V září nám žádná drtivá srážka s asteroidem nehrozí
Autor: Andrzej Wojcicki/Corbis, ČAS.
A je to tady, už jsme na to dlouho čekali. Zase konec světa, tentokrát po srážce s asteroidem v září tohoto roku, jak odvysílala v pondělí 8. června televize Nova. Pravda, i s informací, že americká NASA o ničem neví, resp. podle jiných zdrojů nám skutečnost naschvál tají. A je to tak - tato zpráva se nezakládá na pravdě. Za zhruba 10 let se opakuje zhruba 50 zpráv o konci světa. A kde nic tu nic. Ale ona zase nějaká přijde... pobavte se, ale hlavně tomu nevěřte.
V současné době astronomové nevědí o žádném tělese, které by v příštích přibližně 400 letech mohlo narazit do Země a zničit zde život. Rozumí se tím tělesa v průměru větší než kilometr, která by při pádu do oceánu mohla způsobit takové změny, že by lidská civilizace zkolabovala (kompletní zničení života jako takového pádem planetky je pak zcela vyloučeno, to se ostatně nepovedlo ani obřímu asteroidu, který na konci druhohor vyhubil dinosaury a další druhy). Obecně astronomové ještě nejsou schopni zcela vyloučit srážku malého tělesa se Zemí. Taková tělesa ovšem mohou znamenat pouze lokální katastrofu. Poslední takový případ se stal 15. února 2013 nad Čeljabinskem, podrobně tento pád tělesa popsali vědci v Astronomickém ústavu AV ČR v tiskové zprávě.
Těsné průlety planetek okolo Země, nikoliv srážky, se ale odehrávají poměrně často, o čemž si můžete přečíst v článku Petra Scheiricha, pracovníka Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR. Nejbližší těsný průlet velkého asteroidu, nikoliv však srážku s ním, očekáváme v roce 2029. Toho roku 13. dubna planetka Apophis o velikosti asi 380 metrů proletí kolem Země ve vzdálenosti menší, než obíhají geostacionární družice. I tomuto případu se na Astronomickém ústavu AV ČR vědci věnují. Namísto drtivé srážky se však můžeme těšit na nebývalou nebeskou podívanou - planetku uvidíme putovat na obloze mezi hvězdami za dobrých podmínek i puohýma očima.
Srážky planetek se Zemí se neberou na lehkou váhu a observatoře po celém světě zaměřené na objevy a pozorování těchto potenciálně nebezpečných těles ve Sluneční soustavě věnují veškerý čas své soustavné činnosti. V současné době astronomové dokáží zmonitorovat prakticky celou oblohu za jeden a půl dne a v případě objevu globálně skutečně nebezpečného tělesa jsou připraveni okamžitě podnikat kroky vedoucí k postupnému odclonění případného nebezpečí. Ovšem i prvotní informace o jasném nebezpečí bývá vždy nakonec v průběhu několika dní zažehnána, neboť zpřesněná pozorování ukáží, že těleso Zemi mine. Jak by také ne - trefit Zemi z kosmu je jako trefit oblast o tloušťce papíru na vzdálenost letů přes celou šíři Pacifiku.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV ČR
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
