Z výletu na Sněžku.Autor: ÚLeT 2012.Již podruhé hostí areál Úpické hvězdárny fyzikální tábor ÚLeT určený pro děti ve věku 10 - 15 let. Tábor se uskuteční v termínu 27. 7. - 3. 8. 2013. Věřili byste, že i malé dítě je pod správným vedením schopné si samo vyrobit funkční pramici? A věřili byste, že k výrobě rádia Vám stačí pár věcí z kuchyně?
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Astronomická expediceAutor: Pavel Gabzdyl Zaobíráte se otázkami vzniku a vývoje vesmíru? Zajímá vás život hvězd? Chtěli byste strávit dobrodružné prázdniny a proniknout do hlubin naší galaxie? Potom, vážení a mladí příznivci astronomie, kteří jste bez újmy přežili konec Mayského kalendáře, je tu právě pro vás naše Astronomická expedice. Poslední možnost přihlásit se na Expedici 2013 je do 15. května 2013!
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
Mléčná dráha nad Dánským dalekohledem.Autor: Zdeněk Bardon.Ve středu 20. března 2013 bude na úpické hvězdárně zahájena výstava „Pohledy do nebe“. 16 panelů, které vznikly za spolupráce Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře, nás přenesou do pozoruhodného i podivuhodného světa vzdálených mlhovin a galaxií, stejně jako k nejkrásnější planetě Sluneční soustavy. Co se však skrývá za tím podivným pojmenováním „Evropská jižní observatoř“. Kde ji máme hledat? Na jihu Evropy? Někde v Itálii či Řecku? Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Austrále na australské pláži.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.Páteční přednáška na Hvězdárně v Úpici se ponese v duchu cestování. Petr Horálek, cestovatel a také nový zaměstnanec hvězdárny, nás zavede do exotických teplot listopadové Austrálie, kam se před dvěma měsíci vydal na pozorování jedinečného úplného zatmění Slunce. Přednáška začíná v pátek 18. ledna od 18 hodin.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Od 3. do 19. srpna na pozemku Hvězdárny v Úpici probíhá jubilejní šedesátý ročník letní školy astronomie pro mládež – Astronomická expedice v Úpici 2018. Při té příležitost se v sobotu 11. srpna na Hvězdárně v Úpici uskuteční setkání bývalých účastníků, při němž budou moci zavzpomínat na dřívější expedice a také se seznámit s tím, jak probíhá tato akce v současnosti. Setkání se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar a její současný předseda profesor Petr Heinzel. Novináři jsou na akci srdečně zváni. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 7. srpna 2018
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.
Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda.
Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.
Hvězdná obloha fascinovala obyvatele naší planety od nepaměti. Vzhlíželi k ní a přemítali o tomto tajemném světě, tak vzdáleném. Technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a nechávat se zatajeným dechem vtáhnout do nekonečného vesmíru. Pokud i vy patříte k těmto pozorovatelům, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici.
Mezi již tradiční projekty Astronomické expedice patří stavba funkčních modelů raket. Poslední dva roky se ke stavbě a vývoji raket využila technologie 3D tisku, která poskytla nové možnosti a urychlení vývoje nových raket.
Většina astronomů, pozorovatelů noční oblohy, využívá k pozorování červenou svítilnu, která neničí adaptaci oka na tmu. Ale lampiček, které by odpovídaly požadavkům pozorovatelů, se na trhu moc nenachází. A kde jinde než na Astronomické expedici v Úpici by měla taková lampička vzniknout?
Víte, kde je Hvězdárna v Úpici? Inu, stačí se podívat do mapy, nebo najít její souřadnice na webu? Co když ale nechceme hledat, ale určit si její polohu sextantem, jak to dělávali po staletí mořeplavci? O to se letos pokusili účastníci Astronomické Expedice v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
