VLT přezkoumal následky kosmické kolize

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 47/2015

Zlatý mlhavý ovál dominující střední části tohoto snímku je eliptická galaxie NGC 5291, která leží ve vzdálenosti asi 200 milionů světelných let od nás a na obloze se nachází v souhvězdí Kentaura. Před zhruba 360 miliony lety se tato galaxie účastnila dramatické kolize, při které se jiná galaxie vysokou rychlostí přiblížila k jejímu jádru. Přitom došlo k vyvržení mohutných proudů plynu, které se v nedalekém kosmickém okolí následně seskupily do prstence obepínajícího galaxii NGC 5291 [1]. 

Hmota v tomto prstenci postupně vytvořila desítky oblastí s probíhajícím vznikem hvězd a několik trpasličích galaxií, které jsou na snímku pořízeném dalekohledem VLT a přístrojem FORS zachyceny jako modro-bílé oblasti rozptýlené kolem NGC 5291. Nejhmotnější a nejzářivější shluk hmoty napravo od NGC 5291 je jednou z těchto trpasličích galaxií a nese označení NGC 5292N.

Předpokládá se, že naše Galaxie, stejně jako všechny velké galaxie, vznikla postupným sléváním menších trpasličích galaxií na počátku vývoje vesmíru. Tyto drobné galaxie, pokud nějaké přežily osamoceně až do současnosti, musejí dnes obsahovat mnoho mimořádně starých hvězd.

Zdá se však, že NGC 5291 žádné staré hvězdy neobsahuje. Detailní pozorování provedená pomocí spektrografu MUSE [2] rovněž odhalila, že vnější části této galaxie vykazují vlastnosti naopak typické pro oblasti s probíhajícím vznikem nových hvězd. To ale současné modely nepředpovídají. Astronomové se proto domnívají, že tyto neobvyklé vlastnosti mohou být důsledkem kolizí oblaků plynu v této oblasti. 

NGC 5291N však zdaleka nevypadá jako typická trpasličí galaxie, místo toho má řadu vlastností shodných se shluky, které nacházíme v mnoha galaxiích s probíhající hvězdotvorbou ve vzdáleném vesmíru. To z ní dělá v našem blízkém okolí doslova unikátní systém vhodný ke studiu raných galaxií bohatých na plyn, které jsou jinak příliš vzdálené, aby bylo možné je detailně pozorovat současnými přístroji.   

Tento neobvyklý objekt byl v minulosti sledován řadou pozemních přístrojů včetně dalekohledu ESO o průměru zrcadla 3,6 m (ESO’s 3.6-metre telescope), který pracuje na observatoři La Silla (La Silla Observatory) [3]. Odhalování vlastností a minulosti galaxie NGC 5291N si však vyžádalo zapojení dalekohledu VLT se zrcadlem o průměru 8 m a nových přístrojů MUSE a FORS. 

Pozorování s pomocí ještě větších přístrojů, v budoucnu například dalekohledem E-ELT, pomůže astronomům pomoci odhalit zbylá tajemství této galaxie.

Poznámky

[1] V současnosti dochází rovněž ke slabé interakci s galaxií MCG-05-33-005, jedná so o neobvyklou protaženou galaxii nedaleko zářivého jádra NGC 5291.

[2] Galaxie NGC 5291N byla pozorována metodou spektroskopie celého pole (integral field spectrography) pomocí přístroje MUSE během fáze vědeckého ověřování tohoto zařízení. Metodou spektroskopie celého pole je získáno spektrum pro každý bod obrazu v zorném poli přístroje, což poskytuje užitečný trojdimenzionální pohled na sledovaný objekt. Pozorování pomocí MUSE odhalila nečekané emisní čáry kyslíku a vodíku ve vnějších částech galaxie NGC 5291N. 

[3] Galaxii NGC 5291 zkoumali astronomové na observatoři ESO/La Silla již v roce 1978. Tato pozorování odhalila značné množství hmoty v mezigalaktickém prostoru v okolí galaxie. Dnes víme, že se jedná o oblasti, ve kterých se tvoří nové hvězdy. Z materiálu tohoto plynného disku se také vytvořilo několik trpasličích galaxií.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku “Ionization processes in a local analogue of distant clumpy galaxies: VLT MUSE IFU spectroscopy and FORS deep images of the TDG NGC 5291N” autorů J. Fensch a kol., který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: J. Fensch (Laboratoire AIM Paris-Saclay, CEA/IRFU/SAp, Universite Paris Diderot, Gif-sur-Yvette, Francie [CEA]), P.-A. Duc (CEA) , P. M. Weilbacher (Leibniz-Institut für Astrophysik, Potsdam, Německo), M. Boquien (University of Cambridge, UK; Universidad de Antofagasta, Antofagasta, Chile) a E. Zackrisson (Uppsala University, Uppsala, Švédsko).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• odborný článek
• snímky dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope)

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Jérémy Fensch; Laboratoire AIM Paris-Saclay, CEA/IRFU/SAp, Universite Paris Diderot; Gif-sur-Yvette, France; Email: jeremy.fensch@gmail.com

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1547