Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
Jiří Srba Vytisknout článek

APEX odhalil zářící hvězdné jesličky

APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
APEX odhalil zářící hvězdné jesličky
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (040/2008): APEX odhalil zářící hvězdné jesličky

Snímek expandující bubliny ionizovaného plynu o průměru kolem 10 světelných let názorně ilustruje možnosti astronomie na submilimetrových vlnových délkách. Expanze bubliny způsobuje hromadění okolního materiálu do hustějších shluků, které se stávají rodištěm nových hvězd. Záření o submilimetrových vlnových délkách je klíčem ke zkoumání nejchladnějšího materiálu ve vesmíru, který představují právě tato chladná hustá oblaka.

Oblast s katalogovým označením RCW120 se nachází asi 4 200 světelných let od Země, směrem do souhvězdí Štíra (Sco). Žhavá hmotná hvězda v jejím středu emituje obrovské množství ultrafialového záření, které excituje a ionizuje okolní plyn. Je tak původcem charakteristické emise vodíku v červené oblasti spektra, konkrétně spektrální čáry H-alfa na vlnové délce 656,281 nm.

Jak se bublina rozpíná do okolního prostoru, s ní spojené rázové vlny před sebou tlačí vrstvy okolního materiálu - mezihvězdného plynu a prachu. Zhuštěné oblasti se stávají nestabilními a v důsledku svých vlastních gravitačních sil se formují v hustější shluky chladného plynu, kde může dojít k tvorbě nových hvězd. Jelikož tato oblaka jsou opravdu velmi chladná, dosahují teploty kolem -250°C, mohou tepelně vyzařovat pouze na submilimetrových vlnových délkách. Tento typ záření je proto významným zdrojem informací při studiu nejraňnějších stádií tvorby hvězd.Data o vyzařování této oblasti na submilimetrových vlnových délkách byla získána přístrojem LABOCA, umístěným na anténě o průměru 12-m teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který je umístěn na planině Chajnantor uprostřed chilské pouště Atacama v nadmořské výšce 5 000 m. Jen díky citlivosti zařízení LABOCA bylo možné detekovat zhustky chladného plynu asi 4x slabší než bylo doposud možné. A jelikož jasnost těchto zhustků je úměrná jejich hmotnosti, získali astronomové možnost sledovat zrod i méně hmotných hvězd.

Na planině Chajnantor je ve spolupráci ESO a s dalšími partnery z celého světa připravován projekt ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), submilimetrový superteleskop budoucnosti, který bude využívat 60 antén typu APEX rozmístěných na vzdálenost až 16 km spojených dohromady do jednoho jedinečného obřího dalekohledu.

Současný projekt APEX je provozován ve spolupráci Max-Planckova Institutu pro Radiovou Astronomii (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Tento teleskop využívá prototyp antény zkonstruované v rámci projektu ALMA. Obsluhou a využíváním dalekohledu APEX je v současnosti pověřena právě ESO.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 040/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »