Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vozítka Nasa pozorují zatmění Slunce marsovskými měsíci

Vozítka Nasa pozorují zatmění Slunce marsovskými měsíci

PIA05518_fig1.jpg
Ačkoli část sondy Viking, která přistála na Marsu v sedmdesátých letech minulého století, pozorovala stín jednoho ze dvou marsovských měsíců, Phobose, jak se pohybuje krajinou a Mars Pathfinder 1997 zase vynoření stejného měsíce zpoza Marsu během noci, žádná z předchozích misí ještě nepozorovala z jiné planety přechod měsíce přes sluneční kotouč.

Současní průzkumníci začali svojí misi pozorování zatmění tento měsíc. Panoramatická kamera vozítka Opportunity zachytila 4.března menší z měsíců Deimose jako "flek" přecházející přes Slunce. Stejná kamera pak 7.března zachytila i větší z měsíců, Phobose, jak vstupuje na sluneční kraj.

V kontrolním středisku NASA, Pasadena - Kalifornie, plánují použít panoramatické kamery obou vozítek pro několik podobných událostí během příštích šesti týdnů. Dr. Jim Bell z Cornellské university (Ithaca, NY), očekává, že nejzajímavější obrázky Phobosu uvidíme 10.března.

"Z vědeckého hlediska chceme změřit čas těchto událostí, abychom mohli zpřesnit oběžné dráhy obou přírodních satelitů Marsu," říká Bell. "A vůbec, pozorování zatmění Slunce na jiné planetě je pro nás nejen vzrušující a úžasná věc, ale navíc je i historicky ojedinělá."

phobos
phobos
Pokud bude Phobos na své cestě ve výhodné pozici mezi vozítkem a Sluncem, bude možné ze získaných snímků získat nějaké nové údaje o tvaru pozorovaného měsíce.
Phobos
Deimos
Deimos
Phobos je zhruba 27 km dlouhý a v průměru má 18 km, kdežto rozměry Deimosu jsou takřka poloviční. Dívali bychom se ale z povrchu Marsu, zdálo by se nám, že Phobos je mnohem větší. Je to dáno tím, že obíhá na nižší orbitě.
Deimos

Panoramatické kamery snímají Slunce skoro každý marťanský den. Snaží se tak získat informace o tom, jak řídká atmosféra Marsu ovlivňuje sluneční svit. Největší problém pozorování zatmění Slunce je jeho načasování. Deimos přeletí sluneční kotouč za zhruba 55 sekund a Phobos ještě rychleji, trvá mu to kolem 25 sekund.

Vědci používají pojem "přechod" pro zatmění Slunce, kdy vstupující těleso zakrývá pouze nepatrnou část druhého, mnohem vzdálenějšího, tělesa. Například uvedeme, že 8.června letošního roku bude možno pozorovat přechod planety Venuše přes sluneční kotouč poprvé od roku 1882. Ze Země je ale běžnější pozorování přechodu Merkuru přes Slunce a přechod měsíců Jupitera přes Jupiter.

Z pohledu Země má Slunce a Měsíc skoro stejnou velikost a tak při úplném zatmění Slunce Měsíc téměř dokonale svůj protějšek zakrývá. Protože je však Mars mnohem vzdálenější od Slunce než Země, jeví se na jeho obloze Slunce pouze dvoutřetinové (s porovnáním se Zemí). I to je však na pozorování úplného zatmění na Marsu příliš mnoho. Phobos je totiž tak malý, že zakrývá Slunce jen z jedné poloviny.

Zdroj: NASA




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »