Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovinu pohání dva motory
Jiří Srba Vytisknout článek

Mlhovinu pohání dva motory

28-2009.jpg
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.

Tisková zpráva ESO 028/09 z 10. 8. 2009

Nový snímek zachycující velmi bohaté hvězdné pole části Mléčné dráhy ve směru spirálního ramene Carina je centrován na hvězdu HD 87643, která patří k neobvyklé skupině B[e] hvězd [1]. Záběr pochází ze sekvence pozorování, která astronomům poskytla dosud nejlepší snímek B[e] hvězdy a byl pořízen přístrojem Wide Field Imager (WFI) a 2,2 m dalekohledem MPG/ESO, který se nachází v nadmořské výšce 2400 metrů na observatoři La Silla v Chile. Kolem centrální hvězdy vidíme rozsáhlou reflexní mlhovinu z prachu a plynu, která odráží světlo blízké hvězdy. Vzhled celé mlhoviny je pravděpodobně formován hvězdným větrem. Podrobný rozbor struktury mlhoviny vedl vědce k závěru, že zde pravidelně, v intervalu mezi 15 a 50 lety, dochází k výronům hmoty.

Tým astronomů pod vedením Florentin Millour studoval hvězdu HD 87643 velmi pečlivě za pomoci řady teleskopů ESO. Kromě WFI tým použil také ESO/VLT s přístrojem adaptivní optiky NACO, který jim umožnil získat záběry bez rušivého vlivu atmosféry. Aby vědci získali ještě detailnější pohled na hvězdu, použili také interferometr VLTI.

Celkový rozsah zorných úhlů provedených pozorování - od širokoúhlého záběru WFI až po nejjemnější detaily snímané interferometrem VLTI - zhruba odpovídá zvětšení 60 000 krát. Ve vzdálenosti 50 AU od HD 87643 astronomové objevili neznámého průvodce, který byl ukrytý v prachu mlhoviny. Hvězdy pravděpodobně tvoří systém s oběžnou dobou mezi 20 až 50 lety a jsou obklopeny prachovým diskem.

Přítomnost druhé stálice může vysvětlit pravidelné výtrysky hmoty z centrální hvězdy a vznik samotné mlhoviny. Pokud se průvodce pohybuje po silně výstředné dráze, může při každém přiblížení k HD 87643 způsobit vyvržení části její hmoty.

[1] Označení B[e] nesou hvězdy spektrální třídy B s emisními čarami. Odtud ono [e]. Jsou obklopeny značným množstvím prachu.

Zdroj

Další informace
Práce o hvězdě HD 87643 byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics: F. Millour a kol.: A binary engine fueling HD 87643’s complex circumstellar environment using AMBER/VLTI imaging;
článek v pdf

Převzato: www.eso-cz.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »