Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Petr Scheirich

Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.

Kyanotypie využívá světlocitlivosti železitých solí. Citlivá vrstva je složena ze směsi citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného. Pokud tuto vrstvu vystavíme UV záření, železité ionty se z části zredukují na ionty železnaté. Tím vznikají sloučeniny modré barvy – jednak Berlínská modř (hexakyanoželeznatan železitý), a jednak Turnbullova modř (hexakyanoželezitan železnatý). Obě tato sytě modrá barviva tvoří velmi stálý a trvanlivý obraz. Tuto techniku lze použít jak na některé druhy papíru, tak na textilie, dřevo a další savé materiály.

Kyanotypie byla využívána zejména pro kopírování předloh a pro zhotovování stavebních a strojírenských výkresů, později známým jako modrotisk. Stala se také základem pro mnoho dalších kopírovacích technik a uměleckých využití.

Tým vedoucích Astronomické expedice Úpice se pro letošní rok rozhodl této historické metodě vdechnout nový život a aplikovat ji na výrobu „potisku“ expedičních triček. Kromě potřebných chemikálií k přípravě směsi, bylo na expedici veškeré vybavení připraveno. Vlastníme zatemnělou fotokomoru, pár zkušených chemiků, a hlavně nespočet kreativních lidí, kteří se s horlivostí vrhli střemhlav do návrhů a následného vytváření vlastních a originálních motivů.

Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel
Jednoduchost kyanotypie tkví v samotném procesu vyvolávání. Fotocitlivou plochu představovalo bílé triko, předem opatřené nátěrem fotocitlivé směsi. Vzhled potisku byl určen čímkoli, co se postavilo mezi zdroj světla a triko, tedy cokoli, co dokáže světlo zcela, anebo částečně odstínit. Vyvolání měly na starosti sluneční paprsky, respektive jejich ultrafialová část. Ustálení se provádělo důkladným praním v pramenité vodě, mírně obohacenou kuchyňským octem.

Ovlivnění finálního vzhledu trika se dělo už při nanášení fotocitlivé směsi. Pro velký počet trik (přes 150 ks) se tak však nedělo a nanášející byl rád, že triko bylo na patřičných místech jakž takž rovnoměrně pokryto. Hlavní etapa tvorby vzhledu byla naštěstí na budoucích majitelích triček a tady se meze fantazii rozhodně nekladly.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

Expedičníci aranžovali listy, nářadí, matky, šrouby, okuláry, brýle, plastové šablony z 3D tiskárny nebo předem potištěné průhledné fólie s astronomickými motivy. Vše se dělo uprostřed louky na přímém slunci s hlavou strčenou do černého neprůsvitného pytle. Ten byl po naaranžování odstraněn, aby mohlo slunce dokončit celý tento proces.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

O tom, zda se nám obživením kyanotypie povedlo vzbudit o tuto jednoduchou a efektivní metodu zájem, si můžete udělat obrázek sami z přiložených fotografií. Osobně se těším, že na příští Astronomické expedici Úpice podrobíme kyanotypii dalším pokusům a třeba objevíme nový způsob jejího využití.

(Informace o historii a odborných postupech čerpány z textů Ing. MgA. Tomáše Štanzela z webu Národního technického muzea.)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice Úpice
[2] Národní technické muzeum



Seriál

  1. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  2. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  3. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  4. Astronomická expedice 2022
  5. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  6. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  7. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  8. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  9. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  11. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  12. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  13. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  14. Astronomická expedice 2017
  15. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  16. Astronomická expedice: Modely raket
  17. Astronavigace na Astronomické expedici
  18. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  19. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  20. Astronomická expedice 2015
  21. Astronomická expedice Úpice 2014
  22. Astronomická expedice 2013
  23. Astronomická expedice 2012
  24. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  25. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  26. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  27. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  28. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  29. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Michal Kroužel

Michal Kroužel

Ing. Michal Kroužel (*1984) je fotograf, redaktor webu HedvabnaStezka.cz a cestovatel. Miluje astronomii a přírodní vědy, rád si hraje s kamením, poznává lidi z jiných kultur a je závislý na endorfinu, proto ve volném čase rád cestuje, běhá, jezdí na kole a pokouší štěstí při adrenalinových aktivitách. Je členem Amatérské prohlídky oblohy, Lovců bouřek a zakladatel projektu milujemehory.cz.



25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »