Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovinu pohání dva motory
Jiří Srba Vytisknout článek

Mlhovinu pohání dva motory

28-2009.jpg
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.

Tisková zpráva ESO 028/09 z 10. 8. 2009

Nový snímek zachycující velmi bohaté hvězdné pole části Mléčné dráhy ve směru spirálního ramene Carina je centrován na hvězdu HD 87643, která patří k neobvyklé skupině B[e] hvězd [1]. Záběr pochází ze sekvence pozorování, která astronomům poskytla dosud nejlepší snímek B[e] hvězdy a byl pořízen přístrojem Wide Field Imager (WFI) a 2,2 m dalekohledem MPG/ESO, který se nachází v nadmořské výšce 2400 metrů na observatoři La Silla v Chile. Kolem centrální hvězdy vidíme rozsáhlou reflexní mlhovinu z prachu a plynu, která odráží světlo blízké hvězdy. Vzhled celé mlhoviny je pravděpodobně formován hvězdným větrem. Podrobný rozbor struktury mlhoviny vedl vědce k závěru, že zde pravidelně, v intervalu mezi 15 a 50 lety, dochází k výronům hmoty.

Tým astronomů pod vedením Florentin Millour studoval hvězdu HD 87643 velmi pečlivě za pomoci řady teleskopů ESO. Kromě WFI tým použil také ESO/VLT s přístrojem adaptivní optiky NACO, který jim umožnil získat záběry bez rušivého vlivu atmosféry. Aby vědci získali ještě detailnější pohled na hvězdu, použili také interferometr VLTI.

Celkový rozsah zorných úhlů provedených pozorování - od širokoúhlého záběru WFI až po nejjemnější detaily snímané interferometrem VLTI - zhruba odpovídá zvětšení 60 000 krát. Ve vzdálenosti 50 AU od HD 87643 astronomové objevili neznámého průvodce, který byl ukrytý v prachu mlhoviny. Hvězdy pravděpodobně tvoří systém s oběžnou dobou mezi 20 až 50 lety a jsou obklopeny prachovým diskem.

Přítomnost druhé stálice může vysvětlit pravidelné výtrysky hmoty z centrální hvězdy a vznik samotné mlhoviny. Pokud se průvodce pohybuje po silně výstředné dráze, může při každém přiblížení k HD 87643 způsobit vyvržení části její hmoty.

[1] Označení B[e] nesou hvězdy spektrální třídy B s emisními čarami. Odtud ono [e]. Jsou obklopeny značným množstvím prachu.

Zdroj

Další informace
Práce o hvězdě HD 87643 byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics: F. Millour a kol.: A binary engine fueling HD 87643’s complex circumstellar environment using AMBER/VLTI imaging;
článek v pdf

Převzato: www.eso-cz.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »