Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Kyanotypie využívá světlocitlivosti železitých solí. Citlivá vrstva je složena ze směsi citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného. Pokud tuto vrstvu vystavíme UV záření, železité ionty se z části zredukují na ionty železnaté. Tím vznikají sloučeniny modré barvy – jednak Berlínská modř (hexakyanoželeznatan železitý), a jednak Turnbullova modř (hexakyanoželezitan železnatý). Obě tato sytě modrá barviva tvoří velmi stálý a trvanlivý obraz. Tuto techniku lze použít jak na některé druhy papíru, tak na textilie, dřevo a další savé materiály.

Kyanotypie byla využívána zejména pro kopírování předloh a pro zhotovování stavebních a strojírenských výkresů, později známým jako modrotisk. Stala se také základem pro mnoho dalších kopírovacích technik a uměleckých využití.

Tým vedoucích Astronomické expedice Úpice se pro letošní rok rozhodl této historické metodě vdechnout nový život a aplikovat ji na výrobu „potisku“ expedičních triček. Kromě potřebných chemikálií k přípravě směsi, bylo na expedici veškeré vybavení připraveno. Vlastníme zatemnělou fotokomoru, pár zkušených chemiků, a hlavně nespočet kreativních lidí, kteří se s horlivostí vrhli střemhlav do návrhů a následného vytváření vlastních a originálních motivů.

Jednoduchost kyanotypie tkví v samotném procesu vyvolávání. Fotocitlivou plochu představovalo bílé triko, předem opatřené nátěrem fotocitlivé směsi. Vzhled potisku byl určen čímkoli, co se postavilo mezi zdroj světla a triko, tedy cokoli, co dokáže světlo zcela, anebo částečně odstínit. Vyvolání měly na starosti sluneční paprsky, respektive jejich ultrafialová část. Ustálení se provádělo důkladným praním v pramenité vodě, mírně obohacenou kuchyňským octem.

Ovlivnění finálního vzhledu trika se dělo už při nanášení fotocitlivé směsi. Pro velký počet trik (přes 150 ks) se tak však nedělo a nanášející byl rád, že triko bylo na patřičných místech jakž takž rovnoměrně pokryto. Hlavní etapa tvorby vzhledu byla naštěstí na budoucích majitelích triček a tady se meze fantazii rozhodně nekladly.

Expedičníci aranžovali listy, nářadí, matky, šrouby, okuláry, brýle, plastové šablony z 3D tiskárny nebo předem potištěné průhledné fólie s astronomickými motivy. Vše se dělo uprostřed louky na přímém slunci s hlavou strčenou do černého neprůsvitného pytle. Ten byl po naaranžování odstraněn, aby mohlo slunce dokončit celý tento proces.

O tom, zda se nám obživením kyanotypie povedlo vzbudit o tuto jednoduchou a efektivní metodu zájem, si můžete udělat obrázek sami z přiložených fotografií. Osobně se těším, že na příští Astronomické expedici Úpice podrobíme kyanotypii dalším pokusům a třeba objevíme nový způsob jejího využití.

(Informace o historii a odborných postupech čerpány z textů Ing. MgA. Tomáše Štanzela z webu Národního technického muzea.)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice Úpice
[2] Národní technické muzeum