Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Petr Scheirich

Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.

Kyanotypie využívá světlocitlivosti železitých solí. Citlivá vrstva je složena ze směsi citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného. Pokud tuto vrstvu vystavíme UV záření, železité ionty se z části zredukují na ionty železnaté. Tím vznikají sloučeniny modré barvy – jednak Berlínská modř (hexakyanoželeznatan železitý), a jednak Turnbullova modř (hexakyanoželezitan železnatý). Obě tato sytě modrá barviva tvoří velmi stálý a trvanlivý obraz. Tuto techniku lze použít jak na některé druhy papíru, tak na textilie, dřevo a další savé materiály.

Kyanotypie byla využívána zejména pro kopírování předloh a pro zhotovování stavebních a strojírenských výkresů, později známým jako modrotisk. Stala se také základem pro mnoho dalších kopírovacích technik a uměleckých využití.

Tým vedoucích Astronomické expedice Úpice se pro letošní rok rozhodl této historické metodě vdechnout nový život a aplikovat ji na výrobu „potisku“ expedičních triček. Kromě potřebných chemikálií k přípravě směsi, bylo na expedici veškeré vybavení připraveno. Vlastníme zatemnělou fotokomoru, pár zkušených chemiků, a hlavně nespočet kreativních lidí, kteří se s horlivostí vrhli střemhlav do návrhů a následného vytváření vlastních a originálních motivů.

Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel
Jednoduchost kyanotypie tkví v samotném procesu vyvolávání. Fotocitlivou plochu představovalo bílé triko, předem opatřené nátěrem fotocitlivé směsi. Vzhled potisku byl určen čímkoli, co se postavilo mezi zdroj světla a triko, tedy cokoli, co dokáže světlo zcela, anebo částečně odstínit. Vyvolání měly na starosti sluneční paprsky, respektive jejich ultrafialová část. Ustálení se provádělo důkladným praním v pramenité vodě, mírně obohacenou kuchyňským octem.

Ovlivnění finálního vzhledu trika se dělo už při nanášení fotocitlivé směsi. Pro velký počet trik (přes 150 ks) se tak však nedělo a nanášející byl rád, že triko bylo na patřičných místech jakž takž rovnoměrně pokryto. Hlavní etapa tvorby vzhledu byla naštěstí na budoucích majitelích triček a tady se meze fantazii rozhodně nekladly.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

Expedičníci aranžovali listy, nářadí, matky, šrouby, okuláry, brýle, plastové šablony z 3D tiskárny nebo předem potištěné průhledné fólie s astronomickými motivy. Vše se dělo uprostřed louky na přímém slunci s hlavou strčenou do černého neprůsvitného pytle. Ten byl po naaranžování odstraněn, aby mohlo slunce dokončit celý tento proces.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

O tom, zda se nám obživením kyanotypie povedlo vzbudit o tuto jednoduchou a efektivní metodu zájem, si můžete udělat obrázek sami z přiložených fotografií. Osobně se těším, že na příští Astronomické expedici Úpice podrobíme kyanotypii dalším pokusům a třeba objevíme nový způsob jejího využití.

(Informace o historii a odborných postupech čerpány z textů Ing. MgA. Tomáše Štanzela z webu Národního technického muzea.)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice Úpice
[2] Národní technické muzeum



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Michal Kroužel

Michal Kroužel

Ing. Michal Kroužel (*1984) je fotograf, redaktor webu HedvabnaStezka.cz a cestovatel. Miluje astronomii a přírodní vědy, rád si hraje s kamením, poznává lidi z jiných kultur a je závislý na endorfinu, proto ve volném čase rád cestuje, běhá, jezdí na kole a pokouší štěstí při adrenalinových aktivitách. Je členem Amatérské prohlídky oblohy, Lovců bouřek a zakladatel projektu milujemehory.cz.

Štítky: Kyanotypie, Astronomická expedice


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »