Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výzkumy v ASU AV ČR (315): Jak změřit rotaci černé díry: první rentgenová polarimetrie systému GRS 1739–278

Výzkumy v ASU AV ČR (315): Jak změřit rotaci černé díry: první rentgenová polarimetrie systému GRS 1739–278

Kresba systému rentgenové dvojhvězdy s jednou složkou ve formě černé díry obklopené akrečním diskem. Podle https://en.wikipedia.org/wiki/X-ray_binary#/media/File:Microquasar_GRO_J1655-40.jpg CC-BY 4.0
Autor: Michal Švanda

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl i Michal Dovčiak z ASU, se zabýval měřením rentgenových spekter a polarizovaného záření přicházejícího od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739-278. Tento systém podle výsledků představované studie obsahuje černou díru s hmotností asi šestnácti hmotností Slunce, která rotuje téměř maximální dovolenou rychlostí. Kvůli rychlé rotaci lze v měřeních identifikovat významný příspěvek tzv. vratného záření, které je důsledkem silných jevů obecné relativity v blízkosti černé díry. 

Studium černých děr je jedním z nejintenzivněji rozvíjených témat současné astrofyziky. Černé díry samy o sobě světlo nevyzařují, o jejich existenci a vlastnostech se dozvídáme nepřímo pozorováním záření z materiálu, který je děrami pomalu pohlcován. Zajímavými systémy jsou tedy například tzv. rentgenové dvojhvězdy, kde je černá díra obíhána stárnoucí hvězdou. Ze stále ještě aktivní hvězdy se látka spirálovitě dostává blíže k černé díře a tvoří akreční disk, který se zahřívá na miliony stupňů a vyzařuje převážně v rentgenové oblasti spektra. Detailní vlastnosti tohoto záření – jeho intenzita, spektrum, časové variace, ale i polarizace – obsahují informaci o fyzikálních procesech v extrémních gravitačních polích.

Polarizace je vlastnost světla, která popisuje preferenční směr vibrací elektromagnetického pole. V prostředí silné gravitace a rychle rotující hmoty je polarizace dodatečným diagnostickým nástrojem: její měření může odlišit různé geometrické a dynamické modely akrečního disku, různé příspěvky od struktur v systému a relativistické efekty – což se tradiční spektroskopií a časovou analýzou získává jen obtížně. 

Studovaný systém GRS 1739–278 je jednou z již zmíněných rentgenových dvojhvězd, který bychom v Galaxii umístili někam do galaktické výdutě. Tento systém při změně rychlosti akrece tu a tam podlehne výraznému zjasnění, kdy se stává dostatečně jasným pro detailní studium. Předchozí spektroskopické analýzy naznačovaly, že by tento objekt mohl hostit černou díru s vysokou rychlostí rotace (spinem), ale samotné spektrum neposkytovalo jednoznačná omezení. 

Představovaný článek zpracovává měření pořízená během malého zjasnění objektu  GRS 1739–278, ke kterému došlo na podzim roku 2025. Využili pozorování ze dvou družic: z IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) – satelitu primárně určeného k měření polarizace v oblasti 2–8 keV – s daty z NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), která pokrývá širší energetické spektrum až do přibližně 30 keV. Takový souběh měření umožňuje spolehlivěji oddělit různé složky záření a jejich polarizační vlastnosti. 

Prvním krokem studie bylo určení stupně polarizace metodami, které nejsou závislé na modelu systému. Autoři takto odvodili stupeň polarizace přibližně 2,3 % a polarizační úhel přibližně 62°. Dále se ukázalo, že polarizační stupeň rostl s energií, dosahující hodnot až kolem 10 % v pásmu 6–8 keV, což naznačuje, že vyšší energie více přispívají polarizované složce. 

Aby bylo možné interpretovat naměřenou polarizaci ve fyzikálním kontextu, autoři použili kombinovanou spektro-polarimetrickou analýzu. Základní spektrální modely nevysvětlovaly dobře pořízená pozorování, výrazná rezidua naznačovala přítomnost reflexní komponenty, typicky spojovanou s tzv. vratným zářením. Tento jev se objevuje zejména v situaci, kdy silné gravitační pole černé díry zakřivuje dráhy fotonů tak, že se část světla vyzářeného do jiných směrů vrací zpět k disku a znovu se odráží k pozorovateli. Bez efektů obecné teorie relativity bychom takový příspěvek nepozorovali. 

Při analýze dat byl použit unikátní numerický kód pro modelování záření akrečních disků černých děr včetně jeho polarizace, který je dlouhodobě vyvíjen relativistickou skupinou na ASU. Tento kód umožňuje konzistentně zahrnout efekty obecné relativity, zakřivení drah fotonů a vratné záření, a je klíčovým nástrojem pro fyzikální interpretaci polarimetrických pozorování. Tímto modelem bylo možné odhadnout rotační parametr (spin) černé díry a sklon systému. Z výsledků vyplývá, že spin je extrémně vysoký, s hodnotou asi 0,994, kde 1 značí maximální možný spin podle obecné relativity. Sklon systému (úhel, pod kterým pozorujeme disk) byl odvozen na 54°, zatímco poziční úhel (orientace disku na obloze) vychází na 58°, což je konzistentní s polarizačním úhlem naměřeným nezávisle. Vysoký spin je také v souladu s pozorovanou složkou vratného záření. Některé pozorované zvláštnosti by vysvětlovaly i jiné fyzikální modely, například kladoucí silnější omezení na tvar akrečního disku nebo na přítomnost větru vanoucího z disku, žádná z těchto alternativ ale nevysvětluje komplex existujících pozorování jako celek tak dobře, jako model navrhovaný autory. 

Studie představuje první úspěšné měření polarizace rentgenového záření od rentgenové dvojhvězdy GRS 1739–278 a jeho interpretaci v kontextu fyziky akrečních disků a silné gravitační interakce. Díky kombinaci vysoké kvality dat z IXPE a NuSTAR bylo možné extrahovat polarizační parametry, a ty pak fyzikálně interpretovat pomocí relativistických modelů. Hlavní výsledky – detekce stupně polarizace závislého na energii záření a extrémně vysoký spin černé díry – přinášejí nový důkaz o dynamickém prostředí kolem tohoto objektu a demonstrují, že rentgenová polarimetrie je cenným nástrojem pro studium černých děr v takových systémech. 

REFERENCE

Q. Zhao, M. Dovčiak a kol., The First X-ray Polarimetry of GRS 1739-278 Reveals Its Rapidly Spinning Black Hole, Astrophysical Journal Letters v tisku, preprint arXiv:2512.21899

KONTAKT

RNDr. Michal Dovčiak, Ph.D.
michal.dovciak@asu.cas.cz
Oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oddělení galaxií ASU AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Rotující černá díra, Rentgenová dvojhvězda, Astronomický ústav AV ČR


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »