Jesličky - nebeský žlab pro oslíky

Staří Řekové a Římané si vznik hvězdokupy spojovali s jednou bájí. Podle nich se kdysi bůh vína Dionýsos a jeho vychovatel Silénos vydali na oslech do boje s Titány. Zvířata cestou tak divoce hýkala, že to Titány vyděsilo a bohové zvítězili. Za odměnu byli oba osli přeneseni na oblohu a to jako hvězdy γ Cnc (Asellus Borealis - Severní oslík) a δ Cnc (Asellus Australis - Jižní oslík). Hvězdokupa, ležící mezi nimi, pak představuje jesličky (krmelec), ze kterých se hvězdní oslíci krmí. Ostatně i poněkud neobvyklé slovo "Praesepe" není nic jiného než latinský výraz pro žlab či podobné krmítko pro zvířata. Ačkoli si řada lidí při vyslovení slova jesličky představí betlém, znázorňující chlév s malým Ježíškem, v jehož blízkosti se také někdy vyskytují oslíci, s touto událostí není hvězdokupa spojována. Jediným společným prvkem je to, že Ježíšek bývá uložen také v konstrukci, která se jinak používá pro krmení zemědělských zvířat.

Protože ke spatření objektu stačí pouhé oko, znali jej lidé již od nepaměti. První dochovanou zmínku najdeme v rozsáhlé básni (poemu) "Phaenomena", pojednávající o počasí a souhvězdích, kterou napsal roku 260 př. n. l. řecký básník Aratos. Ten hvězdokupu popisuje jako "malou mlhu" nebo "slabou mlhovinu" a všímá si, jak se mění počasí v závislosti na viditelnosti Jesliček a okolních hvězd. Píše například, že pokud není "mlhovina" vidět na zdánlivě zcela jasné obloze, je možné očekávat déšť. Další, kdo nám zanechal poznámku o Jesličkách, je starověký astronom Hipparchos, který je roku 130 př. n. l. popsal jako "malý oblak" či "zamlženou hvězdu".

Autor původního snímku: Ing. Peter Delinčák      Převzato ze stránek http://www.astronomy.sk

I když se při velmi dobrých pozorovacích podmínkách a výborném znaku dá rozpoznat, že objekt obsahuje několik hvězd, definitivně dokázat, že se nejedná o mlhovinu, se podařilo až s objevem dalekohledu. Jesličky byly dokonce jedním z prvních objektů, na které roku 1609 zamířil tento přístroj italský astronom Galileo Galilei. Popsal je takto: "Mlhovina pojmenovaná Praesepe neobsahuje jen jednu hvězdu, ale více než 40 slabých hvězd. Kromě Oslíků (hvězdy γ a δ Cnc) jsem jich zaznamenal 36." Když se pak začaly objekty na obloze katalogizovat, nemohly samozřejmě Jesličky zůstat stranou. Charles Messier je do svého, patrně nejznámějšího, katalogu zařadil 4. března 1769 a přidělili jim číslo 44. Pokud je budeme hledat v New General Catalogue, najdeme je jako objekt NGC 2632, švédský astronom Per Collinder dal hvězdokupě označení Cr 189 a jeho britský kolega Philibert Jacques Melotte je zaevidoval jako Mel 88.

Hvězdokupa Jesličky obsahuje více než 1 000 gravitačně vázaných hvězd, jejichž celková hmota odhadem 500 až 600x přesahuje hmotnost Slunce. Většina z nich má nažloutlý nebo oranžový odstín. Na obloze zabírá plochu 95 úhlových minut, tedy více než tři průměry Měsíce v úplňku. Ve skutečnosti je průměr středové části asi 23 světelných let, celkový i s různými výběžky pak téměř 80 světelných let. V této širší oblasti se ale nachází i řada hvězd, které k Jesličkám nenáleží, jen se náhodou vyskytují ve stejném místě, kudy celá hvězdokupa prochází. Jesličky patří mezi nejbližší otevřené hvězdokupy, obvykle se uvádí vzdálenost 577 světelných let, z novějších měření vychází asi o 16 světelných let více. Vzdálenost se navíc stále nepatrně zkracuje, protože objekty hvězdokupy se k nám za každou sekundu přiblíží o 33,6 km. Na obloze se Jesličky přesouvají do místa, ležícího na pomezí souhvězdí Oriona a Jednorožce. Poněkud problematické je určení stáří Jesliček. V různých zdrojích najdete hodnoty od 525 do 730 miliónů let, jeden dokonce udává (patrně chybnou) hodnotu 930 miliónů let. Některá novější měření ukazují, že správná hodnota bude pravděpodobně kolem 580 miliónů let. Z tohoto důvodu je zde možné pozorovat červené obry a bílé trpaslíky, neboli staré hvězdy, které se již blíží konci svého životního cyklu. Nejvíce zastoupeni jsou červení trpaslíci spektrálního typu M, kteří tvoří více než dvě třetiny všech hvězd v Jesličkách.

V některých starších pramenech jsou Jesličky označovány jako ε Cnc. To je totiž jejich nejjasnější objekt, hvězda spektrální třídy A5m a jasnosti 6,3 mag. Do 7. magnitudy napočítáme v Jesličkách 13 hvězd, pokud půjdeme o magnitudu výš, pak 24. Jak pokračujeme ke stále slabším objektům, bude počet hvězd výrazně narůstat. Do 10. magnitudy jich je kolem 80, pokud započteme všechny do 17. magnitudy, dostaneme se na hodnotu přibližně 350 hvězd. Nejvýraznější hvězdy v okolí hvězdokupy jsou γ a δ Cnc. Jedná se o již výše zmiňované "oslíky", kteří se podle pověsti z Jesliček krmí. Severní oslík (γ Cnc) má jasnost 4,7 mag. a je to podobr spektrální třídy A1IV vzdálený 158 světelných let. Jižní oslík (δ Cnc) je jasnější, dosahuje 3,9 mag, jedná se o oranžového obra spektrální třídy K0III a je od nás vzdálen 136 světelných let. S touto hvězdou je spojeno několik zajímavostí. Jednou z nich je, že se u ní můžeme setkat s nevyslovitelným pojmenováním Arkushanangarushashutu, což je nejdelší jméno hvězdy. Pochází z řeči, kterou se mluvilo ve starověké Babylonii a v překladu znamená jihovýchodní hvězda v Raku. Vzhledem ke své poloze v těsné blízkosti ekliptiky může být Jižní oslík zakryt některými tělesy naší sluneční soustavy - Sluncem, Měsícem, případně i planetami. Poblíž δ Cnc nalezneme také radiant stejnojmenného meteorického roje a jednu z nejčervenějších hvězd na obloze X Cnc.

Vzhledem k tomu, že některé charakteristiky (vlastní pohyb, věk, hvězdné populace) mají Jesličky podobné jako o Hyády, uvažuje se o tom, zda nemají společný původ. Je možné, že i když je v současnosti od sebe dělí stovky světelných let, vznikly ze stejné difúzní mlhoviny, existující někdy před 700-800 milióny let. Další výzkum však ukázal, že v některých parametrech jsou obě hvězdokupy rozdílnější, než se očekávalo. Někteří autoři proto přišli s hypotézou, že Jesličky jsou tvořeny dvěma různými otevřenými hvězdokupami, které splynuly v jednu. V takovém případě by se ale měly objevit nějaké zvláštnosti ve vlastním pohybu a takové anomálie se nalézt nepodařilo. Po zpřesnění údajů také vyplynulo, že Jesličky jsou o několik desítek miliónů let mladší než Hyády. Na definitivní potvrzení či vyvrácení společného původu obou hvězdokup si tedy budeme muset počkat na další výzkum.

Vybrané zdroje:

• Astronomia: NGC 2632, Jesličky - M44
• Messier 44: Observations and Descriptions
• Messier 44: Beehive Cluster, Praesepe
• Wikipedia IT: Presepe (astronomia)
• Wikipedia EN: Beehive Cluster

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku