Uvnitř žhnoucí Pece

Přehlídkový dalekohled VST snímal kupu galaxií Fornax

Mohlo by se zdát, že galaxie jsou společenské a rády se shlukují do velkých skupin, které označujeme jako kupy (clusters). Ve skutečnosti za to ale může gravitace (gravity) velkého množství temné hmoty i jednotlivých galaxií, která drží kupu pohromadě a nutí členy uskupení chovat se jako jedna entita. Kupy mohou obsahovat 100 až 1000 galaxií a jejich průměr se může pohybovat od 5 do 30 milionů světelných let (light-years).  

Kupy galaxií nemají dobře definovaný tvar, a proto je velmi obtížné určit, jak jsou vlastně velké – kde začínají a končí. Astronomové odhadují, že střed kupy Fornax (Fornax Cluster) se nachází ve vzdálenosti asi 65 milionů světelných let od nás. Mnohem přesněji ale víme, že tato kupa obsahuje skoro šedesát velkých galaxií a asi stejný počet těch malých trpasliších (dwarf galaxies). Kupy galaxií, jako je tato, se ve vesmíru vyskytují hojně a demonstrují význam gravitačního působení na velké vzdálenosti, které váže do jednoho útvaru obrovské množství hmoty uskupené v jednotlivých galaxiích.

Ve středu této kupy se nachází objekt, který astronomové řadí mezi takzvané cD galaxie (cD galaxy) – galaktické kanibaly – na snímku je zachycen jako prostřední z trojice jasných difúzních skvrn na levé straně. Kanibalské galaxie jako tato (NGC 1399) se podobají eliptickým galaxiím (elliptical galaxies), ale jsou větší a mají rozsáhlou slabou obálku [1]. Tyto vlastnosti získaly postupným pohlcováním menších galaxií, které jsou působeném gravitace vtahovány do samotného středu kupy [2].   

Skutečně existují důkazy, že se tento proces odehrává takřka před našimi zraky – pokud se díváme dost zblízka. Nedávno publikovaná práce týmu astronomů pod vedením Enrichetty Iodice (INAF – Osservatorio di Capodimonte, Naples, Itálie) [3], který využil data získaná právě pomocí teleskopu ESO/VST, odhalila velmi slabý most mezi NGC 1399 a menší galaxií NGC 1387 napravo. Útvar byl u této dvojice pozorován poprvé a je příliš slabý na to, aby byl vidět na tomto snímku. Most je o něco modřejší než obě galaxie, což naznačuje, že se skládá z hvězd vytvořených v plynu, který byl vyrván z galaxie NGC 1387 gravitačním působením souseda NGC 1399. Přestože je celkem málo důkazů o probíhajících interakcích v rámci kupy Fornax, zdá se, že přinejmenším NGC 1399 se stále krmí hmotou svých sousedů.   

V dolní části snímku se nachází velká spirální galaxie s příčkou NGC 1365, která je klasickým příkladem tohoto typu galaxií (barred spiral galaxy) – nápadná příčka prochází centrální částí galaxie a spirální ramena vycházejí z konců této příčky. A jak už to bývá u galaxií v kupě, i v případě NGC 1365 najdeme něco, co není patrné na první pohled. NGC 1365 je klasifikována jako Seyfertova Galaxie – má jasné aktivní jádro, v jehož středu se ukrývá superhmotná černá díra. 

Tento působivý snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal Observatory. Přestože VST, s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m, není z dnešního pohledu nijak velký dalekohled, byl tento přístroj speciálně navržen k provádění rozsáhlých přehlídek oblohy. Od jiných teleskopů jej odlišuje především plocha korigovaného zorného pole a mohutná kamera OmegaCAM s rozlišením 256 megapixelů (rovněž speciálně vyvinutá k přehlídkám oblohy). Díky své konstrukci a této kameře může VST rychle pořizovat snímky rozsáhlých oblastí oblohy s velkým dosahem a nechat skutečně velké dalekohledy – jako je třeba ESO/VLT (Very Large Telescope), aby zkoumaly jednotlivé objekty detailně.

Poznámky

[1] Snímek zachycuje pouze centrální část kupy Fornax, která se jinak rozkládá na ještě mnohem větší ploše oblohy.

[2] Centrální galaxie kupy bývá často i nejjasnější, ale v tomto případě se nejjasnější galaxie NGC 1316 nachází na okraji kupy (mimo zorné pole zachycené na tomto snímku). Galaxie NGC 1316 je rovněž známa pod označením Fornax A, je totiž jedním z nejsilnějších rádiových zdrojů na obloze. Rádiové vlny (radio waves), které je možné pozorovat radioteleskopy, vycházejí z dvojice rozsáhlých protilehlých laloků táhnoucích se z galaxie daleko do mezigalaktického prostoru. Energii pro silné emise rádiových vln dodává superhmotná černá díra (supermassive black hole) nacházející se ve středu galaxie. Černá díra vysílá dvojici protilehlých výtrysků (jetů) vysokoenergetických částic (high-energy particles). Jakmile se částice v jetech začnou srážet s částicemi řídkého plynu vyplňujícího mezigalaktický prostor kupy, stávají se zdrojem rádiového záření.     

[3] Článek “The Fornax Deep Survey with VST. I. The extended and diffuse stellar halo of NGC 1399 out to 192 kpc” autorů E. Iodice a kol. byl zveřejněn ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• odborný článek
• snímky dalekohledu VST
• tiskové zprávy o VST

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1612