Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

Aktivní oblast NOAA 0808 vyfotografovaná na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově dne 12. září 2005.

Vývoj skupiny slunečních skvrn č. 0808, fotografie jsou pořízené na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově:

datum snímek plocha oblasti
na Slunci
v miliontinách polokoule Slunce
počet skvrn
8.9.2005
0808-1.jpg
51014
9.9.2005
0808-2.jpg
143038
10.9.2005
0808-3.jpg
140038
11.9.2005
0808-4.jpg
125080
12.9.2005
0808-5.jpg
84052
13.9.2005
0808-6.jpg
84074

Sluneční skvrnu, přesněji řečeno aktivní oblast na Slunci, ve které se tato skvrna nachází, doprovází velká erupční aktivita. Do dnešního dne tato aktivní oblast vyprodukovala 19 erupcí střední velikosti (typu M) a 9 erupcí velké velikosti (typu X). Největší erupce z této aktivní oblasti byla zaznamenána 7.9.2005, jejíž velikost satelity GOES změřily jako X 17.0. Stala se tak po erupci z 28.10.2003 čtvrtou největší sluneční erupcí zaznamenanou od roku 1978.

Přehled největších slunečních erupcí zaznamenaných od roku 1978:

4. 11.2003X 28 (vůbec největší dosud zaznamenaná erupce)
2. 4.2001X 20
16. 8.1989X 20
28. 10.2003X 17.2
7. 9. 2005X 17.0

Poznámka: mohutnost (klasifikace) erupcí je odvozena od jejich měkké rentgenové emise.

Po několika dnech se v České republice zlepšilo počasí, a tak rozhodně stojí zato, aby se zájemci přišli podívat na hvězdárny a dalekohledem opatřeným slunečním filtrem se na strukturu této nebývale velké sluneční skvrny i celé aktivní oblasti podívali. Ti, kteří ještě neztratili filtry nebo speciální brýle používané např. v roce 1999 k pozorování zatmění Slunce nebo v roce 2004 k pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem, je mohou oprášit a podívat se na Slunce. Skvrna je tak velká, že ji lze snadno pozorovat i pouhým okem. V těchto dnech se skvrna nachází pod středem slunečního kotouče a bude při pohledu očima přes sluneční filtr postupně postupovat k pravému okraji Slunce. Použít lze i svářečské filtry hustoty č. 13. V případě pozorování dalekohledem nezapomeňte, že pohled do dalekohledu bez speciálního filtru na pozorování Slunce by Vás mohl definitivně připravit o zrak!!

Kdo nemá možnost podívat se na "živé" Slunce, může aktuální podobu Slunce v různých vlnových délkách sledovat na www.astro.cz/obloha/slunce/, kde jsou k dispozici on-line snímky z družice SOHO.

Pozornost ke Slunci se upře ještě 3. října 2005, kdy u nás nastane částečné zatmění Slunce. Podrobnosti o tomto úkazu přineseme v další tiskové informaci.

Tiskové prohlášení je možné stáhout ve formátu MS Word




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »