Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

expedice_noc.jpg
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!

Nezáleží na tom, jestli jste úplný začátečník, nebo pro vás astronomie není zrovna španělskou vesnicí, astronomická expedice je tady pro každého studenta střední či vysoké školy ve věku od 15 do 25 let. Ta letošní se uskuteční v termínu od 17. července do 2. srpna 2009 a během ní se spolehlivě naučíte rozpoznávat souhvězdí, podíváte se do oblastí vzdáleného vesmíru na mlhoviny, hvězdokupy a dokonce i do jiných galaxií, naučíte se pozorovat proměnné hvězdy, meteory a planetky a v neposlední řadě blíže poznáte našeho vesmírného souseda - Měsíc. V případě zájmu se budete moci zabývat i klasickou a digitální astrofotografií, pozorováním pomocí CCD kamery, radioastronomií a nebo astronavigací (určení zeměpisné polohy pomocí sextantu). Východem Slunce ale astronomické aktivity nekončí, právě naopak - pozorování a zakreslování Slunce je možné kdykoliv během dne, samozřejmě pokud počasí dovolí. A v případě, že se naše nejbližší hvězda schová za mraky, můžete se přidat k meteorologické skupině a dozvědět se tak, že není mrak jako mrak.

Teoretické znalosti získáte na mnoha zajímavých přednáškách z oblasti astronomie, meteorologie, kosmonautiky, geologie a dalších, a to nejen od odborných vedoucích (vysokoškolských studentů přírodovědných oborů nebo pracovníků hvězdáren), ale i od předních osobností české vědecké sféry (v minulosti byli zváni například Jiří Grygar, Marcel Grün a Petr Kulhánek). V pestrém programu se v neposlední řadě najde místo i pro pozoruhodné experimenty z různých vědních oborů. Už jste například někdy vyráběli kráter? Zajímalo by vás, co se stane se svíčkou v mikrovlnné troubě? Chtěli byste si zkusit uvařit povrch Slunce? Prostředí úpické hvězdárny je všem experimentům nakloněno!

Astronomická expedice ale není jen šestnáct dní strávených pozorováním astronomických objektů a vstřebáváním teorie. Na pozemku hvězdárny v Úpici, je prostor i pro typicky letní radovánky jako je hraní volejbalu, stolního tenisu, koupání v místním bazénku a mnoho dalších.

Jak probíhá takový typický expediční den? Expedičníci bydlí ve vlastních stanech přímo na pozemku úpické hvězdárny (v budově hvězdárny je samozřejmě kvalitní hygienické zázemí v podobě několika sociálních zařízení a sprch). V 10.30 je budíček a vydává se snídaně. Poté následují přednášky (v přednáškové místnosti hvězdárny nebo pod širým nebem) a za dobrých podmínek pozorování Slunce. Ve 14.00 je oběd, po němž následují další přednášky nebo osobní volno (možnost návštěvy městečka Úpice). Zbytek odpoledne většinou zpestří i nějaký zajímavý experiment. Večeře je v 19.00 a po ní od 20.00 přicházejí na řadu další přednášky, které končí při setmění. Tehdy nastává ten pravý čas začít hlavní expediční aktivitu - celonoční pozorování oblohy, které končí ve 2.30 ráno. A protože je pozorování dlouhé a náročné, přesně o půlnoci se vydává čtvrté jídlo dne - mezi expedičníky nejoblíbenější - půlnočka. V případě zatažené oblohy je pozorování nahrazeno alternativním programem. Více informací o tom, jak to na expedici chodí, získáte na webových stránkách expedice.astronomie.cz.

Pokud chcete strávit část léta v kolektivu lidí, které spojuje zájem o astronomii, kosmonautiku a vše kolem nich, neváhejte a pošlete do 15. dubna 2009 přihlášku na adresu Martin Rybář, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Kraví hora 2, 616 00 Brno, nebo na email expedice@astronomie.cz. Na tyto kontakty také můžete zasílat jakékoliv dotazy, které vám obratem rádi zodpovíme.

Hlavním pořadatelem Astronomické expedice je Hvězdárna v Úpici, spolupořadateli Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti.

Jménem všech vedoucích se na setkání s Vámi těší Jana Švandová




Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »