Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta X a pomatená webová zpráva - díl první

Planeta X a pomatená webová zpráva - díl první

Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Na stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.

Na obecné úrovni můžeme konstatovat, že samotný text je velmi nekvalitní po jazykové stránce, vznikl zřejmě počítačovým překladem z angličtiny, aniž si autor stránky dal práci s úpravou textu, aspoň pokud jde o pravopis.. Konkrétní citace zdrojů se nevyskytují vůbec, pokud ano, bez datových údajů, čímž je znemožněno jejich vyhledání. Už tato fakta celý text diskvalifikují. Nicméně se budeme zabývat podrobněji jednotlivostmi v textu. Na začátku textu se nalézá m.j. toto sdělení: "Neznám žádného člověka, který by byl lépe informován, kvalifikovaného, spolehlivého, který by mohl mluvit o planetě X než je Dr. James McCanney. Ti, kdo se rozhodnou ignorovat jeho varování, udělají tak jen k vlastní škodě."

Víme samozřejmě, že neznalost existence nějaké skutečnosti nerozhoduje o tom, zda tato existuje nebo nikoliv. Věta nevypovídá o ničem jiném, než o autorově nevědomosti. Zajímavější je druhé sdělení. Pokud se čtenář rozhodne neignorovat text článku, aby neutrpěl škodu, pak mu to stejně nebude nic platné, protože před popisovanou katastrofou stejně nemá možnost se uchránit. Rozhodně ne tak, jak je popsáno níže, že totiž bohatí lidé se ukryjí do podzemních bunkrů, kde budou přežívat. Bylo by to v případě popisované katastrofy asi tak účinné, jako hledat záchranu před povodní ve sklepě domu.

Dále se autor stránky dovolává práce F. M. Rileyho: "V únoru posledním informačním bulletinu " Ministerské Evangelium", pastor F.M.Riley nám dává vynikající shrnutí toho co objevil." Je ponecháno na čtenáři, aby pátral, kde najde původní informaci - chybí bližší údaje.

První závažné sdělení se nachází v tomto tvrzení: "Sumeřané dali této planetě jméno proto, že každých 3.630 roků planeta X překročí Zemský orbit."

Opomeneme-li skutečnost, že se jedná o Sumery a nikoli Sumeřany, zjistíme, že tvrzení je mylné. Pokud by planeta Nibiru měla projít přísluním v nejbližší době několika let (na stránce nenajdeme sdělení, v kterém roce by se to mělo stát), pak podle udané periody se předcházející návraty uskutečnily kolem roků 5230 a 1600 př.n.l. Nahlédnutím do středoškolské učebnice dějepisu zjistíme, že první datum spadá do mladší doby kamenné, kdy ještě neexistovalo písmo a druhé datum do období dlouho po zániku sumerské říše v době existence říše starobabylonské a staroasyrské. Sumerové tedy nemohli planetu pozorovat, o její "existenci" by se mohli dozvědět jen z ústního podání a o její periodě by nevěděli už vůbec nic. Diskutovaná věta je prostě nepravdivá.

Bylo by možno namítnout, že hodnota periody je získaná ze současných - utajovaných - pozorování. I to lze snadno vyvrátit. Ze současných pozorování nelze periodu určit prvotně, nýbrž až následně ze znalosti hlavní poloosy eliptické trajektorie podle 3. Keplerova zákona. Připustíme-li chybu v udávané periodě 5 roků(tedy na 4. platném místě - perioda je udávána s přesností na 3 platná místa!), předpokládá to chybu v určení hlavní poloosy velké 236 AU pouze 0.2 AU (Astronomická jednotka, asi 150 milionů km - pozn. redakce). To je při obrovské výstřednosti elipsy (e = 0.998), prakticky nerozlišitelné od paraboly, nedosažitelná přesnost: Závěr: Udaná velikost periody má hodnotový význam domovního čísla.

Přejděme k další fyzikální informaci: "Planeta X je obří planeta stokrát větší v průměru než planeta Země a stokrát větší hmotnost něž Země."

V tomto případě můžeme provést jednoduchý výpočet: Má-li planeta X stokrát větší průměr než Země, musí mít milionkrát větší objem (objem koule je úměrný 3. mocnině průměru). Má-li však jen stokrát větší hmotnost, musí mít desettisíckrát menší střední hustotu než Země, tedy asi 0.5 kg/m3, což je méně než polovina hustoty vzduchu za normálních podmínek. Takové plynné těleso se ovšem nemůže ve Sluneční soustavě vyskytovat. Možné by to bylo pouze tak, že existuje pevné jádro útvaru a zbytek je atmosféra tohoto jádra. Pokud by jádro mělo hustotu Země, pak jeho průměr by byl 4.6x větší než průměr Země, při hustotě vody pak 7.9x větší než průměr Země. (Připomeňme, že průměr Jupiteru je desetkrát až jedenáctkrát větší než průměr Země a jeho hmotnost je 314x větší než hmotnost Země.)

Svou velikostí, by se planeta X blížila velikosti Slunce, které má průměr 109x větší než Země. Ve vzdálenosti 10 AU by se jevila jako terčík o velikosti průměru desetiny průměru slunečního kotouče, tedy asi 3 úhlových minut. To je 3x více, než je rozlišovací schopnost oka, které by vnímalo objekt jako evidentně plošný. Poněvadž na diskutované stránce není udán rok průchodu Nibiru přísluním (ač jsou udány měsíce, kdy se tak má stát!), nelze vypočítat, v jaké vzdálenosti by se nyní měla nalézat. Nicméně je jasné, že už nyní by byla pozorovatelná malými dalekohledy, ne-li pouhýma očima v důsledku světélkování její atmosféry, tak jak je tomu u komet.

Další tvrzení se týká magnetizmu jádra. "Má magnetické jádro, které je tak silné, že se sráží s elektromagnetickými poli jiných planet ve sluneční soustavě. Elektromagnetické poruchy planet astronomové vyřešili konstatováním, že za naší sluneční soustavou musí být další obrovské nebeské těleso... Pro ty, kteří to chtějí zkoumat, existuje mnoho dostupné literatury."

První věta je nepravdivá. Jednak autor neudává hodnotu magnetické indukce či intenzity, která by při své údajné velikosti byla zjistitelná z rozboru spektra atmosféry planety. K interakci s magnetickými poli jiných planet by však nemohlo dojít, neboť pole by bylo deformováno účinkem slunečního větru, snad s výjimkou situace, kdy by bylo Slunce, planeta X a další planeta (v úvahu připadají jen Jupiter, Saturn a Uran) v jedné přímce. - Údajné "další obrovské těleso" by se muselo - při zadaných parametrech - projevit gravitačně a opticky (a nijak jinak). Odkaz na literaturu je bezcenný, není-li konkrétně uvedena.

Další text trpí chronickými vadami celého sdělení: "Astronomové nakonec objevili planetu X v roce 1982. V tomto roce rovněž existenci planety uznala NASA O rok později (1983) IRAS (Infračervené astronomické družice) si všimly velkého tajemného objektu v hlubinách prostoru. Zprávy o jeho objevu byly vytisknuté v Washington Poste a Newyork times. Ale krátce po těchto veřejných oznámeních začalo utajování."

Chybí jakákoliv zmínka o zdroji této informace, vyjma chybně uvedených názvů novin, opět bez dat. Ovšem, odvolávat se na informace z denního tisku je naivní, s tím má běžný čtenář dostatek zkušeností.

Dále už autor oznamuje hrůzostrašné katastrofy: "Po objevu planety X v roce 1982, astronomové ji začali opravdu studovat. Brzy objevili, že se vrací zpět, znovu ke sluneční soustavě. To by znamenalo, že to způsobí masivní zemětřesení, činnost sopek, přílivové vlny tání nebo posouvání polárních čepiček, náhlé kolísání teplot a změnu klimatických podmínek, a pravděpodobně posun v polární zemské ose."

Pokud by planeta prošla od Země ve vzdálenosti asi 90x větší, než je vzdálenost Měsíce od Země, tj. asi 36 milionů km, způsobila by na Zemi zhruba takové efekty, jaké vyvolává Měsíc. Při poloviční vzdálenosti by byly efekty čtyřikrát silnější. Není dokázáno, že by planeta X měla projít tak blízko Země. Autor však nevysvětluje, proč k podobným jevům nedošlo při hypotetickém předchozím návratu. Z té doby by se velmi pravděpodobně zachovaly již nějaké zprávy.

Zbytek dezinformací si vysvětlíme v příštím díle.

Reference:
[1] Bible, ekumenický překlad (Praha 1979)
[2] Brož J. aj., Fyzikální a matematické tabulky (SNTL, Praha 1980)
[3] Čapek V., Pátek J., Světové dějiny pro žáky středních škol I (Fortuna, Praha 1994)
[4] Koubský P., Planety Sluneční soustavy (Albatros, Praha 1988)

Druhý díl




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »