Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hřebínek pro měření expanze vesmíru
Jiří Srba Vytisknout článek

Hřebínek pro měření expanze vesmíru

Hřebínek pro měření expanze vesmíru
Hřebínek pro měření expanze vesmíru
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2008): Astronomové by prostřednictvím svých přístrojů rádi zodpověděli některé základní otázky, například jak probíhá expanze vesmíru, nebo objevili Zemi podobné planety obíhající kolem cizích hvězd. První představení nové kalibrační techniky pro přesné spektrografy je k těmto cílům opět přiblížilo. Metoda je založena na technologii zvané "frekvenční laserový (optický) hřeben", za kterou byli autoři oceněni Nobelovou cenou, a byla představena tento týden v časopise Science.

"Vypadá to, jako bychom byli na cestě k naplnění jednoho ze snů dnešních astronomů", říká jeden z členů týmu Theodor Hänsch, ředitel Max Planckova institutu pro kvantovou optiku (MPQ) v Německu. Hänsch společně s američanem Johnem Hallem, byli v roce 2005 za svou práci (mimo jiné na technice frekvenčního hřebenu) oceněni Nobelovou cenou za fyziku.

Spektrografy astronomové používají k rozkladu světla kosmických objektů na jednotlivé základní barvy (frekvence), podobně jako kapky deště osvětlené Sluncem vytvoří duhu. Takovým přístrojem pak vědci mohou měřit rychlosti hvězd, galaxií a kvasarů, hledat planety kolem cizích hvězd, nebo studovat expanzi vesmíru. Spektrograf však musí být precizně kalibrován, aby bylo možné správně změřit frekvenci světla. Jako nejvhodnější "pravítko" současnosti s extrémně přesným a jemným měřítkem se nabízí laser, který můžeme mimo měření vzdáleností použít i k měření vlnové délky světla.

Nové extrémně přesné spektrografy budou zapotřebí pro budoucí experimenty například na plánovaném čtyřicetimetrovém dalekohledu E-ELT European Extremely Large Telescope, Evropský velmi velký dalekohled. Jejich kalibrace bude muset být ještě mnohem přesnější, až na 1: 30 000 000 000, což je zhruba ekvivalentní měření velkosti zemského tělesa s přesností na 1 mm.

"Prostě budeme potřebovat zařízení, které nám současné technologie nejsou schopné poskytnout. A tady přichází v úvahu laserový optický hřeben. Je třeba zmínit, že požadovaná přesnost měření radiální rychlosti 1 cm/s znamená, v ohniskové rovině spektrografu s vysokým rozlišením, posun v řádu desetin nanometru, tedy srovnatelný s velikostí některých molekul", vysvětluje doktorand a člen týmu Constanza Araujo-Hauck.

Tato nová kalibrační technika je výsledkem aplikace kvantové optiky v astronomii, ve spolupráci vědců ESO a Max Planckova Institutu pro kvantovou optiku. Využívá ultrakrátké pulsy laserového světla k vytvoření frekvenčního hřebenu - optických značek mnoha různých frekvencí s konstantní mezerou mezi sebou - k vytvoření velmi přesného měřítka potřebného ke kalibraci spektrografu.

Po úspěšných testech v laboratořích MPQ v roce 2007, byl 8. března 2008 prototyp zařízení využívajícího laserový optický hřeben úspěšně odzkoušen také na slunečním teleskopu VTT (Vacuum Tower Telescope) na Tenerife, kde měřil sluneční spektrum v oblasti infračerveného záření. Výsledky jsou již nyní ohromující a postup slibuje dosažení přesností potřebné ke studiu základních astronomických otázek.

"Při našich pokusech na Tenerife jsme již dosáhli lepších výsledků než umožňuje jakákoliv jiná technologie současnosti. Nyní je naším úkolem systém zdokonalit pro univerzální použití,“ říká člen týmu Tilo Steinmetz (Menlo Systems GmbH, dceřiná společnost Max Planckova Institutu založená za účelem komerčního využití technologie laserového optického hřebenu).

Po testech na slunečním dalekohledu a před aplikací v budoucí generaci teleskopů, je nyní připravována verze pro spektrograf HARPS, což je zařízení určené pro vyhledávání extrasolárních planet, které pracuje ve spojení s dalekohledem NTT o průměru zrcadla 3,6 m na observatoři La Silla v Chile.

Jedním z úkolů budoucího dalekohledu E-ELT, jenž je součástí projektu CODEX, je přímé měření zrychlování expanze vesmíru v rámci dvacet let trvajícího sledování vzdálených galaxií a kvasarů. To umožní astronomům testovat důsledky Einsteinovy obecné teorie relativity a povahu nedávno objevené a stále záhadné temné energie.

"Rychlost těchto vzdálených galaxií je potřeba změřit s přesností na několik centimetrů za sekundu a sledovat její změny po dobu desetiletí. Tato rychlost je sotva o něco vyšší než rychlost pohybu hlemýždě, a proto je laserový optický hřeben pro tento úkol nepostradatelný," říká člen týmu Antonio Manescau, z ESO.

Astronomové používají spektrografy také ke hledání extrasolárních planet, když pozorují jak se hvězda pomalu pohybuje v důsledku oběhu planety. Se současnými technologiemi musí být planety poměrně velké a blízko hvězdy (ve srovnání se Zemí), aby bylo možné je touto technikou vůbec detekovat. Přesnější spektrografy astronomům umožní nalézt také planety Zemi podobnější.

Více informací

"Laser Frequency Combs for Astronomical Obervations", by T. Steinmetz et al., Science, 5 Sept. 2008.

členové týmu: Constanza Araujo-Hauck, Antonio Manescau, Luca Pasquini, Hans Dekker a Sandro D'Odorico (ESO), Thomas Udem, Tobias Wilken a Theodor Hänsch (Max-Planck Institute for Quantum Optics, Německo), Ronald Holzwarth a Tilo Steinmetz (Menlo Systems GmbH), Michael Murphy (Swinburne University, Victoria, Australia), Thomas Kentischer a Wolfgang Schmidt (Kiepenheuer Institute for Solar Physics, Freiburg, Německo).

Více informací o Nobelových cenách za rok 2005 (Nobel Prize page).

Popis projektu laserového optického hřebene je dostupný na ESO Messenger (volume 129, page 24).

Prohlédněte si též doplňkový materiál na http://astronomy.swin.edu.au

Zdroj: TZ ESO 026/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Opozícia 2022 alebo inak zmeny fázy a veľkosti planéty Mars. Samotná opozícia nastala 8. decembra. Planéta bola snímaná cez Newton 256/1170 na dobsonovej montáži s kamerou ASI 120mc-s a barlowom 2x TeleVue.

Další informace »