Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta X a pomatená webová zpráva - díl první

Planeta X a pomatená webová zpráva - díl první

Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Planeta Nibiru nás má údajně roztrhat na kusy
Na stránce www.matrix-2001.cz se vyskytuje obsáhlý článek předpovídající katastrofu související s očekávaným návratem hypotetické planety Nibiru. Článek obsahuje řadu nepravd, dezinformací a neúplných údajů. Poněvadž šíření takovýchto zpráv je obelháváním a plašením čtenářů, podávám k tomuto textu vysvětlení.

Na obecné úrovni můžeme konstatovat, že samotný text je velmi nekvalitní po jazykové stránce, vznikl zřejmě počítačovým překladem z angličtiny, aniž si autor stránky dal práci s úpravou textu, aspoň pokud jde o pravopis.. Konkrétní citace zdrojů se nevyskytují vůbec, pokud ano, bez datových údajů, čímž je znemožněno jejich vyhledání. Už tato fakta celý text diskvalifikují. Nicméně se budeme zabývat podrobněji jednotlivostmi v textu. Na začátku textu se nalézá m.j. toto sdělení: "Neznám žádného člověka, který by byl lépe informován, kvalifikovaného, spolehlivého, který by mohl mluvit o planetě X než je Dr. James McCanney. Ti, kdo se rozhodnou ignorovat jeho varování, udělají tak jen k vlastní škodě."

Víme samozřejmě, že neznalost existence nějaké skutečnosti nerozhoduje o tom, zda tato existuje nebo nikoliv. Věta nevypovídá o ničem jiném, než o autorově nevědomosti. Zajímavější je druhé sdělení. Pokud se čtenář rozhodne neignorovat text článku, aby neutrpěl škodu, pak mu to stejně nebude nic platné, protože před popisovanou katastrofou stejně nemá možnost se uchránit. Rozhodně ne tak, jak je popsáno níže, že totiž bohatí lidé se ukryjí do podzemních bunkrů, kde budou přežívat. Bylo by to v případě popisované katastrofy asi tak účinné, jako hledat záchranu před povodní ve sklepě domu.

Dále se autor stránky dovolává práce F. M. Rileyho: "V únoru posledním informačním bulletinu " Ministerské Evangelium", pastor F.M.Riley nám dává vynikající shrnutí toho co objevil." Je ponecháno na čtenáři, aby pátral, kde najde původní informaci - chybí bližší údaje.

První závažné sdělení se nachází v tomto tvrzení: "Sumeřané dali této planetě jméno proto, že každých 3.630 roků planeta X překročí Zemský orbit."

Opomeneme-li skutečnost, že se jedná o Sumery a nikoli Sumeřany, zjistíme, že tvrzení je mylné. Pokud by planeta Nibiru měla projít přísluním v nejbližší době několika let (na stránce nenajdeme sdělení, v kterém roce by se to mělo stát), pak podle udané periody se předcházející návraty uskutečnily kolem roků 5230 a 1600 př.n.l. Nahlédnutím do středoškolské učebnice dějepisu zjistíme, že první datum spadá do mladší doby kamenné, kdy ještě neexistovalo písmo a druhé datum do období dlouho po zániku sumerské říše v době existence říše starobabylonské a staroasyrské. Sumerové tedy nemohli planetu pozorovat, o její "existenci" by se mohli dozvědět jen z ústního podání a o její periodě by nevěděli už vůbec nic. Diskutovaná věta je prostě nepravdivá.

Bylo by možno namítnout, že hodnota periody je získaná ze současných - utajovaných - pozorování. I to lze snadno vyvrátit. Ze současných pozorování nelze periodu určit prvotně, nýbrž až následně ze znalosti hlavní poloosy eliptické trajektorie podle 3. Keplerova zákona. Připustíme-li chybu v udávané periodě 5 roků(tedy na 4. platném místě - perioda je udávána s přesností na 3 platná místa!), předpokládá to chybu v určení hlavní poloosy velké 236 AU pouze 0.2 AU (Astronomická jednotka, asi 150 milionů km - pozn. redakce). To je při obrovské výstřednosti elipsy (e = 0.998), prakticky nerozlišitelné od paraboly, nedosažitelná přesnost: Závěr: Udaná velikost periody má hodnotový význam domovního čísla.

Přejděme k další fyzikální informaci: "Planeta X je obří planeta stokrát větší v průměru než planeta Země a stokrát větší hmotnost něž Země."

V tomto případě můžeme provést jednoduchý výpočet: Má-li planeta X stokrát větší průměr než Země, musí mít milionkrát větší objem (objem koule je úměrný 3. mocnině průměru). Má-li však jen stokrát větší hmotnost, musí mít desettisíckrát menší střední hustotu než Země, tedy asi 0.5 kg/m3, což je méně než polovina hustoty vzduchu za normálních podmínek. Takové plynné těleso se ovšem nemůže ve Sluneční soustavě vyskytovat. Možné by to bylo pouze tak, že existuje pevné jádro útvaru a zbytek je atmosféra tohoto jádra. Pokud by jádro mělo hustotu Země, pak jeho průměr by byl 4.6x větší než průměr Země, při hustotě vody pak 7.9x větší než průměr Země. (Připomeňme, že průměr Jupiteru je desetkrát až jedenáctkrát větší než průměr Země a jeho hmotnost je 314x větší než hmotnost Země.)

Svou velikostí, by se planeta X blížila velikosti Slunce, které má průměr 109x větší než Země. Ve vzdálenosti 10 AU by se jevila jako terčík o velikosti průměru desetiny průměru slunečního kotouče, tedy asi 3 úhlových minut. To je 3x více, než je rozlišovací schopnost oka, které by vnímalo objekt jako evidentně plošný. Poněvadž na diskutované stránce není udán rok průchodu Nibiru přísluním (ač jsou udány měsíce, kdy se tak má stát!), nelze vypočítat, v jaké vzdálenosti by se nyní měla nalézat. Nicméně je jasné, že už nyní by byla pozorovatelná malými dalekohledy, ne-li pouhýma očima v důsledku světélkování její atmosféry, tak jak je tomu u komet.

Další tvrzení se týká magnetizmu jádra. "Má magnetické jádro, které je tak silné, že se sráží s elektromagnetickými poli jiných planet ve sluneční soustavě. Elektromagnetické poruchy planet astronomové vyřešili konstatováním, že za naší sluneční soustavou musí být další obrovské nebeské těleso... Pro ty, kteří to chtějí zkoumat, existuje mnoho dostupné literatury."

První věta je nepravdivá. Jednak autor neudává hodnotu magnetické indukce či intenzity, která by při své údajné velikosti byla zjistitelná z rozboru spektra atmosféry planety. K interakci s magnetickými poli jiných planet by však nemohlo dojít, neboť pole by bylo deformováno účinkem slunečního větru, snad s výjimkou situace, kdy by bylo Slunce, planeta X a další planeta (v úvahu připadají jen Jupiter, Saturn a Uran) v jedné přímce. - Údajné "další obrovské těleso" by se muselo - při zadaných parametrech - projevit gravitačně a opticky (a nijak jinak). Odkaz na literaturu je bezcenný, není-li konkrétně uvedena.

Další text trpí chronickými vadami celého sdělení: "Astronomové nakonec objevili planetu X v roce 1982. V tomto roce rovněž existenci planety uznala NASA O rok později (1983) IRAS (Infračervené astronomické družice) si všimly velkého tajemného objektu v hlubinách prostoru. Zprávy o jeho objevu byly vytisknuté v Washington Poste a Newyork times. Ale krátce po těchto veřejných oznámeních začalo utajování."

Chybí jakákoliv zmínka o zdroji této informace, vyjma chybně uvedených názvů novin, opět bez dat. Ovšem, odvolávat se na informace z denního tisku je naivní, s tím má běžný čtenář dostatek zkušeností.

Dále už autor oznamuje hrůzostrašné katastrofy: "Po objevu planety X v roce 1982, astronomové ji začali opravdu studovat. Brzy objevili, že se vrací zpět, znovu ke sluneční soustavě. To by znamenalo, že to způsobí masivní zemětřesení, činnost sopek, přílivové vlny tání nebo posouvání polárních čepiček, náhlé kolísání teplot a změnu klimatických podmínek, a pravděpodobně posun v polární zemské ose."

Pokud by planeta prošla od Země ve vzdálenosti asi 90x větší, než je vzdálenost Měsíce od Země, tj. asi 36 milionů km, způsobila by na Zemi zhruba takové efekty, jaké vyvolává Měsíc. Při poloviční vzdálenosti by byly efekty čtyřikrát silnější. Není dokázáno, že by planeta X měla projít tak blízko Země. Autor však nevysvětluje, proč k podobným jevům nedošlo při hypotetickém předchozím návratu. Z té doby by se velmi pravděpodobně zachovaly již nějaké zprávy.

Zbytek dezinformací si vysvětlíme v příštím díle.

Reference:
[1] Bible, ekumenický překlad (Praha 1979)
[2] Brož J. aj., Fyzikální a matematické tabulky (SNTL, Praha 1980)
[3] Čapek V., Pátek J., Světové dějiny pro žáky středních škol I (Fortuna, Praha 1994)
[4] Koubský P., Planety Sluneční soustavy (Albatros, Praha 1988)

Druhý díl




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »