Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2014): Tento nový snímek pořízený na observatoři ..." /> Studie v nachové barvě | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Studie v nachové barvě
Jiří Srba Vytisknout článek

Studie v nachové barvě

oblast vzniku hvězd Gum 41 - eso1413 Autor: ESO
oblast vzniku hvězd Gum 41 - eso1413
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (013/2014): Tento nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla odhaluje oblak vodíku nesoucí označení Gum 41. Uprostřed této málo známé mlhoviny produkují mladé, horké a jasné hvězdy množství záření s vysokou energií, které nutí okolní vodík zářit charakteristickým odstínem červené barvy.

Tato oblast jižní oblohy se nachází v souhvězdí Kentaura a je domovem mnoha jasných mlhovin. Každá z nich je spojena se skupinou nově vzniklých hvězd, které se vytvořily z oblaků vodíku. Intenzivní vyzařování hvězdných novorozenců excituje zbývající vodík v okolí a nutí ho zářit nápadným odstínem červené barvy, která je pro oblasti s probíhající tvorbou hvězd typická. Jiným známým příkladem tohoto jevu je například mlhovina Laguna (eso0936) – mohutný oblak jasně zářící nachovou barvou.

Mlhovina na tomto snímku se nachází asi 7 300 světelných let od Země. Objevil ji australský astronom Colin Gum na snímcích pořízených na observatoři Mount Stromlo nedaleko Canberry (Austrálie) a zařadil ji do svého katalogu 84 emisních mlhovin, který publikoval v roce 1955. Gum 41 je ve skutečnosti jen malou částí rozsáhlejší mlhoviny kolem hvězdy lambda Centauri (Lambda Centauri Nebula), která je rovněž známa pod přezdívkou ‚Běžící kuře‘ (Running Chicken Nebula, eso1135). Colin Gum zemřel v nízkém věku, tragicky zahynul v roce 1960 při lyžování ve Švýcarsku.

Na tomto snímku vypadá oblak Gum 41 poměrně hustý a jasný, to je však poněkud zavádějící. Pokud by teoreticky mohl kosmický cestovatel prolétnout oblakem mlhoviny, nejspíš by ji zblízka ani nezaznamenal – byla by příliš slabá, než aby ji mohl spatřit. To také vysvětluje, proč tento rozsáhlý objekt musel čekat až do poloviny 20 století, než se jej podařilo objevit – jeho světlo je rozprostřeno na velkou plochu a červená barva se vizuálně pozoruje jen obtížně.

Tento nový portrét mlhoviny Gum 41 – pravděpodobně dosud jeden z nejlepších záběrů tohoto objektu – byl vytvořen na základě dat získaných pomocí kamery WFI (Wide Field Imager), která pracuje ve spojení s dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Jedná se o kombinaci snímků pořízených přes modrý, zelený a červený filtr, plus speciální filtr navržený tak, aby systém byl citlivý na vyzařování vodíku v červené oblasti spektra.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1413. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »