Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce

Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce

Noční pozorování na Expedici
Autor: Martin Mašek

Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda.

Astronomická expedice Úpice se stále drží kořenů a i letos od 14. do 30. července už po padesáté deváté nabídla účastníkům možnost okusit atmosféru optického pozorování noční oblohy dalekohledy ze zelené louky Úpické hvězdárny v krásné podkrkonošské krajině. V několika skupinách (Deepsky, Meziplanetární hmota a Začátečníci) se pozorují objekty blízkého i vzdáleného vesmíru okem u okuláru dalekohledu a vše se řádně dokumentuje do pozorovacích deníků. Právě začátečníci si díky tomuto „obyčejnému“ pozorování astronomii zamilují a rozhodnou se jí věnovat více času, své studium a třeba i svoji celoživotní práci. Motivátory budoucích astronomů byli Jan Dvořáček, Michal Kroužel a Šárka Dyčková.

Pouhé pozorování není zdaleka jediná činnost, která se na Expedici provádí. Pavel Váňa a Martin Tylšar se svoji skupinou Astrofoto dali vzniknout za pomocí běžných digitálních zrcadlovek a robotických montáží úžasným dechberoucím snímkům mlhovin, galaxií či krajinářské fotografii mléčné dráhy, zasazené do místní krajiny. V letošním roce se dokonce podařilo vyfotografovat vzácné airglow. Kromě působivých snímků se skupině úspěšně podařilo zachytit změnu jasnosti nově objevené proměnné hvězdy a sestavit tak její světelnou křivku. M. Mašek, M. Tylšar a V. Dienstbier se v rámci Expedice podíleli na potvrzení objevu a zpřesňování dráhy nově objevené blízkozemní planetky 2017 NN6.

Mlhovina IC 5070 - Pelikán, vyfocená v průběhu Astronomické expedice 2017. Expozice: 79×2min, Canon EOS 60D mod., dalekohled ED 80/600 + reduktor .0,85, Montáž: EQ6. Autor: Vojtěch Dienstbier
Mlhovina IC 5070 - Pelikán, vyfocená v průběhu Astronomické expedice 2017. Expozice: 79×2min, Canon EOS 60D mod., dalekohled ED 80/600 + reduktor .0,85, Montáž: EQ6.
Autor: Vojtěch Dienstbier

Vědečtěji zaměřená skupina CCD, vedená Katkou Hoňkovou a Jakubem Juryškem, měla k dispozici profesionální CCD kamery s fotometrickými filtry, 15–30cm dalekohledy a stabilní ekvatoriální montáže. Skupina během Expedice pracovala na několika projektech, účastnila se seminářů a workshopů prohlubujících teorii pozorování a studium proměnných hvězd. Část se věnovala pozorováním pulzací proměnné hvězdy typu delta Scuti a ze získaných měření tak mohli určit vzdálenost k této hvězdě. Jiní se věnovali proměřování vlastních nově objevených proměnných hvězd a zjišťování jejich základních parametrů. Jedním z nejvýznamnějších projektů CCD skupiny byla predikce splynutí těsné zákrytové dvojhvězdy, která by mohla vzplanout jako nova druhé hvězdné velikosti. V průběhu expedice bylo také fotometricky pozorováno několik zákrytových dvojhvězd, určeny a publikovány okamžiky jejich zákrytů či ověřován výskyt erupce na jedné z nově objevených proměnných hvězd.

Skupina Radioastronomie, vedená Romanem Dvořákem, se zabývala nejen „posloucháním“ slunečních erupcí, jupiterových bouří či meteorických rojů, ale i technologií 3D tisku a možnostem jejího využití v astronomii.

Měsíční skupina pod vedením Nely Dvořákové měla své dalekohledy namířené na našeho nejbližšího souputníka, Měsíc. Umět pojmenovat pohoří, krátery a moře na Měsíci není pro účastníky po Expedici žádný problém.

Kromě výše zmíněných skupin se mohli všichni zapojit do řady dalších projektů. Ať už se jednalo o návrh a stavbu raket, fotografování a následné vyvolání analogových fotografií či přípravu vlastních experimentů a přednášek. Letos se nám také podařilo vytvořit ve vakuu pevný dusík, změřit polohu hvězdárny sextantem, v mlžné komoře vlastní výroby pozorovat průlety částic kosmického záření, naexponovat si expediční trička pomocí kyanotypie, podívat se, jak vypadá (kravské) oko uvnitř, simulovat výbuch tunguzského meteoritu nad uměle vysázeným lesem, demonstrovat princip atmosférické refrakce v akváriu se silným roztokem soli, izolovat si svou vlastní DNA a vyrobit si solarografy.

Velmi bohatou praktickou část Expedice doplňovaly několikrát denně odborné přednášky z řad vedoucích i z řad zvaných přednášejících. Přednášky nebyly jen z oblasti astronomie či fyziky, ale zasahovaly do geologie, chemie či biologie. Při nepřízni počasí přišly vhod i cestovatelské přednášky z různých koutů světa.

Účastníci Astronomické expedice 2017 Autor: Michal Kroužel
Účastníci Astronomické expedice 2017
Autor: Michal Kroužel
 
I když se jedná o akci, která navenek působí jako letní škola, našli jsme si čas i na zábavu a klasické táborové aktivity. Hráli jsme volejbal, házeli se do bazénku, chodili na procházky po okolí, hráli bojovku a různé šifrovací hry. Dojem tábora posílilo i spaní ve stanech.
 

O tom, že Astronomická expedice v Úpici je pro každého, vypovídá i složení letošních účastníků. Spolu se studenty gymnázií, středních škol a univerzit zde byli i programátoři, geodeti, architekti či právnička. Se všemi vedoucími dohromady vytvořili úžasnou komunitu lidí, kteří prožili dva nadpozemské týdny.

Tak zase za rok!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická Expedice Úpice



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Michal Kroužel

Michal Kroužel

Ing. Michal Kroužel (*1984) je fotograf, redaktor webu HedvabnaStezka.cz a cestovatel. Miluje astronomii a přírodní vědy, rád si hraje s kamením, poznává lidi z jiných kultur a je závislý na endorfinu, proto ve volném čase rád cestuje, běhá, jezdí na kole a pokouší štěstí při adrenalinových aktivitách. Je členem Amatérské prohlídky oblohy, Lovců bouřek a zakladatel projektu milujemehory.cz.

Štítky: Astronomická expedice


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »