Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

Česká účast v evropském projektu pozorování přechodu Venuše před SluncemVenus Transit 2004“ aneb stručná statistika ke 4. 6. 2004:

Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.

Přechod Venuše před Sluncem bude probíhat v úterý 8. června 2004 v době od 7:20 do 13:23 h středoevropského letního času.

Ke 4. 6. 2004 (17:00) se do mezinárodního projektu pozorování přechodu Venuše před Sluncem zaregistrovalo celkem 1411 subjektů (jednotlivců, škol, klubů apod.), z toho 155 je z České republiky. Z tohoto celkového počtu je 83 českých škol (a stále se přihlašují další). Česká republika se tak stala co do počtu škol nejúspěšnější zemí světa! Česko v účasti škol předstihlo např. i Francii s 61 přihlášenými školami. V České republice probíhá akce na školách pod patronací ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petry Buzkové.

Počty účastníků přihlášených do projektu v některých zemích Evropy (tato čísla však poslední dny před úkazem každou hodinou narůstají):

Země 4.6. (17:00) 6.6. (21:15)*
Polsko 169198
Francie 159175
Česká republika 155167
Španělsko 107112
Slovenská republika 74102
*vzhledem k pozdějšímu zveřejnění na www.astro.cz, aktualizoval Karel Mokrý.

Pro české studenty probíhá soutěž v tvorbě internetových stránek věnovaných přechodu Venuše před slunečním diskem v českém i anglickém jazyce. Její vítězové se zúčastní „Londýnského mezinárodního fóra mladých vědců“. Do soutěže se dosud přihlásilo deset škol, avšak další školy mají stále možnost se zapojit. Podrobné informace o projektu Venus Transit 2004 lze najít na internetové adrese českých stránek projektu http://vt-2004.astro.cz/.

RNDr. Stanislav Štefl, CSc.
předseda Českého organizačního výboru projektu „Venus Transit 2004“




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »