Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Akreční disky v pravých barvách
Jiří Srba Vytisknout článek

Akreční disky v pravých barvách

Akreční disk
Akreční disk
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2008): Pozorování kvasarů provedená pomocí ESO/VLT sjednotila výsledky pozorování s teoretickými modely.

Kvasary jsou jasná aktivní jádra vzdálených galaxií. V jejich centru se nachází supermasivní černá díra, která může uvolňovat až trilionkrát více energie než naše Sluce. Tento ohromný zdroj energie je poháněn mezihvězdným plynem, který, jak se předpokládá, je do černé díry nasáván z okolního akrečního disku. V článku, který byl tento týden uveřejněn v časopise Nature, byla po dlouhé době potvrzena předpověď intenzivního světelného vyzařování vysílaného těmito akrečními disky. Svou roli zde sehrály také dalekohledy ESO/VLT.

"Astronomové byli velmi dlouho v rozpacích, protože ani ty nejlepší modely akrečních disků nebyly v dobrém souladu s výsledky některých pozorování, konkrétně s faktem, že disky nevypadaly tak modře, jak by měly," vysvětluje vedoucí skupiny Makoto Kishimoto.

Uvedený rozpor mohl být signálem, že v modelech je něco špatně. Makoto Kishimoto se svými kolegy tento nedostatek prozkoumal a na základě studia polarizovaného světla šestice kvasarů dokázali, že spektrum disku je právě takové, jaké by mělo být podle předpovědi.

"Hlavním a kritickým problémem při pozorování byl v našem případě fakt, že samotný disk je obklopen mnohem větším torem (toroidálním oblakem) obsahujícím horký prach, jehož světlo částečně přezáří svit disku," říká Kishimoto. "Jelikož světlo, přicházející z disku, je rozptylováno v jeho blízkém okolí a tedy polarizováno, je možné sledováním pouze polarizovaných paprsků z kvasaru odhalit skrytý svit akrečního disku."

Stejně jako rybář, který si nasadí brýle s polarizačním filtrem, aby se zbavil odlesků od hladiny a viděl tak lépe pod ni, také filtr v dalekohledu astronomům umožní prohlédnout skrze oblaky plynu a prachu a spatřit modře svítící disk pozorovaný v infračervném oboru.

Pozorování byla provedena přístroji FORS a ISAAC, které jsou umístěny na dalekohledu VLT o průměru zrcadla 8,2 m ve spolupráci s dalšími teleskopy včetně STFC's UKIRT.

Platnost stávajícího pohledu na akreční disky byla tedy potvrzena. Autoři věří, že další pozorování a měření oblaku může poskytnout důležité informace o tom, kde a jak disk končí a jakým způsobem je materiál disku doplňován z okolí.

Další informace:

Článek "The characteristic blue spectra of accretion disks in quasars as uncovered in the infrared," autorů Makoto Kishimoto a dalších vyšel 24. července 2008 v časopise Nature. Tým: Makoto Kishimoto (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, Německo), Robert Antonucci, Omer Blaes a Christian Leipski (University of California, Santa Barbara, USA), Andy Lawrence (SUPA, University of Edinburgh, VB), Catherine Boisson (LUTH, Observatoire de Paris, Francie) a Marcus Albrecht (Universidad Catolica del Norte, Chile).

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 021/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



34. vesmírný týden 2019

34. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »