Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (*1947)
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1972 byl zaměstnance Hvězdárny a planetária v Brně, kde byl několik let i ředitelem. Od roku 1995 přednáší základní kurzy astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zde se též v roce 2000 habilitoval a v roce 2012 byl jmenován řádným profesorem astronomie a astrofyziky. 

Odborně se věnuje především hvězdné astronomii, zejména pak chemicky pekuliárním hvězdám a rozvoji metod zpracování pozorování periodicky proměnných hvězd všeho druhu. V roce 2016 obdržel Cenu Františka Nušla za přínos v oblasti výzkumu proměnných hvězd. 

Velice úspěšně popularizuje astronomii jak prostřednictvím přednášek pro veřejnost, tak i autorskou činností (v roce 2008 např. obdržel cenu Littera Astronomica).  

Záznam odborných prací v NASA ADS. K 23.2.2020 - 194 prací, 1135 citací, h-index 19


Kontakt na přednášejícího
email mikulas@physics.muni.cz, +420 736 208 305, +420 549 495 880.

Podmínky přednášejícího
Přednášku jsem ochoten přednést v přednáškových sálech s běžným promítacím zařízením, umožňujícím prezentaci v Microsoft Power Pointu. Mikrofon je vítán ve větších nebo akusticky zatlumených sálech. Dopravu na místo určení řeším po dohodě s organizátorem, tedy buď jeho automobilem nebo veřejnými dopravními prostředky, standardně vlakem či autobusem. Ztráta času dopravou by neměla přesáhnout více než 3,5 hodiny tam i zpět. V případě potřeby mohu i přenocovat v hotelu či obdobném zařízení na náklady organizátora.

Finanční podmínky
Odměna za přednášku budu požadovat, a rovněž i jistou kompenzaci za ztrátu času dopravou tam i zpět. Nicméně jsem ochoten vzít v ohled finanční možnosti organizátora a další aspekty (významnost akce, osobní vztahy, přítomnost médií atp.). Konkrétní výši odměny budu řešit dohodou. Kompenzaci za jízdné nepožaduji.

Přednášky od přednášejícího

Spolkne Slunce Zemi?

Spolkne Slunce Zemi?

Slunce je zřejmě nejsledovanější hvězda v naší Galaxii, hvězda na jejíž kondici jsme životně závislí. Stavba a vývoj dnešního Slunce, Slunce v minulosti i budoucnosti. Příčiny vývoje hvězd. Slunce hvězdným obrem a konečný osud Země. Skončí Země v ohnivé náruči Slunce nebo se jí podaří na poslední...

Hvězdy a my

Hvězdy a my

Tři zamyšlení na témata: 1) Proč se nám hvězdy tolik líbí? 2) Hvězdy vnímané všemi smysly, a 3) K čemu jsou nám hvězdy? K přednášce na vyžádání dodám i její doslovný text.

Další astronomické záludnosti

Další astronomické záludnosti

Tři záludné otázky připravované pro vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 dalších záludných otázek. 1) K čemu jsou nám hvězdy?, 2) K čemu by se nám hodil hnědý trpaslík? Třeba, aby se hodil do..., a 3) Kdy vlastně astronomové spí?

Nové záludné otázky z astronomie

Nové záludné otázky z astronomie

Tři záludné otázky z druhého vydání vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 záludných otázek, Aventinum 2018. 1) Proč je nejtepleji, je-li Slunce plné chladných skvrn?, 2) Jsou hnědí trpaslíci hnědí?, a 3) Kolik nov má jedna kilonova? Na vyžádání mohu k přednášce dodat text uvedených kapitol...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Protokol o aktérech a průběhu hvězdné dopravní nehody. Mohlo by k takové srážce vůbec dojít? Jak to chodí v kulových hvězdokupách? Modří tuláci a Hnědý trpaslík jako lžička. Kdo s kým? Jak to dopadne? - scénáře hvězdných havárií.

Jak na přednášku?

Jak na přednášku?

Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky,...

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Teplota jako fyzikální veličina. Vesmír - laboratoř nízkých teplot (?) - umíme to v na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení hvězdy - umíme to na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení raný vesmír, asi jejině tady je vesmír nezastupitelný.

Vesmírné perpetuum mobile

Vesmírné perpetuum mobile

Perpetuum mobile a Jan Amos Komenský. Kosmologie a její specifika. Povaha velkého třesku. Střed vesmíru. Úspěchy standardního modelu vesmíru. Paradoxy současného vesmíru. Vesmírné perpetuum mobile - záporný tlak temné energie, akcelerace vesmíru s dominancí temné energie. Co všechno nám temné hmota...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »