Aktuální články

Vojtěch Partík Exoplanety

Šest miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem

Astronomové zjistili obrovský "růstový spurt" u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze svého okolí rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Jedná se o nejrychlejší růst, jaký byl kdy zaznamenán u bludných planet nebo planet jakéhokoli druhu, což poskytuje cenné informace o tom, jak se tyto planety formují a rostou.

Michal Zajaček Ostatní

Tatra Astro Summit 2025 a spomienka na Rainera Weissa (1932-2025)

Vysoké pohoria ako napríklad Vysoké Tatry sú obľúbeným miestom na konanie rôznych konferencií a workshopov. Navyše tatranský región je úzko prepojený s rozvojom moderného astronomického výskumu na Slovensku. Aj to bol jeden z dôvodov, prečo sa stretnutie slovenských a českých astrofyzikov - Tatra Astro Summit - konalo v dňoch 22.-26.9. 2025 práve v srdci Vysokých Tatier, v Tatranskej Lomnici a v Starej Lesnej na pôde Astronomického ústavu Slovenskej akadémie vied.

Kateřina Hoňková Ostatní

57. konference o výzkumu proměnných hvězd

Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2025 se uskuteční ve dnech 7. - 9. listopadu na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově. 

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (306): Záření ionizovaného helia a rentgenové záření v galaxiích

U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.

Radim Neuvirt Historie

Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.

Redakce Astro.cz Multimédia

300x V záři hvězd

Hvězdárna Žebrák už od roku 2020 natáčí a pravidelně zveřejňuje videa o dění v astronomii, kosmonautice i okolo hvězdárny a města Žebrák. Celou dobu tento seriál nese název V záři hvězd. „Začali jsme v lednu 2020 díky lepší videotechnice,“ říká autor projektu a provozovatel Hvězdárny Žebrák, Vláďa Slezák. „Kdo by tehdy věřil, že přijde COVID a videa se nám budou hodit ještě mnohem více a bude to vlastně jediný způsob komunikace s našimi příznivci,“ dodává. 

Martin Gembec Úkazy

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (305): Gama záblesk s přesvědčivou detekcí zpětné rázové vlny

31. ledna 2020 zachytila družice Swift mohutný záblesk gama označený GRB 200131A. Už po necelé minutě se k pozorování přidal ondřejovský robotický Small Binocular Telescope a pořídil snímky, které ukázaly prudký pokles optické jasnosti. Tak rychlý start měření je mimořádně vzácný – právě v těchto prvních minutách se může projevit krátkodobá, ale významná fáze výbuchu: tzv. reverzní rázová vlna, kdy část energie míří zpět do vyvržené hmoty.

Další články »



40. vesmírný týden 2025

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Seestar S50, exp. 24x10 sek., bez úprav

Další informace »