Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

Aktivní oblast NOAA 0808 vyfotografovaná na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově dne 12. září 2005.

Vývoj skupiny slunečních skvrn č. 0808, fotografie jsou pořízené na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově:

datum snímek plocha oblasti
na Slunci
v miliontinách polokoule Slunce
počet skvrn
8.9.2005
0808-1.jpg
51014
9.9.2005
0808-2.jpg
143038
10.9.2005
0808-3.jpg
140038
11.9.2005
0808-4.jpg
125080
12.9.2005
0808-5.jpg
84052
13.9.2005
0808-6.jpg
84074

Sluneční skvrnu, přesněji řečeno aktivní oblast na Slunci, ve které se tato skvrna nachází, doprovází velká erupční aktivita. Do dnešního dne tato aktivní oblast vyprodukovala 19 erupcí střední velikosti (typu M) a 9 erupcí velké velikosti (typu X). Největší erupce z této aktivní oblasti byla zaznamenána 7.9.2005, jejíž velikost satelity GOES změřily jako X 17.0. Stala se tak po erupci z 28.10.2003 čtvrtou největší sluneční erupcí zaznamenanou od roku 1978.

Přehled největších slunečních erupcí zaznamenaných od roku 1978:

4. 11.2003X 28 (vůbec největší dosud zaznamenaná erupce)
2. 4.2001X 20
16. 8.1989X 20
28. 10.2003X 17.2
7. 9. 2005X 17.0

Poznámka: mohutnost (klasifikace) erupcí je odvozena od jejich měkké rentgenové emise.

Po několika dnech se v České republice zlepšilo počasí, a tak rozhodně stojí zato, aby se zájemci přišli podívat na hvězdárny a dalekohledem opatřeným slunečním filtrem se na strukturu této nebývale velké sluneční skvrny i celé aktivní oblasti podívali. Ti, kteří ještě neztratili filtry nebo speciální brýle používané např. v roce 1999 k pozorování zatmění Slunce nebo v roce 2004 k pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem, je mohou oprášit a podívat se na Slunce. Skvrna je tak velká, že ji lze snadno pozorovat i pouhým okem. V těchto dnech se skvrna nachází pod středem slunečního kotouče a bude při pohledu očima přes sluneční filtr postupně postupovat k pravému okraji Slunce. Použít lze i svářečské filtry hustoty č. 13. V případě pozorování dalekohledem nezapomeňte, že pohled do dalekohledu bez speciálního filtru na pozorování Slunce by Vás mohl definitivně připravit o zrak!!

Kdo nemá možnost podívat se na "živé" Slunce, může aktuální podobu Slunce v různých vlnových délkách sledovat na www.astro.cz/obloha/slunce/, kde jsou k dispozici on-line snímky z družice SOHO.

Pozornost ke Slunci se upře ještě 3. října 2005, kdy u nás nastane částečné zatmění Slunce. Podrobnosti o tomto úkazu přineseme v další tiskové informaci.

Tiskové prohlášení je možné stáhout ve formátu MS Word




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »