Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019.
Autor: ESO.

Už za necelý rok, 2. července 2019, se nad severním Chile a střední Argentinou odehraje po téměř dvouleté přestávce nejbližší úplné zatmění Slunce. Úkaz je o to vzácnější, že pás úplného zatmění v tomto případě povede i přes některé z největších pozemních observatoří, včetně Evropské jižní observatoře ESO La Silla. A právě tam bude pozorování úkazu umožněno široké veřejnosti. Nadšenci z celého světa se tak mohou těšit na nebývalý zážitek spojený s návštěvou věhlasné instituce samotné. Evropská jižní observatoř (ESO) k této příležitosti přináší i krátké poutavé video, za jehož scénářem i režií stojí český cestovatel za zatměními a autor populární knihy Tajemná zatmění, Petr Horálek.

V úterý 2. července 2019 se odehraje úplné zatmění Slunce, které se pevniny "dotkne" prakticky až v závěrečné večerní části, a to nad Chile a Argentinou. Jako úplné bude rovněž pozorovatelné z několika velkých observatoří v Chile, konkrétně Cerro Tololo, Cerro Pachón a ESO La SIlla. Právě La Silla, spravovaná mezivládní organizací ESO (Evropská jižní observatoř) nabízí jedinečnou příležitost 1 minutu a 48 sekund dlouhý úplný zákryt Slunce Měsícem pozorovat nadšencům z řad veřejnosti. Kapacita je ovšem omezená, pouhých 300 vstupenek (v ceně 200 eur, výtěžek půjde na podporu planetária ESO Supernova v Mnichově, které je otevřeno veřejnosti zdarma) bude k zakoupení na online portálu od 13. července 2018 ve 13 hodin.

Jak ukazuje video níže, 170. díl krátkometrážního dokumentárního seriálu ESOcast, bude úkaz z La Silly pozorovatelný ve večerních hodinách, zhruba hodinu před západem Slunce. Observatoř nabízí fantastický výhled a unikátní klimatické podmínky. Symbolikou celé události je také fakt, že v příštím roce uplyne přesně 100 let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity právě díky pozorování úplného zatmění Slunce, a to sirem Arhurem Eddingtonem (1882-1944) na ostrově Príncipe v Guinejském zálivu 29. května 1919. A právě La Silla patří mezi světově vědecky nejproduktivnější astronomická pracoviště v současnosti.

Autorem scénáře, editorem i režisérem krátkého videa je český popularizátor astronomie Petr Horálek, který je rovněž dobrovolným fotografem Evropské jižní observatoře ESO (tzv. fotoambasador). Video vytvořil v rámci loňské stáže v ústředí ESO v německém Garchingu. Horálek je totiž i ve světě známý svým hlubokým nadšením z těchto pozoruhodných úkazů a v tuzemsku se zapáleně věnuje jejich popularizaci prostřednictvím přednášek, fotografií, ale rovněž populární publikací Tajemná zatmění, která se letos 23. července dočká druhého, rozšířeného vydání včetně předmluvy dr. Jiřího Grygara. Proto právě jeho ESO o tvorbu videa požádala. Už tedy nikoho nepřekvapí, že video obsahuje několik Horálkem zaznamenaných zatmění a rovněž spoustu úchvatných snímků prof. Miloslava Druckmüllera a jeho týmu, s nímž Horálek několikrát spolupracoval.

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019
(anglicky, vyberte si pomocí ozubeného kolečka dole české titulky,
jejich autorem je Jan Veselý z pražského planetária)

Konatky a další informace

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie,
český fotoambasador Evropské jižní observatoře

Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: +420 732 826 853

Richard Hook
ESO Public Information Officer (komunikace v angličtině)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO: Úplné zatmění Slunce 2019 na observatoři La Silla v Chile
[2] Webová stránka ESO: Podrobnosti o úkazu i události na La Silla
[3] Online portál k zakoupení vstupenky na pozorování zatmění
[4] Nejbližší zatmění nad územím Česka a Slovenska
[5] Kniha Tajemná zatmění (2018)
[6] Přednášky a publikace Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Tajemná zatmění, Petr Horálek, La Silla, Evropská jižní observatoř, Zatmění Slunce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »