Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie Antény jsou blíže

Galaxie Antény jsou blíže

Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná "Antény" patří mezi jedny z nejbližších srážejících se galaxií. Jde o dvě galaxie s označením NGC 4038 a NGC 4039, které se před několika stovkami milióny let začaly na cestě vesmírem prolínat. Na obloze tak vytvořili zajímavý útvar, který svými rozhozenými spirálními rameny připomíná antény. Vědci se ale dosud domnívali, že se Antény nacházejí mnohem dále. Nyní musí být jejich vzdálenost opravena z 65 na 45 miliónů světelných let. Jelikož fungovaly jako standardy galaktického vývoje v extragalaktické astrofyzice, má nové měření upřesňující jejich vzdálenost významný dopad. (Tip: Prohlédněte si přiložené video.)

Mezinárodní tým astronomů použil Advanced Camera for Surveys a Wide Field Planetary Camera 2 na Hubbleově dalekohledu k mapování jednotlivých rudých obrů v tykadlech těchto galaxií. Měřením jejich spektra a jasu bylo možné odvodit vzdálenost celého systému. Bylo využito metody, která popisuje vrchol vývojové větve rudých hvězdných obrů natolik konkrétně, že je možno takové hvězdy použít jako jakési standardní svíčky. Z diagramu hvězdného vývoje dokážeme pro určité spektrum a typ hvězdy v určité fázi vývoje určit její fyzicky jas. Porovnáním s množstvím světla, které z hvězdy dopadá pak dokážeme určit jejich vzdálenost a ty vyšla na 45 světelných let.


Vzdálenost antén byla dlouhou dobu rozporuplná, často sahala až ke 100 miliónům světelných let. To umožnilo konstruovat takovouto dvojici kolidujících galaxií téměř jako zázračný systém. Vše v něm totiž (v důsledku špatné vzdálenosti) vypadalo větší. Hvězdokupy byly považovány za až 1,5krát větší než je pozorujeme v okolních systémech, z pozorování vycházel mnohem rychlejší a překotnější vývoj hvězd, existence ultraluminózních zdrojů rentgenového záření nebo hvězdných superklastrů. Změnou a zmenšením vzdáleností se tak náš poměrně blízký soused (45 miliónů světelných let není na galaxie mnoho) stal v podstatě zcela obyčejnou kolidující dvojicí galaxií v níž většina procesů přešla do teoriemi a modely předvídaných mezí.

Článek na toto téma bude publikován v květnovém čísle The Astrophysical Journal, jeho preprint je ke stažení zde:
saviane_MS73244v2.pdf

Článek převzat z webu www.oknavesmiru.cz






O autorovi

Martin Petrásek

Od roku 1996 působí aktivně v médiích. Na poli publicistiky se věnuje vědě a technice. Zaměřuje se ale především na populární astronomii a astrofyziku. Se zájmem však také sleduje aktuální dění a nové trendy v oblastech Public Relations a podpory marketingu. Spolupracuji s regionálními i celostatními médii.

Na Slezské univerzitě v Opavě vystudoval obor Teoretická fyzika a astrofyzika. Od roku 2004 se v rámci postgraduálního studia na stejné instituci věnuje kompaktním objektům jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a aktivní galaktická jádra.

Více na www.petrasek.info a www.oknavesmiru.cz.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »