Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Petr Scheirich

Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.

Kyanotypie využívá světlocitlivosti železitých solí. Citlivá vrstva je složena ze směsi citranu železitoamonného a hexakyanoželezitanu draselného. Pokud tuto vrstvu vystavíme UV záření, železité ionty se z části zredukují na ionty železnaté. Tím vznikají sloučeniny modré barvy – jednak Berlínská modř (hexakyanoželeznatan železitý), a jednak Turnbullova modř (hexakyanoželezitan železnatý). Obě tato sytě modrá barviva tvoří velmi stálý a trvanlivý obraz. Tuto techniku lze použít jak na některé druhy papíru, tak na textilie, dřevo a další savé materiály.

Kyanotypie byla využívána zejména pro kopírování předloh a pro zhotovování stavebních a strojírenských výkresů, později známým jako modrotisk. Stala se také základem pro mnoho dalších kopírovacích technik a uměleckých využití.

Tým vedoucích Astronomické expedice Úpice se pro letošní rok rozhodl této historické metodě vdechnout nový život a aplikovat ji na výrobu „potisku“ expedičních triček. Kromě potřebných chemikálií k přípravě směsi, bylo na expedici veškeré vybavení připraveno. Vlastníme zatemnělou fotokomoru, pár zkušených chemiků, a hlavně nespočet kreativních lidí, kteří se s horlivostí vrhli střemhlav do návrhů a následného vytváření vlastních a originálních motivů.

Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické epedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel
Jednoduchost kyanotypie tkví v samotném procesu vyvolávání. Fotocitlivou plochu představovalo bílé triko, předem opatřené nátěrem fotocitlivé směsi. Vzhled potisku byl určen čímkoli, co se postavilo mezi zdroj světla a triko, tedy cokoli, co dokáže světlo zcela, anebo částečně odstínit. Vyvolání měly na starosti sluneční paprsky, respektive jejich ultrafialová část. Ustálení se provádělo důkladným praním v pramenité vodě, mírně obohacenou kuchyňským octem.

Ovlivnění finálního vzhledu trika se dělo už při nanášení fotocitlivé směsi. Pro velký počet trik (přes 150 ks) se tak však nedělo a nanášející byl rád, že triko bylo na patřičných místech jakž takž rovnoměrně pokryto. Hlavní etapa tvorby vzhledu byla naštěstí na budoucích majitelích triček a tady se meze fantazii rozhodně nekladly.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

Expedičníci aranžovali listy, nářadí, matky, šrouby, okuláry, brýle, plastové šablony z 3D tiskárny nebo předem potištěné průhledné fólie s astronomickými motivy. Vše se dělo uprostřed louky na přímém slunci s hlavou strčenou do černého neprůsvitného pytle. Ten byl po naaranžování odstraněn, aby mohlo slunce dokončit celý tento proces.

Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici Autor: Michal Kroužel
Kyanotypie na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Michal Kroužel

O tom, zda se nám obživením kyanotypie povedlo vzbudit o tuto jednoduchou a efektivní metodu zájem, si můžete udělat obrázek sami z přiložených fotografií. Osobně se těším, že na příští Astronomické expedici Úpice podrobíme kyanotypii dalším pokusům a třeba objevíme nový způsob jejího využití.

(Informace o historii a odborných postupech čerpány z textů Ing. MgA. Tomáše Štanzela z webu Národního technického muzea.)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice Úpice
[2] Národní technické muzeum



Seriál

  1. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  2. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  3. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  5. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  6. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  7. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  8. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  9. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  10. Astronomická expedice 2017
  11. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  12. Astronomická expedice: Modely raket
  13. Astronavigace na Astronomické expedici
  14. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  15. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  16. Astronomická expedice 2015
  17. Astronomická expedice Úpice 2014
  18. Astronomická expedice 2013
  19. Astronomická expedice 2012
  20. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  21. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  22. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  23. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  24. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  25. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Michal Kroužel

Michal Kroužel

Ing. Michal Kroužel (*1984) je fotograf, redaktor webu HedvabnaStezka.cz a cestovatel. Miluje astronomii a přírodní vědy, rád si hraje s kamením, poznává lidi z jiných kultur a je závislý na endorfinu, proto ve volném čase rád cestuje, běhá, jezdí na kole a pokouší štěstí při adrenalinových aktivitách. Je členem Amatérské prohlídky oblohy, Lovců bouřek a zakladatel projektu milujemehory.cz.

Štítky: Kyanotypie, Astronomická expedice


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2017 K2 PnaStarrs

Kométa je na snímku vľavo dole, vpravo hore je hviezda Cebalrai z Hadonosa.

Další informace »