11.03.2004 09:53 Jakub Kalista Vytisknout článek

Vozítka Nasa pozorují zatmění Slunce marsovskými měsíci

Ačkoli část sondy Viking, která přistála na Marsu v sedmdesátých letech minulého století, pozorovala stín jednoho ze dvou marsovských měsíců, Phobose, jak se pohybuje krajinou a Mars Pathfinder 1997 zase vynoření stejného měsíce zpoza Marsu během noci, žádná z předchozích misí ještě nepozorovala z jiné planety přechod měsíce přes sluneční kotouč.

Současní průzkumníci začali svojí misi pozorování zatmění tento měsíc. Panoramatická kamera vozítka Opportunity zachytila 4.března menší z měsíců Deimose jako "flek" přecházející přes Slunce. Stejná kamera pak 7.března zachytila i větší z měsíců, Phobose, jak vstupuje na sluneční kraj.

V kontrolním středisku NASA, Pasadena - Kalifornie, plánují použít panoramatické kamery obou vozítek pro několik podobných událostí během příštích šesti týdnů. Dr. Jim Bell z Cornellské university (Ithaca, NY), očekává, že nejzajímavější obrázky Phobosu uvidíme 10.března.

"Z vědeckého hlediska chceme změřit čas těchto událostí, abychom mohli zpřesnit oběžné dráhy obou přírodních satelitů Marsu," říká Bell. "A vůbec, pozorování zatmění Slunce na jiné planetě je pro nás nejen vzrušující a úžasná věc, ale navíc je i historicky ojedinělá."

phobos	Pokud bude Phobos na své cestě ve výhodné pozici mezi vozítkem a Sluncem, bude možné ze získaných snímků získat nějaké nové údaje o tvaru pozorovaného měsíce.
Phobos

Deimos	Phobos je zhruba 27 km dlouhý a v průměru má 18 km, kdežto rozměry Deimosu jsou takřka poloviční. Dívali bychom se ale z povrchu Marsu, zdálo by se nám, že Phobos je mnohem větší. Je to dáno tím, že obíhá na nižší orbitě.
Deimos

Panoramatické kamery snímají Slunce skoro každý marťanský den. Snaží se tak získat informace o tom, jak řídká atmosféra Marsu ovlivňuje sluneční svit. Největší problém pozorování zatmění Slunce je jeho načasování. Deimos přeletí sluneční kotouč za zhruba 55 sekund a Phobos ještě rychleji, trvá mu to kolem 25 sekund.

Vědci používají pojem "přechod" pro zatmění Slunce, kdy vstupující těleso zakrývá pouze nepatrnou část druhého, mnohem vzdálenějšího, tělesa. Například uvedeme, že 8.června letošního roku bude možno pozorovat přechod planety Venuše přes sluneční kotouč poprvé od roku 1882. Ze Země je ale běžnější pozorování přechodu Merkuru přes Slunce a přechod měsíců Jupitera přes Jupiter.

Z pohledu Země má Slunce a Měsíc skoro stejnou velikost a tak při úplném zatmění Slunce Měsíc téměř dokonale svůj protějšek zakrývá. Protože je však Mars mnohem vzdálenější od Slunce než Země, jeví se na jeho obloze Slunce pouze dvoutřetinové (s porovnáním se Zemí). I to je však na pozorování úplného zatmění na Marsu příliš mnoho. Phobos je totiž tak malý, že zakrývá Slunce jen z jedné poloviny.

Zdroj: NASA