Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Spirála v souhvězdí Lva
Jiří Srba Vytisknout článek

Spirála v souhvězdí Lva

NGC 3521-eso-vlt
NGC 3521-eso-vlt
Tento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2011)

Nejnápadnějším útvarem této jasné galaxie jsou její dlouhá spirální ramena ozdobená regiony aktivní hvězdotvorby a protkána sítí oblaků mezihvězdného prachu. Jednotlivá ramena jsou spíše nepravidelná a nesouvislá, což z galaxie NGC 3521 dělá typický příklad takzvané 'vločkové' spirální galaxie. Tento typ galaxií má chmýří připomínající spirální ramena, jejichž vzhled je v příkrém kontrastu s dokonalými rozmáchlými rameny takzvaných ‚grand-design‘ galaxií. Jednou z nich je například slavná Vírová galaxie M 51, kterou objevil Charles Messier. 

NGC 3521 je jasná a relativně blízká galaxie. Je tedy možné ji pozorovat i malými dalekohledy srovnatelnými s tím, který v 17. století používal Charles Messier ke katalogizaci mlhavých objektů na obloze. Zdá se, že tento francouzský astronom tuto 'vločkovou' galaxii překvapivě nezaznamenal, ačkoliv řadu jiných stejně jasných galaxií v souhvězdí Lva spolehlivě spatřil.  

A bylo to právě v roce 1784, ve kterém Messier zveřejnil konečnou verzi svého katalogu, když jiný významný astronom William Herschel na počátku své detailní přehlídky severní oblohy objevil galaxii dnes známou jako NGC 3521. Prostřednictvím svého dalekohledu o průměru objektivu 47 cm Herschel spatřil "jasný střed obklopený mlhovinou", jak si zaznamenal do svého pozorovacího deníku. 

Na tomto novém snímku získaném pomocí dalekohledu VLT nahradily Herschelovu mlhovinu barevná, i když ne přiliž dobře definovaná, spirální ramena. Načervenalé oblasti ve středu dominují starší hvězdy, zatímco od centra vzdálenější části spirálních ramen jsou prostoupeny mladými horkými namodralými hvězdami.

Oleg Maliy, jeden z účastníků soutěže ESO Hidden Treasures 2010 [1], vybral data získaná pomocí přístroje FORS1 a dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile, která byla použita k vytvoření tohoto snímku. Barevný záběr vznikl kombinací expozic získaných přes trojici různých filtrů vymezujících modrou (modrý kanál snímku), žlutozelenou (zelený kanál) a blízkou infračervenou (červený kanál) část spektra. Celkový expoziční čas pro jednotlivé filtry byl 300 s. Olegův snímek galaxie NGC 3521 se umístil na jednom z předních míst v soutěži, do které bylo zasláno na sto jednotlivých prací.

Zdroj - tisková zpráva ESO

Poznámky

[1] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Více o soutěži Hidden Treasures se dozvíte zde.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »