Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Původní obyvatel Místní skupiny galaxií
Jiří Srba Vytisknout článek

Původní obyvatel Místní skupiny galaxií

Galaxie WLM na okraji Místní skupiny galaxií
Autor: ESO/VST/Omegacam Local Group Survey

Hvězdné pole na tomto snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM zachycuje osamělou galaxii známou pod označením WLM neboli Wolf-Lundmark-Melotte. Ačkoli je považována za člena Místní skupiny galaxií, WLM leží zcela osamoceně na jejím okraji a je tak jedním z nejvzdálenějších příslušníků tohoto uskupení. Tato nenápadná galaxie je dokonce tak malá a izolovaná, že pravděpodobně nikdy v minulosti nedošlo k jejímu blízkému setkání s žádnou jinou galaxií.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 10/2016

Podobně jako izolované kmeny žijící hluboko v amazonských pralesích nebo na ostrovech v Oceánii pěstující po staletí svoji kulturu bez vnějších vlivů nabízí WLM unikátní pohled na původní galaxii, která byla jen lehce narušena kontaktem s okolím.

Objekt dnes známý jako WLM objevil v roce 1909 německý astronom Max Wolf. Teprve o 15 let později astronomové Knut Lundmark a Philibert Jacques Melotte rozpoznali, že se jedná o galaxii, která tak získala své podivné jméno. Tato slaboučká galaxie se na obloze nachází v souhvězdí Velryby a leží asi tři miliony světelných let od naší Galaxie, která je jedním z trojice dominantních členů – velkých spirálních galaxií – v Místní skupině galaxií (Local Group).

Galaxie WLM je skutečně velmi malá a nejeví známky žádné struktury. Proto je také klasifikována jako nepravidelná trpasličí galaxie (irregular galaxy). Její průměr v nejširším místě se pohybuje kolem 8 000 světelných let, a to bereme v úvahu i halo mimořádně starých hvězd, které bylo objeveno v roce 1996 (eso9633).

Astronomové se domnívají, že v minulosti vesmíru se podobné drobné galaxie vzájemně ovlivňovaly a splývaly, čímž vznikaly mnohem větší a složitější hvězdné ostrovy. Za miliardy let vývoje vesmíru tyto procesy vedly k vytvoření velkých spirálních galaxií, které jsou dnes zcela běžné. Shlukování galaxií je v tomto smyslu podobné tomu, jakým způsobem se lidé po tisíce let stěhují do větších sídlišť, ze kterých nakonec vznikly i současné 'megalopolis‘.

Galaxie WLM však prochází svým vlastním vývojem, mimo dosah vlivu ostatních galaxií a jejich hvězdných populací. Podobně jako izolované národy s omezeným kontaktem s okolním světem, představuje i galaxie WLM poměrně málo narušovaný přirozený stav, kde jakékoliv změny nastávají v podstatě nezávisle na dění jinde. 

Galaxie si vytvořila rozsáhlé halo velmi slabých červených hvězd, které se táhne daleko do černočerné temnoty okolního vesmíru. Načervenalý odstín je známkou pokročilého věku těchto hvězd. Je pravděpodobné, že existence halo je spojena se samotným vznikem galaxie a nabízí tedy možnost dozvědět se více o mechanismech, které vedly k jejímu zformování.

Hvězdy uprostřed galaxie WLM však vypadají mladší a modřejší. Načervenalé odstíny na snímku odhalují existencí oblastí, kde intenzivní záření mladých hvězd ionizuje okolní vodík a nutí jej svítit charakteristickou červenou barvou. 

Detailní snímek galaxie WLM byl pořízen pomocí kamery OmegaCAM a dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) pracujícího na observatoři Paranal v Chile. Tento dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m byl speciálně navržen k přehlídkám oblohy ve viditelném světle. Celkem 32 CCD detektorů kamery OmegaCAM vytváří výsledný snímek obsahující 256 milionů pixelů, který tak poskytuje velmi detailní širokoúhlý pohled na objekty vzdáleného vesmíru.

 

Další informace

 

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1610



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: WLM, Wolf-Lundmark-Melotte, Trpasličí galaxie, Vst, Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »