Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

expedice_noc.jpg
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!

Nezáleží na tom, jestli jste úplný začátečník, nebo pro vás astronomie není zrovna španělskou vesnicí, astronomická expedice je tady pro každého studenta střední či vysoké školy ve věku od 15 do 25 let. Ta letošní se uskuteční v termínu od 17. července do 2. srpna 2009 a během ní se spolehlivě naučíte rozpoznávat souhvězdí, podíváte se do oblastí vzdáleného vesmíru na mlhoviny, hvězdokupy a dokonce i do jiných galaxií, naučíte se pozorovat proměnné hvězdy, meteory a planetky a v neposlední řadě blíže poznáte našeho vesmírného souseda - Měsíc. V případě zájmu se budete moci zabývat i klasickou a digitální astrofotografií, pozorováním pomocí CCD kamery, radioastronomií a nebo astronavigací (určení zeměpisné polohy pomocí sextantu). Východem Slunce ale astronomické aktivity nekončí, právě naopak - pozorování a zakreslování Slunce je možné kdykoliv během dne, samozřejmě pokud počasí dovolí. A v případě, že se naše nejbližší hvězda schová za mraky, můžete se přidat k meteorologické skupině a dozvědět se tak, že není mrak jako mrak.

Teoretické znalosti získáte na mnoha zajímavých přednáškách z oblasti astronomie, meteorologie, kosmonautiky, geologie a dalších, a to nejen od odborných vedoucích (vysokoškolských studentů přírodovědných oborů nebo pracovníků hvězdáren), ale i od předních osobností české vědecké sféry (v minulosti byli zváni například Jiří Grygar, Marcel Grün a Petr Kulhánek). V pestrém programu se v neposlední řadě najde místo i pro pozoruhodné experimenty z různých vědních oborů. Už jste například někdy vyráběli kráter? Zajímalo by vás, co se stane se svíčkou v mikrovlnné troubě? Chtěli byste si zkusit uvařit povrch Slunce? Prostředí úpické hvězdárny je všem experimentům nakloněno!

Astronomická expedice ale není jen šestnáct dní strávených pozorováním astronomických objektů a vstřebáváním teorie. Na pozemku hvězdárny v Úpici, je prostor i pro typicky letní radovánky jako je hraní volejbalu, stolního tenisu, koupání v místním bazénku a mnoho dalších.

Jak probíhá takový typický expediční den? Expedičníci bydlí ve vlastních stanech přímo na pozemku úpické hvězdárny (v budově hvězdárny je samozřejmě kvalitní hygienické zázemí v podobě několika sociálních zařízení a sprch). V 10.30 je budíček a vydává se snídaně. Poté následují přednášky (v přednáškové místnosti hvězdárny nebo pod širým nebem) a za dobrých podmínek pozorování Slunce. Ve 14.00 je oběd, po němž následují další přednášky nebo osobní volno (možnost návštěvy městečka Úpice). Zbytek odpoledne většinou zpestří i nějaký zajímavý experiment. Večeře je v 19.00 a po ní od 20.00 přicházejí na řadu další přednášky, které končí při setmění. Tehdy nastává ten pravý čas začít hlavní expediční aktivitu - celonoční pozorování oblohy, které končí ve 2.30 ráno. A protože je pozorování dlouhé a náročné, přesně o půlnoci se vydává čtvrté jídlo dne - mezi expedičníky nejoblíbenější - půlnočka. V případě zatažené oblohy je pozorování nahrazeno alternativním programem. Více informací o tom, jak to na expedici chodí, získáte na webových stránkách expedice.astronomie.cz.

Pokud chcete strávit část léta v kolektivu lidí, které spojuje zájem o astronomii, kosmonautiku a vše kolem nich, neváhejte a pošlete do 15. dubna 2009 přihlášku na adresu Martin Rybář, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Kraví hora 2, 616 00 Brno, nebo na email expedice@astronomie.cz. Na tyto kontakty také můžete zasílat jakékoliv dotazy, které vám obratem rádi zodpovíme.

Hlavním pořadatelem Astronomické expedice je Hvězdárna v Úpici, spolupořadateli Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti.

Jménem všech vedoucích se na setkání s Vámi těší Jana Švandová




Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »