Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici

Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici

Mezinárodní vesmírná stanice
Autor: NASA

Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.   

Jak si najít Mezinárodní vesmírnou stanici?

Pokud nevíte, kdy Mezinárodní vesmírná stanice poletí, tak Vám dobře poslouží web heavens-above.com, kde si můžete najít, kdy bude stanice přelétat nad vámi zvolenou lokalitou. Pokud si vše dobře připravíte a předpověď počasí bude příznivá, tak na řadu přijde materiální vybavení, pomocí kterého svůj hon můžete uskutečnit. 


Jak jsme se na to vyzbrojili?

Na Astronomické expedici jsme si na focení stanice vybrali dalekohled typu Newton s průměrem primárního zrcadla 254 mm a ohniskovou vzdáleností 1200 mm, paralaktickou montáž EQ - 6 a digitání zrcadlovku Canon EOS 60 D s drátěnou spouští. Pokud chcete, tak samozřejmě můžete přidat nějaký Barlow člen pro prodloužení ohniska, ale tím náročnější je stanici zachytit.

Dalekohled typu Newton o průměru hlavního zrcadla 254 nm (vpravo) použitý při focení. Autor: Astronomická expedice
Dalekohled typu Newton o průměru hlavního zrcadla 254 nm (vpravo) použitý při focení.
Autor: Astronomická expedice

S Jirkou Losem jsme si na loňské Astronomické expedici rozdělili úkoly takto: Já jsem měl na starost samotné focení stanice ISS, úpravu nastavení fotoaparátu, apod. Jirka měl daleko náročnější úkol. Tím úkolem bylo samotné navádění dalekohledu. Šlo o to, že si pouze seřídil hledáček na dalekohledu a jakmile se stanice objevila na obloze, tak pomocí něj na ni okamžitě zaměřil dalekohled a snažil se ji sledovat co nejdelší dobu, abych ji mohl nafotit. V dnešní době se tento problém dá již obejít. Pokud propojíte montáž s počítačem, tak pomocí nejrůznějších programů můžete nechat montáž navádět automaticky (např. Stellarium). To Vám jistě ušetří mnoho starostí. My jsme však na přípavu takového automatického navádění neměli čas, nutno také podotknout, že je to poměrně zábavná činnost. Jelikož ten večer Mezinárodní vesmírná stanice přelétala nad ČR dvakrát, tak jsme měli ještě jednu šanci ji nafotit, ale nakonec jsme se rozhodli, že si role s Jirkou prohodíme. Tentokrát jsem já naváděl dalekohled a Jirka si místo fotoaparátu dal na dalekohled okulár a kochal se krásou stanice ISS.

Jak jsme si poradili s výsledky?

Pokud stanici budete fotit digitální zrcadlovkou, tak výsledkem bude spousta snímků. Jenže co pak s nimi? Nejprve je nejlepší snímky srovnat tak, aby stanice byla uprostřed snímku. K tomu Vám nejlépe poslouží program PIPP, který přesně tohle umí. Můžete si pak pomocí dalšího software vytvořit takovou pěknou koláž, jakou jsme udělali my.

Mezinárodní kosmická stanice, kterou jsme vyfotili na Astronomické expedici v Úpici v roce 2016.

Fotoaparát: Canon EOS 60 D, expozice: 1/2500 s, ISO: 2000, dalekohled: Skywatcher 254/1200 mm, montáž: EQ - 6 (vypnutá a naváděná Jirkou). Autor: Jiří Los, Pavel Váňa
Mezinárodní kosmická stanice, kterou jsme vyfotili na Astronomické expedici v Úpici v roce 2016. Fotoaparát: Canon EOS 60 D, expozice: 1/2500 s, ISO: 2000, dalekohled: Skywatcher 254/1200 mm, montáž: EQ - 6 (vypnutá a naváděná Jirkou).
Autor: Jiří Los, Pavel Váňa

Pokud Vám ale nějaká koláž nestačí, tak si můžete vytvořit i nějaku pěknou animaci. Pokud si třeba ještě někam nahráváte zvuk, tak může vzniknout video, které pěkně dokumentuje Vaše snažení. Jedno takové jsme udělali i my.

Pokud je vám mezi 15 až 26 lety a chcete si něco podobného zkusit, tak neváhejte a přijeďte na Astronomickou expedici do Úpice, kde se učíme poznávat souhvězdí, zkoumáme proměnné hvězdy, fotíme noční oblohu a spoustu dalších zajímavých věcí. Více informací najdete na webu expediceupice.cz a také na naší facebookové stránce. Pokud se opravdu chcete přihlásit, tak neváhejte! Poslední termín pro přihlášení je 30. 5. 2017!

 

Těšíme se na Vás v Úpici!

Společné foto na Astronomické expedici 2016! Autor: Michal Kroužel
Společné foto na Astronomické expedici 2016!
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice 2017
[2] Astronomická expedice



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Astrofotografie , Mezinárodní kosmická stanice, Astronomická expedice


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »