Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovinu pohání dva motory
Jiří Srba Vytisknout článek

Mlhovinu pohání dva motory

28-2009.jpg
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.

Tisková zpráva ESO 028/09 z 10. 8. 2009

Nový snímek zachycující velmi bohaté hvězdné pole části Mléčné dráhy ve směru spirálního ramene Carina je centrován na hvězdu HD 87643, která patří k neobvyklé skupině B[e] hvězd [1]. Záběr pochází ze sekvence pozorování, která astronomům poskytla dosud nejlepší snímek B[e] hvězdy a byl pořízen přístrojem Wide Field Imager (WFI) a 2,2 m dalekohledem MPG/ESO, který se nachází v nadmořské výšce 2400 metrů na observatoři La Silla v Chile. Kolem centrální hvězdy vidíme rozsáhlou reflexní mlhovinu z prachu a plynu, která odráží světlo blízké hvězdy. Vzhled celé mlhoviny je pravděpodobně formován hvězdným větrem. Podrobný rozbor struktury mlhoviny vedl vědce k závěru, že zde pravidelně, v intervalu mezi 15 a 50 lety, dochází k výronům hmoty.

Tým astronomů pod vedením Florentin Millour studoval hvězdu HD 87643 velmi pečlivě za pomoci řady teleskopů ESO. Kromě WFI tým použil také ESO/VLT s přístrojem adaptivní optiky NACO, který jim umožnil získat záběry bez rušivého vlivu atmosféry. Aby vědci získali ještě detailnější pohled na hvězdu, použili také interferometr VLTI.

Celkový rozsah zorných úhlů provedených pozorování - od širokoúhlého záběru WFI až po nejjemnější detaily snímané interferometrem VLTI - zhruba odpovídá zvětšení 60 000 krát. Ve vzdálenosti 50 AU od HD 87643 astronomové objevili neznámého průvodce, který byl ukrytý v prachu mlhoviny. Hvězdy pravděpodobně tvoří systém s oběžnou dobou mezi 20 až 50 lety a jsou obklopeny prachovým diskem.

Přítomnost druhé stálice může vysvětlit pravidelné výtrysky hmoty z centrální hvězdy a vznik samotné mlhoviny. Pokud se průvodce pohybuje po silně výstředné dráze, může při každém přiblížení k HD 87643 způsobit vyvržení části její hmoty.

[1] Označení B[e] nesou hvězdy spektrální třídy B s emisními čarami. Odtud ono [e]. Jsou obklopeny značným množstvím prachu.

Zdroj

Další informace
Práce o hvězdě HD 87643 byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics: F. Millour a kol.: A binary engine fueling HD 87643’s complex circumstellar environment using AMBER/VLTI imaging;
článek v pdf

Převzato: www.eso-cz.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »