Náhodné setkání vykouzlilo kosmický snubní prsten
Autor: ESO
Většina hvězd s hmotností srovnatelnou se Sluncem skončí svůj život v podobě bílého trpaslíka – malého velmi hustého a horkého tělesa, které pomalu chladne po miliardy let. Než se však hvězda stane bílým trpaslíkem, odvrhne svou atmosféru do okolního vesmíru a vytvoří planetární mlhovinu – barevně zářící oblak plynu obklopující malé a jasné obnažené jádro hvězdy.
Tento snímek, pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT, zachycuje nápadně kruhovou planetární mlhovinu Abell 33, která se nachází asi 2 500 světelných let od Země. Dokonale kruhový tvar však u těchto objektů není příliš častý – obvykle totiž symetrii oblaku něco naruší a planetární mlhovina nabude méně pravidelného tvaru [1].
Jasná hvězda nacházející se zdánlivě na okraji mlhoviny vnáší do tohoto snímku pořízeného dalekohledem ESO/VLT působivou iluzi. Jedná se však pouze o náhodné seskupené – hvězda HD 83535 se ve skutečnosti nachází před mlhovinou (asi napůl cesty mezi Zemí a Abell 33) a leží shodou okolností na správném místě, aby zkrášlila už tak působivý pohled. HD 83535 a Abell 33 společně připomínají nádherný diamantový prsten.
Pozůstatek hvězdy, která dala vzniknout mlhovině Abell 33, je možné spatřit uvnitř mlhoviny mírně mimo střed. Je stále poměrně jasný – září více než naše Slunce – a vydává velké množství ultrafialového záření, kterým nutí odvrženou obálku svítit [2].
Mlhovina Abell 33 je jedním z 86 objektů katalogu planetárních mlhovin, který v roce 1966 sestavil astronom George Abell (Abell Catalogue of Planetary Nebulae). Abell se zabýval také hledáním kup galaxií. Vytvořil rovněž katalog těchto objektů nacházejících se jak na severní tak na jižní obloze, který čítá na 4000 položek (Abell Catalogue).
K vytvoření uvedeného snímku byla použita data pořízená přístrojem FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Záběr vznikl v rámci programu 'ESO Cosmic Gems' [3].
Poznámky
[1] Tvar mlhoviny ovlivňuje rotace hvězdy, nebo například to, jestli se jedná o složku dvojhvězdného systému.
[2] Na tomto velmi detailním snímku se zdá, že centrální hvězda je dvojitá. Není však známo, jestli se jedná o fyzickou dvojhvězdu nebo pouze náhodné seskupení na obloze.
[3] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems – iniciativy, jejíž snahou je pořizovat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1412. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
O autorovi
Jiří Srba
Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.
