Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Unikátní pohled na úplné zatmění Slunce, hvězdy a dvě komety

Unikátní pohled na úplné zatmění Slunce, hvězdy a dvě komety

Pro výsledný obraz úplného zatmění Slunce bylo použito mnoho snímků přes 200mm teleobjektiv a přes dalekohled o ohniskové vzdálenosti 1100 mm (vnitřní koróna), všechny pořízené v Durangu v Mexiku. Podmínky nebyly optimální. Bylo větrno a přecházela oblačnost. Délka trvání úplné fáze zatmění zde byla 3 min a 25 sekund. Obrázek je prezentován jako HDR snímek expozic od 1/4000 s do 2 s přes 200mm objektiv a 1/500 s až 4 s přes 1100mm objektiv. Celkem 83 použitelných snímků z 200mm teleobjektivu bylo očištěno o dark framy a flatfieldy a tyto byly doplněny dalšími 17 snímky přes dalekohled v ohnisku 1100 mm, které také prošly příslušnou kalibrací. Na širokoúhlém záběru je patrné velké množství hvězd, ale – a to bylo velké štěstí – především také kometa SOHO-5008, která byla objevena nedlouho před úplným zatměním.
Autor: Petr Horálek (Fyzikální ústav Univerzity v Opavě), Josef Kujal (Astronomická spol. v Hradci Králové)

Je jen málo úkazů na obloze, které vás naplní úžasem a které musíte prožít, abyste vyprávění o něm alespoň trochu pochopili. Takovým úkazem je také úplné zatmění Slunce. Jev, který je nutné vidět a prožít, jev který je hezčí ve skutečnosti než na fotografii. V Česku však můžeme s hrdostí říci, že i ve způsobu přenosu tohoto úkazu na naše obrazovky jsou tu dvě osobnosti, které si zaslouží celosvětovou pozornost. Jsou to obrazy Miloslava Druckmüllera a Petra Horálka. A právě na snímky druhého jmenovaného chceme tímto článkem upozornit.

Úplné zatmění Slunce 8. dubna 2024 bylo pozorovatelné v úzkém pásu procházejícím Mexiko, USA a Kanadu. Pouze zde mohli lidé zažít ochlazení, setmění uprostřed dne a pohled na úchvatnou korónu a planety v okolí Slunce. Mnozí lidé měli štěstí na počasí, ačkoli to původně nevypadalo moc nadějně. A podobně na tom byl i Petr Horálek, ačkoli kvůli oblačnosti nakonec musel změnit místo, kde chtěl zatmění původně pozorovat. V Durangu v Mexiku nakonec zažil zatmění trvající 3 minuty a 26 sekund a během této krátké chvíle pořídil snímky, na kterých mohl zachytit korónu Slunce blížícího se do maxima aktivity, hvězdy po celé obloze, ale hlavně také dvě komety.

Na obrázku v úvodu článku vidíte prozatím nejlepší zpracování dat, jaké dokázal vytvořit Petr Horálek v krátkém času po skončení úkazu. Tedy širokou sluneční korónu, jak se ukázala během úplného zatmění. Ale nejen to, snímek zachycuje korónu v ještě větším rozsahu a detailu, než byste v tu samou chvíli viděli pouhým okem. A aby toho nebylo málo, tak v blízkosti Slunce se zrovna nacházela malá kometa, která byla objevena krátce před úplným zatměním na snímcích vesmírné observatoře a dostala jméno SOHO 5008. Jak symbolické. Člověk, který miluje zatmění Slunce a cestuje za nimi po celém světě, člověk, který umí snímky těchto úkazů zpracovat jako málokdo, najde na svých fotografiích i kometu, ačkoli původně měl v plánu fotografovat úplně jinou kometu, 12P/Pons-Brooks.

Kometa SOHO-5008 při úplném zatmění Slunce 8. 4. 2024 Autor: Petr Horálek, Josef Kujal, Milan Hlaváč
Kometa SOHO-5008 při úplném zatmění Slunce 8. 4. 2024
Autor: Petr Horálek, Josef Kujal, Milan Hlaváč

Petr Horálek shrnuje své dojmy takto: „Stín Měsíce byl téměř 200 km široký. Pouze v něm si však mohli lidé užít nepopsatelný typ neobvyklé tmy. Zatímco Slunce bylo skryto za Měsícem, na obloze se objevila jeho plazmatická atmosféra zvaná koróna. A nejen to. Věděli jste, že v jeho okolí šlo v tu chvíli zachytit všechny jasné planety, jednu kometu a mnoho hvězd ze známých souhvězdí? Pokusil jsem se to zachytit s pomocí mého širokoúhlého objektivu směřujícího k severozápadu. Extrémní HDR snímek oblohy jsem proložil se snímkem krajiny bez pointace na hvězdy. Díky tomu vznikl trochu hlubší pohled na oblohu z Duranga, který odhalil nejen některé jasnější hvězdy a planety. Je na něm vidět i mnohé další hvězdy z okolních souhvězdí a slabě dokonce i kometa Pons-Brooks!

Pohled na hvězdy během úplného zatmění Slunce v Durangu v Mexiku 8. 4. 2024. Ve skutečnosti nejjasnější tečky jsou planety Venuše a Jupiter, které zářily vedle zakrytého Slunce jako drahokamy a ve výřezu je poblíž Jupiteru také Uran a kometa 12P/Pons-Brooks. Autor: Petr Horálek (Fyzikální ústav Univerzity v Opavě)
Pohled na hvězdy během úplného zatmění Slunce v Durangu v Mexiku 8. 4. 2024. Ve skutečnosti nejjasnější tečky jsou planety Venuše a Jupiter, které zářily vedle zakrytého Slunce jako drahokamy a ve výřezu je poblíž Jupiteru také Uran a kometa 12P/Pons-Brooks.
Autor: Petr Horálek (Fyzikální ústav Univerzity v Opavě)

Popis snímku: Canon 6D, Samyang 12mm, f2.8, ISO100, složeno 26 expozic po 1/2s. Detail Slunce s korónou byl do širokoúhlého pohledu vložen ze snímku vytvořeného z expozic pořízených přes 200 mm teleobjektiv (f2.8, ISO100, různě dlouhé expozice).

Rád bych Petrovi závěrem poděkoval za poskytnutí snímků také pro stránky astro.cz, za možnost podělit se s čtenáři o tyto unikátní záběry dvou komet při úplném zatmění. Sám jsem vděčný alespoň za to, že jsem mohl být tehdy živě u toho v USA v Arkansasu a že jsem také mohl vyfotit jednu z těch komet (o té blíže Slunci jsem neměl tušení a nevešla se mi do zorného pole kamery). Třeba se Petrovi podaří z mých dat vydolovat lepší pohled na Jupiter s měsíčky a kometu 12P. Prozatím alespoň můj pokus jako poslední vzpomínka na tento mimořádný úkaz.

Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag. Autor: Martin Gembec
Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag.
Autor: Martin Gembec

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Petr Horálek Photography
[2] 12P/Pons-Brook na snímcích z USA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SOHO 5008, Kometa 12P, Úplné zatmění Slunce 8. 4. 2024


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »