Úvodní strana  >  Rady  >  Bludy  >  Konec světa 2012

Konec světa 2012

Konec světa v roce 2012 nebude

Apokalypsa v malířově představě.
Apokalypsa v malířově představě.
Určitě jste již slyšeli o konci světa v roce 2012. A nejspíš jste z toho zděšeni. Věřte, že nejte sami. Na zimní slunovrat 21. prosince 2012 má totiž skončit velká perioda Mayského kalednáře a sami Mayové na tento okamžik předpovídali "očištění" civilizace. Bohužel mnoho konspirátorů toto "očištění" bere jako konec světa tak, jak jej známe. A tyto zvěsti vedou k obecné panice mezi lidmi. Nemálo tomu nahrává i film amerického režiséra německého původu Rolanda Emmericha s příznačně stručným názvem 2012. Vytvořili jsme proto pro vás tuto speciální stránku, kde je většina faktů kolem apokalypsy v roce 2012 uvedena na pravou míru. A pokud si myslíte, že je tento "konec světa" zaručený, prohlédněte si nejdříve seznam již prošlých konců minulých (Wiki)...

Bojujeme proti konci světa... (vážně i) s humorem

 

Česká skupina The Tap Tap připravila všem s humorem několik příležitostí, jak bojovat s hloupostí kolem předpovídaného konce světa. Tou nejprestižnější byl benefiční koncert Proti konci světa. Více informací o něm naleznete na stránce www.kpks.cz.

 

Co najdete na této stránce?

Nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře

Níže najdete odkazy na třídílný článek zachycující základní nedostatky konspiračních teorií týkajících se konce světa v roce 2012. Tento seriálový článek se snaží uvést na pravou míru tři nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře spějící k zániku civilizace v roce 2012. Mezi všemi teoriemi kolují především zvěsti o hromadné konjunkci planet Sluneční soustavy vedoucí k roztrhání Země, o srážce Země se záhadnou Planetou X nebo o apokalyptické sluneční erupci. Jak je to doopravdy?

ZPĚT na začátek stránky

 

SOUTĚŽ pro všechny

Soutěž o nejlepší vtip o konci světa 2012
Soutěž o nejlepší vtip o konci světa 2012
Česká astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší kreslený či psaný vtip k tématu konce světa v roke 2012 a (nebo) Mayského kalendáře. Do soutěže je možné zasílat pouze díla, jichž jste autorem (nelze tedy přeposílat práce někoho jiného). Podstatné je tedy vymyslet či vytvořit vtip vlastní, nikoliv jej odněkud převzít. Do soutěže tedy nemohou být zařazeny ani kreslené vtipy očividně porušující cizí autorská práva (jejich hlavním motivem je např. obraz ze známého katastrofického filmu a podobně). Soutěžní snímky zasílejte na adresu info@astro.cz. Do předmětu mailu napište "Soutěž 2012". Ke svému vtipu nezapomeňte uvést údaje: Jméno a Příjmení, Místo bydliště, Věk a Kategorii, do níž chcete svůj vtip zařadit. Soutěžící mohou posílat více vtipů do obou kategorií. Soutěží se v těchto kategoriích:

  • Nejlepší psaný vtip o konci světa 2012 - Do této kategorie můžete zaslat různé anekdoty, hospodské historky či velmi krátké povídky (max. půl stránky A4, font 12); tematicky o konci světa 2012, Mayské civilizaci a Mayském kalendáři, o astronomických souvislostech a podobně.

  • Nejlepší kreslený vtip o konci světa 2012 - Sem zasílejte snímky s vtipy na téma, krátké komiksy, karikatury... Obrázky zasílejte ve formátu JPG nebo PNG.

Soutěžní práce je možné zasílat od 18. ledna 2012 do 20. prosince 2012. Tak, jak budou docházet, budou průběžně zveřejňovány na webu, kde je bude možné veřejně prohlížet. Soutěž vyhlašujeme pro zábavu a potěšení všech. Chceme jí dát najevo, že se konce světa nejen nebojíme, ale ani na něj nevěříme, protože není proč na něj věřit. Soutěž je čestná, tedy bez finanční odměny. Pro výherce v obou kategoriích však čeká balíček věcných odměn a na jaře roku 2013, tedy dostatečně dlouho po "konci světa", individuální prohlídka observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Na tu si vítězové v obou kategoriích budou moci pozvat i své rodiny a přátele. Další informace najdete na stránce soutěže.

ZPĚT na začátek stránky


Související články

ZPĚT na začátek stránky


2012 v médiích

Níže naleznete odkazy na články, audiozáznamy nebo videozáznamy o konci světa 2012 získané z rozhovorů s odborníky (nejen) z řad České astronomické společnosti.

ZPĚT na začátek stránky


Tisková konference

Ve středu 18. ledna se v budově Akademie věd České republiky uskutečnila tisková konference ohledně poplašných zpráv okolo konce světa v roce 2012. Za Českou atronomickou společnost, Akademii věd České republiky, Astronomický ústav AVČR a Hvězdárnu a planetárium Brno na konferenci hovořili Pavel Suchan, Jiří Grygar, Jan Vondrák, Michal Švanda a Jiří Dušek. Na této stránce najdete informace, odkazy, fotografie a materiály ke stažení užité či vzniklé v průběhu konference.

ZPĚT na začátek stránky


K jednotlivým "problémům" poněkud podrobněji

 

1. Kdy vlastně končí Mayský kalendář?

Spojení konce Mayského kalendáře s rokem 2012 je od základu poměrně nejisté. Problémem je hlavně jeho přiřazení k gregoriánskému kalendáři, který dnes používáme. Pro datování mayského kalendáře je velice výhodné použít tzv. Juliánské datum (JD), což je v astronomii běžné kontinuální počítání jednotlivých dní od zvoleného počátku (ten odpovídá 1. lednu roku 4713 př. n. l.). Jeho vztah k moderním kalendářům je dán poměrně jednoduchým algoritmem. Na první pohled by se mohlo zdát jednoduché přiřadit vzájemně data v obou kalendářích - stačí najít v obou zaznamenané nějaké jednoznačné datum (ať už se jedná o historickou událost nebo jedinečný astronomický úkaz) a problém je vyřešen. Bohužel tomu tak není. Ne všechny symboly v mayském kalendáři byly jednoznačně rozluštěny, a historických událostí známých současně oběma civilizacím je pomálu (všechny spadají do poměrně krátkého období po obsazení Yucatánu Španěly). Navíc astronomické úkazy, které se v Drážďanském kodexu vyskytují (maximální elongace, konjunkce, oposice, heliakální východy/západy planet, sluneční a měsíční zatmění apod.) mají většinou poměrně krátkou periodicitu opakování a najdeme jich tam proto velké množství. To vše vede k nejednoznačnostem v přiřazení obou kalendářů, v závislosti na výběru použitých událostí. Není proto divu, že v dnešní době existuje více než 50 různých publikovaných hodnot tzv. korelační konstanty τ (tj. rozdílu mezi Juliánským datem a počtem dní mayského Dlouhého počtu τ = JD - MD). Korelační konstanta je tedy vlastně juliánské datum počátku mayského kalendáře. Přičtením korelační konstanty k Dlouhému počtu Mayského kalendáře získáme datum konce kalendáře, údajného konce světa. Problém je, že samotná korelační konstanta není přesně spočtena a u mnoha autorů se liší až ve stovkách let! Existuje tedy několik dat konce Mayského kalendáře, račte si sami vybrat:

Tabulka 1. Datum konce mayského kalendáře podle různých korelačních konstant spočtených různými autory vědeckých publikací

Autor τ (dní) JD konce kalendáře Greg. datum konce kalendáře
Bowditch 394483 2266483 26. 4. 1493
Willson 438906 2310906 11.12. 1614
Spinden 489384 2361384 23. 2. 1753
GMT 584283 2456283 21.12. 2012
Böhm & Böhm 622261 2494261 14.12. 2116
Kreichgauer 626927 2498927 23. 9. 2129
Wells & Fuls 660208 2532208 6.11. 2220
Hochleitner 674265 2546265 3. 5. 2259
Verbelen 739615 2611615 4. 4. 2438
Vollemaere 774080 2646080 14. 8. 2532

Podrobné informace a další souvislosti se dozvíte v článku Ing. Jana Vondráka, DrSc. s názvem Mayský kalendář a rok 2012, z něhož byl výše uvedený text s tabulkou převzat.

ZPĚT na začátek stránky

 

2. Slunce opravdu bouří... jako už milióny let předtím

V souvislosti s narůstající sluneční aktivitou vyšly kolem 18. června 2010 na několika serverech (Novinky.cz, Idnes.cz, Aktualne.cz) články, které informovaly o extrémní magnetické superbouři při maximu aktivity v roce 2013. Bohužel informace v článcích byly způli nejspíše špatným překladem původního zdroje a způli nesprávným pochopením velmi zavádějící. Vše na pravou uvádí ve svém článku Slunce v roce 2013 lidstvo na měsíce neochromí sluneční fyzik Mgr. Michal Švanda, Ph. D.

ZPĚT na začátek stránky

 

3. Nibiru se blíží... A kde je?

"Záhadná" Planeta X nebo Nemesis/Nibiru/Eris/Marduk je mýtus, který patří mezi nejvděčnější témata především autorů konspiračních knih. Ti tvrdí, že astronomové tají existenci Nibiru už několik desítek let a samozřejmě jim v tom napomáhají složky vlád nejmocnějších zemí. To samo o sobě je tak silný argument, že vyvracet jej by zabralo dlouhá léta. Hlavně kvůli platnosti přísloví, že "Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde". Obecná potíž u planety Nibiru je, že existuje tolik různých teorií popisujících její dráhové i fyzické vlastnosti, že lze jen těžko vybrat (a vyvrátit) tu "pravou".

Budeme tedy vycházet ze zatím nejrozšířenějšího modelu: planeta o velikosti mnohonásobně větší jak Jupiter se pohybuje po velmi protáhlé eliptické dráze s periodou oběhu T = 3600 let. Dráha je vůči rovině ekliptiky kolmá, ale hlavní osa elipsy leží na ekliptice (rovině, na níž leží zemská dráha a dráhy ostatních planet Sluneční soustavy jsou od ní jen mírně v řádech obloukových stupňů odkloněny). Její perihelium (bod dráhy nejblíže ke Slunci) leží někde ve vdálenosti Země, tj. cca 1 AU (asi 149.6 milionů km). Podle neověřeného zdroje by měla být Nibiru ve vzdálenosti 60-66 AU od Slunce (srpen 2010). Pak by ale (když pomineme kardinální nesmysly týkající se pozadí "objevu" Planety X) podle 3. Keplerova zákona a Keplerovy pohybové rovnice zdaleka nemohla "stihnout" Zemi zasáhnout v roce 2012, ale v roce 2050 ± 3 roky. Navíc, pokud by měla přísluním projít v roce 2012, byla by v této době (září 2010) už pozorovatelná pouhýma očima. Podrobnosti připravil Mgr. Miroslav Šulc ve svém článku Planeta X a fenomén 2012 nebo ve dvoudílném článku Planeta X a pomatená webová zpráva (díl první, díl druhý).

Pokud si rok udajného průchodu Nibiru přísluním (též období srážky se Zemí) porovnáte s tabulkou uvedenou výše, dojdete k závěru, že údajná apokalypsa s ní spojená se přinejmenším s koncem Mayského kalendáře vůbec neshoduje.

"Reálnější" hrozbou by mohla být srážka Země s kometou. O tom, že kometa C/2010 X1 Elenin, která je žhavou kandidátkou na srážku, Zemi mine, píše ve svém článku popularizátor kometární astronomie Jakub Černý.

ZPĚT na začátek stránky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Konec světa 2012, Konec světa, 2012 Apokalypsa


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »