Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Záhadný tunguzský meteorit v pražském planetáriu

Záhadný tunguzský meteorit v pražském planetáriu

V rámci prezentací výsledků Expedice Tunguzský meteorit 2003 bude dne 1. února v pražském Planetáriu zahájena výstava fotografií a v sále Starvid proběhne speciální 60 minutový pořad, využívající jeho specifických možností.

Pro koncepci výstavy a programu v pražském Planetáriu bylo vybráno z více než 1000 fotografií a 20 hodin filmového materiálu nashromážděného během první české expedice v oblasti tunguzské katastrofy.

Výstava se skládá z 25 fotografií formátu A2 s popiskami dokumentujících místo katastrofy, zachovalé polomy, "telegrafní sloupy", Kulikův srub, Suslovův kráter, Severní močál, Johnův kámen, horu Farrington, jezero Čeko atd., přírodní zajímavosti, Vanavaru a její obyvatele a různé zajímavosti z průběhu expedice.

Velmi zajímavou možností bude shlédnutí 60 minutového pořadu "Záhadný tunguzský meteorit" v sále Stárvid, během kterého se diváci seznámí např. s výpověďmi očitých svědků katastrofy, se souhrnem všech dostupných 30 teorií a s videozáznamy rozhovorů s ruskými vědci Gennadijem Fjodorovičem Plechanovem a Gennadijem Alexejevičem Ivanovem, kteří zde dlouhodobě pátrají.

Skutečnou tečku za zpracováním výsledků Expedice Tunguzský meteorit 2003 udělá v roce 2004 knižní vydání nových informací a fotografií o záhadné události (Mladá fronta) a filmový dokument, o který projevila zájem Česká televize.

Aktuální program Planetaria Praha najdete na adrese www.planetarium.cz Nejaktuálnější informace nabízejí internetové stránky expedice na adrese: http://tunguz.koniklec.cz. Obsahují mimo jiné harmonogram všech plánovaných akcí, fotogalerie, projekty účastníků expedice, rozhlasové rozhovory a články z tisku apod.

V případě zájmu o další informace, prosím, kontaktujte:
František Tlapák, poradce pro komunikaci tel.: +420 608 967 239, ftlapak@seznam.cz
Václav Bratrych, hlavní organizátor expedice: tel.: +420 603 741 160, bratrychv@koniklec.cz

O Agentuře Koniklec: Agentura Koniklec se už 11 let zabývá originálními projekty v oblasti péče o životní prostředí, výchovy k šetrnému vztahu k životnímu prostředí a osvětovou a informační činností v této oblasti. Za svou činnost byla Agentura Koniklec oceněna Cenou ministra životního prostředí za rok 1996 a Cenou Nadace Sasakawa za rok 1997. Další informace najdete na adrese: http://www.koniklec.cz




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »