Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Elenin konec světa nepřinese

Kometa Elenin konec světa nepřinese

Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010.
Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Nedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Nejprve je třeba si uvědomit, co jsou to komety. Ač kometa jako celý objekt dosahuje opravdu monumentálních rozměrů, sta tisícikilometrové hlavy komet a mnoho miliónů kilometrů dlouhé ohony, je to jen zdání. Ve skutečnosti jsou to netečné "skalky" velice křehkého materiálu. Jiří Grygar kdysi v televizní sérii "Okna vesmíru dokořán" hezky popsal, že ohon takové komety bychom si mohli poskládat a odvézt v trabantu. Ve skutečnosti je v ohonu hmoty trochu více, ale přirovnání má blízko ke skutečnosti. To, co vidíme jako monumentální kometu, je vlastně jenom "trochu hustší" vakuum. Ve skutečnosti jsou to naprosto neškodné řídké konglomeráty prachových zrnek, vody a těkavých plynů o velikosti několika kilometrů, které prostě jen dělají velkou show. Náraz komety do Slunce je srovnatelný s nárazem sněhové vločky do Mount Everestu. Komety, které do Slunce "padají", se obvykle ani nedostanou k jeho pomyslnému povrchu, protože se vypaří v horké sluneční atmosféře. Cokoliv, co vidíme na Slunci, určitě nesouvisí s kometami. Skutečně nebezpečná může být srážka komety se Zemí (nebezpečí pro lidstvo, samotná Země si z toho, co "pročesává" její slupku, mnoho vrásek nedělá).

Nyní tedy konečně ke kometě Elenin, může být její hrozba pro Zemi skutečná?

1) Velikost jádra - Tu neznáme nikdy přesně, protože je kometa aktivní a jádro v oblaku kolem něj nevidíme. Podle aktivity komety však můžeme alespoň usuzovat, o jak velký "kousek" se jedná. U komety Elenin se podle stávající aktivity jedná o kometu s miniaturním jádrem (v poměru s jinými kometárními jádry), pravděpodobně s průměrem mezi 0.5-1 km! Těleso takových rozměrů by při zásahu Země mohlo způsobit pohromu kontinentálních rozměrů, případně po pádu do moře nepříjemné vlny tsunami. Kometa projde přísluním 10. září letošního roku. Přísluní komety je poměrně blízko Slunci a průlet kolem Země nastane až poté. Při velikosti jejího jádra ale není vůbec jisté, zda z něj něco po průchodu přísluním zbyde a možná se komety nakonec ani nedočkáme!

2) Nejistota dráhy - V různých zdrojích s katastrofickými scénáři se můžeme dovědět, že dráha komety Elenin je nejistá. To je částečně pravda, ale nejistota dráhy se pohybuje v úzkých mantinelech. Trefit Zemi není vůbec snadný oříšek! Pokud si Zemi představíme jako terčík na střelnici o rozloze 1 AU (střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem; asi 150 milionů km), pak při stejném měřítku na střelnici 1 km je velikost terčíku 8 desetin milimetru! Trefit se by dělalo problém i nejlepším pozemským ostrostřelcům. Pokud je tedy dráha komety nejistá a nejnižší hodnota přiblížení k Zemi se pohybuje okolo 0.24 AU, nemusíme se vůbec ničeho obávat.

3) Zatajování informací od NASA - To se stává v konspiračních teoriích folklórem. Jádrem je informace: "katastrofa bude, jen je skutečná dráha komety utajovaná aby nevznikla panika" (a na oběžné dráze se staví kosmická loď s Brucem Willisem, který se chystá Zemi zachránit). NASA by si určitě přála, aby mohla něco takového zatajit, ale není to v její moci. Aktuální dosah amatérských dalekohledů je tak veliký, že třeba právě kometa Elenin byla takovým amatérem objevena a mnoha ostatními sledována. To dává možnost si kterémukoliv amatérovi dráhu komety spočítat. Kdyby tedy byla na kolizním kurzu k Zemi, jistě by si nějaký amatér všiml, že kometa není tam kde má na obloze být. A téměř určitě by si to nenechal pro sebe.

Se skutečným ohrožením Země kometou nebo asteroidem je to složitější...

Malířova představa katastrofocké srážky asteroidu se Zemí. Autor: Don Davis/NASA.
Malířova představa katastrofocké srážky asteroidu se Zemí. Autor: Don Davis/NASA.
Pravděpodobnost srážky s kometou je menší než u asteroidů. Počet komet procházejících drahou Země je mizivý - okolo komety za rok, spíše méně. Dráha Země (tj. její obvod) je dlouhá skoro 940 milionů kilometrů a trefit na takové dráze kilometrovou kometou těleso o průměru téměř 13 tisíc kilometrů je dost obtížné. Nebezpečí je v nečekanosti. Může se jednat o kometu přicházející z Oortova oblaku, kterou lidstvo doposud nepozorovovalo a tak v případě objevení takovéto kometu bude jen málo času na to nějak efektivně zareagovat.

Asteroidů se v blízkosti Země potuluje více, přesto je kolizní prostor za čas existence naší planety dost pročištěný. Nebezpečím jsou zbloudilé asteroidy, gravitačními poruchami vychýleny na kolizní kurz. Takový proces může trvat i stovky miliónů let, při kterých můžeme asteroid pozorovat a zkoumat. Při přesně známé dráze nám takový časový předstih dává dost času podniknout jednoduchou akci k mírné změně dráhy, která způsobí, že v budoucnu asteroid Zemi mine.

Pokud nějaká katastrofa nastane, nevíme, zda ji způsobí kometa, nebo asteroid. Statistika je ošemetná, stačí si vzít srovnání mince a kostky. Je větší pravděpodobnost, že padne orel na minci, než jednička na kostce. Přesto může v klidu v šesti pokusech padnout 6 jedničet a samá panna!

Katastrofální planetární vymírání se dle historických záznamů vyskytuje jednou za 27 - 30 miliónů let. Pravděpodobně se jej nikdo z nás nedožije, a tak si budeme moci pohodlně vychutnat pohled hezkou kometu Elenin na podzimní obloze a poté spokojeně přežít rok 2012.

S ohledem na výše uvedené pravděpodobnosti, bychom na komety měli nahlížet spíše jako na nositelky života. Jsou odpovědné za transport organických látek a životadárné vody na Zem v minulosti a tak umožnily vznik života a kdo ví ... v budoucnosti snad mohou posloužit jako oázy pro kosmonauty, na kterých lze snadno přistát a získat palivo, vodu i substrát pro potravu ve vesmíru...

Přavzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[2] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy
[3] Konec světa v roce 2012 NEBUDE




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »