Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie M81 a M82 očima HST

Galaxie M81 a M82 očima HST

HST sleduje kupy formujících se hvězd, které se vytváří na základě vzájemné galaktické interakce, které nám mohou pomoci určit, kdy k tomuto vzájemnému působení došlo. Takovýto případ je malá sousední galaxie M82, která již velmi dávno začala interagovat se svou větší sousedkou galaxií M81. Kdy došlo k této srážce? Nové infračervené snímky a snímky ve vizuálním oboru pořízené pomocí NASA HST odhalují poprvé důležité detaily velkých kup hvězd, které vznikly ze vzájemné interakce.HST dalekohled pozoroval více než 100 mladých jasných kompaktních hvězdokup, známých jako "super hvězdokupy" v centrální oblasti M82. Každá kupa obsahuje okolo 100000 hvězd. Tyto hvězdy fungují jako hodinky: Jejich stáří říká astronomům, kdy došlo ke srážce. Při "odběru" vzorků v starší oblasti "fosilních hvězdných výbuchů" astronomové došli k závěru, že ke galaktickému "násilí" mezi M82 a M81 začalo docházet před asi 600 milióny let a trvalo okolo 100 miliónů let. Výsledky pozorování a zpracování jsou publikovány v únorovém vydání časopisu Astronomical Journal.Tento objev opatřil důkaz, který umožní spojit zrození super hvězdokup s mohutnou interakcí mezi galaxiemi. Tyto hvězdokupy také umožňují získat pohled na "drsné" podmínky ve vesmíru před dávnou dobou, kdy galaxie do sebe navzájem často narážely. M82 nebyla velkou továrnou na tvorbu hvězd před setkáním s M81. "Poslední slapové setkání mezi M81 a M82 před 600 milióny let mělo majoritní dopad na pravděpodobně z jiného hlediska normální a klidný disk galaxie," řekl Richard de Grijs z University of Cambridge, Anglie, který vede mezinárodní tým astronomů studujících M82. "Tato kolize způsobila koncentraci vzplanutí hvězdných formací ve fosilní oblasti hvězdných výbuchů. Aktivní hvězdná vzplanutí realizující se dnes je možné pravděpodobně dávat do souvislosti s troskami z M82, které nám "prší" zpět na galaxii ineragující s M81."Ale co jsou skutečně tyto masivní super hvězdokupy? "Je možné, že se jedná o velkou část hvězdné formace ve hvězdném vzplanutí na místě v koncentrovaných kupách," dodává de Grijs "My obhajujeme teorii, že tyto kupy jsou ve skutečnosti velmi mladé kulové hvězdokupy." Doposud astronomové pozorovali pouze velmi staré kulové hvězdokupy v naší Mléčné dráze. Jednou z myšlenek astronomů je to, že tento typ hvězdokupy je vytvořen pouze během raných stádií galaxie před mnoha miliardami let. "Naše výsledky podepřou jiná pozorování, které většinu udělal HST, že vytváření kulových hvězdokup může pokračovat i dnes," dodává de Grijs. "Toto je dle našeho mínění jeden z hlavních příspěvků HST pro současnou astrofyziku."Astronomové používající pozemské dalekohledy opatřili nepřímý důkaz podporující galaktickou srážku před 600 milióny let. Radiová pozorování ukázala vodíkový obal uzavírající obě galaxie a asi tucet galaxií sounáležících ke skupině M81/M82. M82 je jasná (asi 8. mag) galaxie, která se nachází 12 miliónů světelných let od Země v souhvězdí Velké medvědice.
Zdroj: STScI-PR01-08 z 7.3.2001
DH




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »