Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Nafotografovat si fázi úplného zatmění Měsíce stále patří k nejlákavějším cílům astrofotografů amatérů i profesionálů. Měsíc při každém zatmění leží v jiné části zemského stínu a kvalita zemské atmosféry, díky níž je Měsíc při zatmění nápadně zabarvený, ze stále mění. Ve výsledku tak můžeme být svědky velmi světlých naoranžovělých zatmění (takové nastalo například v listopadu roku 2003) nebo naopak zcela tmavých, při kterých Měsíc zmizí z oblohy (což je způsobeno zaneřádením zemské atmosféry především vlivem silných sopečných erupcí). Typické zabarvení Měsíce bývá do oranžova či sytě červena. Barvu Měsíce během zatmění může ovlivnit i zemský ozón, který přidává Měsíci na okraji slabou namodralou barvu (k čemuž došlo například při zatmění v březnu roku 2007). Čím se tedy řídit při snaze pořídit co nejlepší snímek úplného či částečného zatmění Měsíce? K tomu by vám měl pomoci následující zevrubný návod.

Orientační expoziční časy pro fotografování Měsíce v závislosti na světelnosti objektivu, citlivosti filmu a fázi Měsíce nebo stupni jeho zatmění.

Platí vztah

t = F2 / (I x 2Q)

t ... doporučená expoziční doba [s]
F ... světelnost objektivu
I ... ISO citlivost filmu
Q ... jasový exponent (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz tabulka níže)

Tabulka jasových exponentů Q

Měsíc

Q

úplněk 8
poslední čtvrť 7
první čtvrť 6
stáří 4-5 dní 5
stáří 2-3 dny 4
začátek totality 7
stín 25% 6
stín 50% 5
stín 75% 4
totalita: L=4 -3
totalita: L=3 -5
totalita: L=2 -7
totalita: L=1 -8
totalita: L=0 -11
  • L=0 ... velmi tmavé zatmění; Měsíc je téměř neviditelný, zvláště uprostřed zatmění
  • L=1 ... tmavé zatmění, šedé nebo hnědavé zabarvení; detaily rozlišitelné s obtižemi
  • L=2 ... tmavé červené nebo rezavé zabarvení; velmi tmavý střed stínu, zatímco vnější okraj stínu je poměrně jasný
  • L=3 ... cihlově červené zatmění; stín zatmění má světlý nebo žlutý okraj
  • L=4 ... velmi jasné měděné, červnené nebo oranžové zatmění; stín zatmění má namodralý nebo velmi jasný okraj

Tabulka expozičních časů t

ISO

F

25 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22
50 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32
100 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 44
200 4 5.6 8 11 16 22 32 44 64
400 5.6 8 11 16 22 32 44 64 88
800 8 11 16 22 32 44 64 88 128
1600 11 16 22 32 44 64 88 128 176
Q

t[s]

8 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
7 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8
6 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
5 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2
4 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2 1
-3 1/2 1 2 4 8 15 30 60 120
-5 2 4 8 15 30 60 2min 4min 8min
-7 8 15 30 60 2min 4min 8min 15min 30min
-8 30 60 2min 4min 8min 15min 30min    
-11 2min 4min 8min 15min 30min        

Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html. Převzato ze stránek Hvězdárny v Hradci Králové - http://www.astrohk.cz/faq/faq.html.

Martin Nekola, 8. února 2001
e-mail: M.Nekola@atlas.cz

Stránka o zatmění Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astrofotografie , Rady


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »