Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici

Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici

Mezinárodní vesmírná stanice
Autor: NASA

Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.   

Jak si najít Mezinárodní vesmírnou stanici?

Pokud nevíte, kdy Mezinárodní vesmírná stanice poletí, tak Vám dobře poslouží web heavens-above.com, kde si můžete najít, kdy bude stanice přelétat nad vámi zvolenou lokalitou. Pokud si vše dobře připravíte a předpověď počasí bude příznivá, tak na řadu přijde materiální vybavení, pomocí kterého svůj hon můžete uskutečnit. 


Jak jsme se na to vyzbrojili?

Na Astronomické expedici jsme si na focení stanice vybrali dalekohled typu Newton s průměrem primárního zrcadla 254 mm a ohniskovou vzdáleností 1200 mm, paralaktickou montáž EQ - 6 a digitání zrcadlovku Canon EOS 60 D s drátěnou spouští. Pokud chcete, tak samozřejmě můžete přidat nějaký Barlow člen pro prodloužení ohniska, ale tím náročnější je stanici zachytit.

Dalekohled typu Newton o průměru hlavního zrcadla 254 nm (vpravo) použitý při focení. Autor: Astronomická expedice
Dalekohled typu Newton o průměru hlavního zrcadla 254 nm (vpravo) použitý při focení.
Autor: Astronomická expedice

S Jirkou Losem jsme si na loňské Astronomické expedici rozdělili úkoly takto: Já jsem měl na starost samotné focení stanice ISS, úpravu nastavení fotoaparátu, apod. Jirka měl daleko náročnější úkol. Tím úkolem bylo samotné navádění dalekohledu. Šlo o to, že si pouze seřídil hledáček na dalekohledu a jakmile se stanice objevila na obloze, tak pomocí něj na ni okamžitě zaměřil dalekohled a snažil se ji sledovat co nejdelší dobu, abych ji mohl nafotit. V dnešní době se tento problém dá již obejít. Pokud propojíte montáž s počítačem, tak pomocí nejrůznějších programů můžete nechat montáž navádět automaticky (např. Stellarium). To Vám jistě ušetří mnoho starostí. My jsme však na přípavu takového automatického navádění neměli čas, nutno také podotknout, že je to poměrně zábavná činnost. Jelikož ten večer Mezinárodní vesmírná stanice přelétala nad ČR dvakrát, tak jsme měli ještě jednu šanci ji nafotit, ale nakonec jsme se rozhodli, že si role s Jirkou prohodíme. Tentokrát jsem já naváděl dalekohled a Jirka si místo fotoaparátu dal na dalekohled okulár a kochal se krásou stanice ISS.

Jak jsme si poradili s výsledky?

Pokud stanici budete fotit digitální zrcadlovkou, tak výsledkem bude spousta snímků. Jenže co pak s nimi? Nejprve je nejlepší snímky srovnat tak, aby stanice byla uprostřed snímku. K tomu Vám nejlépe poslouží program PIPP, který přesně tohle umí. Můžete si pak pomocí dalšího software vytvořit takovou pěknou koláž, jakou jsme udělali my.

Mezinárodní kosmická stanice, kterou jsme vyfotili na Astronomické expedici v Úpici v roce 2016.

Fotoaparát: Canon EOS 60 D, expozice: 1/2500 s, ISO: 2000, dalekohled: Skywatcher 254/1200 mm, montáž: EQ - 6 (vypnutá a naváděná Jirkou). Autor: Jiří Los, Pavel Váňa
Mezinárodní kosmická stanice, kterou jsme vyfotili na Astronomické expedici v Úpici v roce 2016. Fotoaparát: Canon EOS 60 D, expozice: 1/2500 s, ISO: 2000, dalekohled: Skywatcher 254/1200 mm, montáž: EQ - 6 (vypnutá a naváděná Jirkou).
Autor: Jiří Los, Pavel Váňa

Pokud Vám ale nějaká koláž nestačí, tak si můžete vytvořit i nějaku pěknou animaci. Pokud si třeba ještě někam nahráváte zvuk, tak může vzniknout video, které pěkně dokumentuje Vaše snažení. Jedno takové jsme udělali i my.

Pokud je vám mezi 15 až 26 lety a chcete si něco podobného zkusit, tak neváhejte a přijeďte na Astronomickou expedici do Úpice, kde se učíme poznávat souhvězdí, zkoumáme proměnné hvězdy, fotíme noční oblohu a spoustu dalších zajímavých věcí. Více informací najdete na webu expediceupice.cz a také na naší facebookové stránce. Pokud se opravdu chcete přihlásit, tak neváhejte! Poslední termín pro přihlášení je 30. 5. 2017!

 

Těšíme se na Vás v Úpici!

Společné foto na Astronomické expedici 2016! Autor: Michal Kroužel
Společné foto na Astronomické expedici 2016!
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice 2017
[2] Astronomická expedice



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou od roku 2024 vede jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Astrofotografie , Mezinárodní kosmická stanice, Astronomická expedice


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »