Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra nalezla nejvzdálenější RTG galaktickou kupu

Chandra nalezla nejvzdálenější RTG galaktickou kupu

Nejvzdálenější rtg kupu galaxií se podařilo nelézt astronomům, kteří využívají NASA Chandra X-ray Observatory. Přibližně je vzdálena 10 miliard světelných let od Země. Kupa 3C294 je asi o 40 procent dál než jiné rtg galaktické kupy. Existence tak vzdálené galaktické kupy je důležitá pro pochopení toho, jak se vesmír vyvíjel."Snímek tak vzdáleného objektu, jako je 3C294 nám ukazuje, jak tyto galaxie vypadaly před miliardami let," řekl Andrew Fabian z Institute of Astronomy, Cambridge, Anglie, který je hlavním autorem článku, který byl přijat pro publikaci v Monthly Notices of Britain Royal Astronomical Society. "Tyto poslední výsledky nám pomohly lépe pochopit situaci ve vesmíru, kdy jeho stáří bylo 20-ti procentní vzhledem k předpokládanému stáří vesmíru."Chandra snímek odhalil přesýpací hodiny - emisní rtg oblast tohoto tvaru vycentrovanou na předchozí známý hlavní radiový zdroj. Tato rtg emise se táhne ven z centrální galaxie až do vzdálenosti asi 600000 světelných let a ukazuje, že známý radiový zdroj je centrální galaxie masivní kupy.Vědci měli dlouhodobé podezření, že vzdálené radiově emitující galaxie, jako je 3C294, jsou části větších skupin galaxií, které jsou známy jako "kupy". Nicméně rádiová data opatřují astronomům pouze částečný obraz těchto vzdálených objektů. Potvrzení existence kup ve velkých vzdálenostech, z toho vyplývající i z raných období vesmíru, vyžaduje získání informací i na jiných vlnových délkách. Optická pozorování mohou znamenat pouze "špičku" jednotlivých galaxií, ale rtg data jsou potřebná k tomu, aby byl odhalen horký plyn, který vyplňuje prostor mezi kupami. "Galaktické kupy jsou největší gravitační struktury ve vesmíru," řekl Fabian. "Neočekáváme, že nalezneme mnoho mohutných objektů, takových jako je kupa 3C294 v tak časné době vývoje vesmíru, protože se domníváme, že vývoj šel od malých struktur k větším strukturám."Ohromné mraky horkého plynu, které jsou obálkou galaxií v kupě jsou pravděpodobně ohřívány kolapsem směrem k centru kupy. Až do observatoře Chandra neměly rtg dalekohledy potřebnou citlivost k identifikaci a měření horkých plynných mraků ve vzdálených kupách. Carolin Crawfordová, Stafano Ettori a Jeremy Sanders z Institute of Astronomy tvořili tým, který pozoroval 3C294 asi 5.4 hodiny 29. října 2000 za pomoci zařízení Advanced CCD Imaging Spektrometer (ACIS).
Zdroj: CXCPR 01-04 z 15.2.2001
DH




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »