Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorování Drakonid 2011

Pozorování Drakonid 2011

Sprška Draconid nad polární září
Sprška Draconid nad polární září
I když meteorický roj Drakonidy je obvykle velmi slabý, v roce 2011 se očekával jeho bohatý návrat. Předpovědi udávaly frekvenci až 750 meteorů za hodinu, což by opravdu stálo za to. Bohužel téměř nad celým územím České republiky bylo v době maxima buď úplně, nebo téměř zataženo, takže většina pozorovatelů neviděla vůbec nic, případně jen několik málo meteorů. I pozorovatelé z H+P Plzeň se museli vyrovnat s oblačností kolem 90% a na spatřené meteory jim stačily v nejlepším případě prsty obou rukou.

Úspěšnější byly skupiny astronomů, které se vydaly za hranice. Například čtyřčlenná výprava do Německa zaznamenala za 1 hodinu a 53 minut čistého času dohromady 332 Drakonid. Po patřičných korekcích z toho vyšlo, že maximum trvalo kolem jedné hodiny a frekvence byla zhruba 300 meteorů za hodinu. Další pozorovatelé se vydali až do severní Itálie, do blízkosti obce Cavandola a z jejich výsledků vyplývá, že maximum nastalo 8. října mezi 21:50 až 22:00 SELČ a frekvence v pětiminutové špičce byla až 390 meteorů za hodinu. Astronomové z Ondřejova měli dvě želízka v ohni. Část z nich pozorovala meteory z okolí Milána v Itálii a zastoupení měli dokonce i v mezinárodní výpravě, která sledovala Drakonidy ze dvou letounů typu Falcon. Obě letadla startovala ze švédského města Kiruna a letěla stejnou trasu ve vzdálenosti asi 100 kilometrů od sebe. Byly tak zachyceny meteory ze dvou míst, což umožňuje vypočítat jejich přesné dráhy. Na sledování bylo použito několika kamer, které zaznamenávaly meteory po celou dobu maxima, protože let trval tři a půl hodiny. Z paluby letounů, které se pohybovaly ve výšce kolem 11 kilometrů, byla během pozorování vidět také velmi jasná polární záře. I tito astronomové udávají čas maxima 22:00 SELČ a maximální frekvenci 400 meteorů za hodinu.

Jakub Černý ve svém článku píše, že frekvenci, převyšující 50 meteorů za hodinu, bylo možné sledovat bezmála tři hodiny, konkrétně 8. října 2011 od 20:30 do 23:20 SELČ. Maximum bylo 309 meteorů za hodinu a v některých intervalech dosahovaly frekvence téměř 350 meteorů za hodinu. Je možné, že se během výše uvedené doby vyskytlo maxim několik.

Mezinárodní meteorářská organizace (IMO) uvádí, že podle prvních získaných dat vychází maximum na 332 meteorů za hodinu. Mělo poměrně rychlý vzestup a pomalejší pokles. Výsledky byly získány zpracováním 5 599 Drakonid, které napozorovalo 116 astronomů z 27 států. Poloha radiantu, získaná z 28 "vícestaničních" meteorů potvrdila, že tyto frekvence opravdu způsobil oblak, vzniklý v roce 1900 při průchodu mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner kolem Slunce. Díky němu bylo možné pozorovat i mimořádné meteorické deště v letech 1933 a 1946, ale od té doby se již značně rozptýlil. Výpočty ukazují, že hustota oblaku byla v roce 2011 asi 3 300 částic na jednu miliardu krychlových kilometrů. Pro představu - jedná se o oblast meziplanetárního prostoru ve tvaru krychle o stranách 1 000 kilometrů. Jak je vidět, i tak nízká hustota stačí, abychom mohli na obloze spatřit velmi pěkný a neobvyklý úkaz.

Použité zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Snímek povrchu Měsíce obvykle zachycuje pustou, kamenitou krajinu s šedavým povrchem pokrytým regolitem. Můžeme vidět množství kráterů různé velikosti, které vznikly dopady meteoritů. Některé oblasti mohou být relativně hladké, zatímco jiné jsou poseté balvany a útesy.

Další informace »