Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

expedice_noc.jpg
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!

Nezáleží na tom, jestli jste úplný začátečník, nebo pro vás astronomie není zrovna španělskou vesnicí, astronomická expedice je tady pro každého studenta střední či vysoké školy ve věku od 15 do 25 let. Ta letošní se uskuteční v termínu od 17. července do 2. srpna 2009 a během ní se spolehlivě naučíte rozpoznávat souhvězdí, podíváte se do oblastí vzdáleného vesmíru na mlhoviny, hvězdokupy a dokonce i do jiných galaxií, naučíte se pozorovat proměnné hvězdy, meteory a planetky a v neposlední řadě blíže poznáte našeho vesmírného souseda - Měsíc. V případě zájmu se budete moci zabývat i klasickou a digitální astrofotografií, pozorováním pomocí CCD kamery, radioastronomií a nebo astronavigací (určení zeměpisné polohy pomocí sextantu). Východem Slunce ale astronomické aktivity nekončí, právě naopak - pozorování a zakreslování Slunce je možné kdykoliv během dne, samozřejmě pokud počasí dovolí. A v případě, že se naše nejbližší hvězda schová za mraky, můžete se přidat k meteorologické skupině a dozvědět se tak, že není mrak jako mrak.

Teoretické znalosti získáte na mnoha zajímavých přednáškách z oblasti astronomie, meteorologie, kosmonautiky, geologie a dalších, a to nejen od odborných vedoucích (vysokoškolských studentů přírodovědných oborů nebo pracovníků hvězdáren), ale i od předních osobností české vědecké sféry (v minulosti byli zváni například Jiří Grygar, Marcel Grün a Petr Kulhánek). V pestrém programu se v neposlední řadě najde místo i pro pozoruhodné experimenty z různých vědních oborů. Už jste například někdy vyráběli kráter? Zajímalo by vás, co se stane se svíčkou v mikrovlnné troubě? Chtěli byste si zkusit uvařit povrch Slunce? Prostředí úpické hvězdárny je všem experimentům nakloněno!

Astronomická expedice ale není jen šestnáct dní strávených pozorováním astronomických objektů a vstřebáváním teorie. Na pozemku hvězdárny v Úpici, je prostor i pro typicky letní radovánky jako je hraní volejbalu, stolního tenisu, koupání v místním bazénku a mnoho dalších.

Jak probíhá takový typický expediční den? Expedičníci bydlí ve vlastních stanech přímo na pozemku úpické hvězdárny (v budově hvězdárny je samozřejmě kvalitní hygienické zázemí v podobě několika sociálních zařízení a sprch). V 10.30 je budíček a vydává se snídaně. Poté následují přednášky (v přednáškové místnosti hvězdárny nebo pod širým nebem) a za dobrých podmínek pozorování Slunce. Ve 14.00 je oběd, po němž následují další přednášky nebo osobní volno (možnost návštěvy městečka Úpice). Zbytek odpoledne většinou zpestří i nějaký zajímavý experiment. Večeře je v 19.00 a po ní od 20.00 přicházejí na řadu další přednášky, které končí při setmění. Tehdy nastává ten pravý čas začít hlavní expediční aktivitu - celonoční pozorování oblohy, které končí ve 2.30 ráno. A protože je pozorování dlouhé a náročné, přesně o půlnoci se vydává čtvrté jídlo dne - mezi expedičníky nejoblíbenější - půlnočka. V případě zatažené oblohy je pozorování nahrazeno alternativním programem. Více informací o tom, jak to na expedici chodí, získáte na webových stránkách expedice.astronomie.cz.

Pokud chcete strávit část léta v kolektivu lidí, které spojuje zájem o astronomii, kosmonautiku a vše kolem nich, neváhejte a pošlete do 15. dubna 2009 přihlášku na adresu Martin Rybář, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Kraví hora 2, 616 00 Brno, nebo na email expedice@astronomie.cz. Na tyto kontakty také můžete zasílat jakékoliv dotazy, které vám obratem rádi zodpovíme.

Hlavním pořadatelem Astronomické expedice je Hvězdárna v Úpici, spolupořadateli Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti.

Jménem všech vedoucích se na setkání s Vámi těší Jana Švandová




Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »