Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava

Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESA
Mlhovina Opičí hlava - detail HST
Autor: NASA / ESA
Pokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Zimní obloze vévodí, pokud jde o útvary vzdálenějšího vesmíru, Velká mlhovinu v meči Oriona. Mohutná hvězdná porodnice, číslo 42 v Messiérově katalogu je vlastně viditelná i pouhým okem. S ostatními mlhovinami v této oblasti oblohy je to samozřejmě horší, ovšem triedr jich odhalí celou řadu a od velikosti cca 15x70 už je to poměrně snadné, zvláště na tmavší obloze. Kromě M 43 hned nad Velkou mlhovinou si můžeme například všimnout mlhoviny Plamínek u pásu Oriona. Vlevo od tohoto lovce se dá na velmi tmavé obloze spatřit také mlhovina Rosetta. Na fotografii nápadná růže je však v triedru spíše otevřenou hvězdokupou a teprve zkušené oko si na tmavé obloze všimne rozlehlé mlhoviny kolem, jejíž nejjasnější partie jsou pak moc pěkné ve větším dalekohledu. Poměrně neznámá může být pro mnohé pozorovatele také jižněji ležící mlhovina Racek, ale ta je opravdu slabá a na snímku zde uvedeném již není, takže o ní zase někdy příště.

My se zaměříme nad Rosettu, kde je slabý oblak červeně zářícího vodíku končící u hvězdokupy Vánoční stromek a poté, co míjíme slabší obláček, dostáváme se k nápadně jasné červeně zářící mlhovině. Právě to je ona opičí hlava, která se tam dá na dobrých detailních fotografiích vypozorovat. A protože Hubbleův dalekohled každoročně k výročí poskytuje pěkné pohledy do vesmíru a porodnice hvězd mezi ně patří, zaměřil se tentokrát právě do srdce této mlhoviny.

Co zde můžeme vidět? Prach a plyn umožňuje vznik nových hvězd. Ty nejzářivější však rozfoukávají mlhovinu a brání tak vzniku dalších hvězd. Dá se říci, že velká část hmoty mlhoviny přijde vniveč dřív, než se v ní stihnou hvězdy vytvořit. I tak je to dobrý příklad bohaté porodnice a zřejmě zde vznikají i nové planetární systémy.

Zdroje informací a fotografií:

  • Článek ESA k fotografii v úvodu
  • Vybrané partie oblohy 50 mm objektivem od Martina Gembece
  • NGC 2174 Ondřeje Kozáčika



  • O autorovi

    Martin Gembec

    Martin Gembec

    Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



    48. vesmírný týden 2023

    48. vesmírný týden 2023

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

    Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    SLNKO

    SLNKO

    Další informace »