Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESA
Mlhovina Opičí hlava - detail HST
Autor: NASA / ESA
Pokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Zimní obloze vévodí, pokud jde o útvary vzdálenějšího vesmíru, Velká mlhovinu v meči Oriona. Mohutná hvězdná porodnice, číslo 42 v Messiérově katalogu je vlastně viditelná i pouhým okem. S ostatními mlhovinami v této oblasti oblohy je to samozřejmě horší, ovšem triedr jich odhalí celou řadu a od velikosti cca 15x70 už je to poměrně snadné, zvláště na tmavší obloze. Kromě M 43 hned nad Velkou mlhovinou si můžeme například všimnout mlhoviny Plamínek u pásu Oriona. Vlevo od tohoto lovce se dá na velmi tmavé obloze spatřit také mlhovina Rosetta. Na fotografii nápadná růže je však v triedru spíše otevřenou hvězdokupou a teprve zkušené oko si na tmavé obloze všimne rozlehlé mlhoviny kolem, jejíž nejjasnější partie jsou pak moc pěkné ve větším dalekohledu. Poměrně neznámá může být pro mnohé pozorovatele také jižněji ležící mlhovina Racek, ale ta je opravdu slabá a na snímku zde uvedeném již není, takže o ní zase někdy příště.

My se zaměříme nad Rosettu, kde je slabý oblak červeně zářícího vodíku končící u hvězdokupy Vánoční stromek a poté, co míjíme slabší obláček, dostáváme se k nápadně jasné červeně zářící mlhovině. Právě to je ona opičí hlava, která se tam dá na dobrých detailních fotografiích vypozorovat. A protože Hubbleův dalekohled každoročně k výročí poskytuje pěkné pohledy do vesmíru a porodnice hvězd mezi ně patří, zaměřil se tentokrát právě do srdce této mlhoviny.

Co zde můžeme vidět? Prach a plyn umožňuje vznik nových hvězd. Ty nejzářivější však rozfoukávají mlhovinu a brání tak vzniku dalších hvězd. Dá se říci, že velká část hmoty mlhoviny přijde vniveč dřív, než se v ní stihnou hvězdy vytvořit. I tak je to dobrý příklad bohaté porodnice a zřejmě zde vznikají i nové planetární systémy.

Zdroje informací a fotografií:

  • Článek ESA k fotografii v úvodu
  • Vybrané partie oblohy 50 mm objektivem od Martina Gembece
  • NGC 2174 Ondřeje Kozáčika



  • O autorovi

    Martin Gembec

    Martin Gembec

    Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



    35. vesmírný týden 2025

    35. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Temná mlhovina Barnard 150

    Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    IC 1396 Sloní chobot

    IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »