Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Neobvykle jasný bolid 5.11.2008
Jiří Srba Vytisknout článek

Neobvykle jasný bolid 5.11.2008

Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl
Ve středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.

Podle očitých svědků, kteří úkaz spatřili, bylo možné kolem 20:45 SEČ pozorovat na obloze rychle letící objekt vysoké jasnosti, který připomínal světlici ohňostroje. Krátkodobě došlo k výraznému osvětlení okolní krajiny, a to v situaci, kdy na obloze zářil Měsíc ve fázi první čtvrti.

Podle tohoto popisu se jednalo meteor, který byl podle prvních odhadů jasností srovnatelný s dorůstajícím Měsícem. Takovému meteoru (který je na obloze jasnější než planeta Venuše) astronomové říkají bolid.

Informace od svědků byly zaslány do databáze pozorování bolidů, kterou provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, a kde jsou již k dispozici další údaje z jiných míst celé České republiky.

Úkaz byl podle informace pracovníka astronomického ústavu Pavla Spurného zaznamenán také automatickými celooblohovými kamerami. Podle předběžných údajů z těchto přístrojů byl meteor dokonce jasností srovnatelný s Měsícem v úplňku. Pohyboval se velmi rychle a zazářil jen na krátkou dobu cca 1,9 s. Podle této a dalších zaznamenaných charakteristik se jednalo o rychlý bolid kometárního původu, který zcela shořel v atmosféře.

Zatím jediný dostupný obrazový záznam pravděpodobně tohoto jevu je k nahlédnutí na stránkách spaceweather.com, kde své pozorování prezentují slovenští kolegové Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl. Při sledování meteorického roje Taurid ze stanice Marianka nedaleko Bratislavy, se jim podařilo úkaz zaznamenat, a to hned dvojicí přístrojů. Jednak pomocí celooblohové komory vybavené CCD kamerou AstroPix 4.0, a také prostřednictvím digitální zrcadlovky Canon 5D s objektivem s ohniskovou vzdáleností 15 mm (f/4). Podle jejich záznamů k úkazu došlo přesně ve 20:42:38 SEČ a jedná se o meteor náležející právě k roji Taurid, jehož maximum nastalo 5. listopadu v poledních hodinách.

* Podrobnější předběžný popis vizuálního pozorování jevu, tektokrát z Brna, z hvězdárny na Kraví Hoře, poskytl Petr Horálek. "Bolid jsem spatřil nejprve periferním viděním, takže jsem jej nepozoroval po celou dobu letu. Podle mého odhadu let mohl trvat maximálně 5 sekund, spíše ale méně tak 2,5s, barva meteoru byla modro-bílá, stopa byla v prvních okamžicích nafialovělá s jasností až -5 mag a viditelná zůstala asi 3 sekundy. Jasnost bolidu se těžko odhaduje, ale pohybovala se tak kolem -9 mag (při výbuchu byl značný stín u nás všech, takže možná až -11 mag). Meteor letěl od spojnice Plejády-Aldebaran k betaTau."

V případě dalších novinek bude tento článek dále aktualizován.

[1] Autory přiložených snímků jsou slovenští kolegové Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl, převzato ze spaceweather.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »