluneční soustavě a také zpřesnit oblast dopadu. Zatím to vypadá, že i když se bolid objevil v době vrcholící činnosti meteorického roje Lyrid, k tomuto roji nenáležel a jednalo se zřejmě o osamocené těleso.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »