Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Noční obloha na Astronomické expedici 2020
Autor: Pavel Karas

Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?

Bylo nebylo, psal se rok 2020...

Tento rok byl pro samotnou Astronomickou expedici náročný. Po mnoha letech její vedoucí rozhodli změnit její působiště a přesunuli dočasně expedici z Úpice do obce Vrchy nedaleko Fulneku. Přesun expedice však neubral na její kvalitě - naopak. To, že se celkem 52 nadšenců z České republiky i Slovenska rozhodlo strávit 16 dní pod noční oblohou to jenom dosvědčuje! Tito lidé se nenechali odradit ani hygienickými opatřeními, které jsme museli letos pro pořádání expedice dodržovat. Pořadatelem Astronomické expedice byla i letos Amatérská prohlídka oblohy, k níž se přidali dva další spolupořadatelé - Sekce proměnných hvězd a exoplanet a Fyzikální ústav AVČR.

 

Expedičníky hned první den čekal tradiční táborák, při kterém hlavní vedoucí Petr Scheirich zahájil Astronomickou expedici 2020. Hned další den byl odstartován astronomický kurz, který je veden samotnými vedoucími. Účastníci se tam naučili základní znalosti potřebné k pozorování noční oblohy. Tento kurz byl doplněn přednáškami z tzv. Kurzu moderní fyziky, který tvořily přednášky o speciální relativitě, částicové fyzice a úvodu do kvantové mechaniky, a který přednášel Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF a Pavel Váňa z MFF. Nedílnou součástí expedice přednášky zvaných odborníků. Letos mezi nás zavital Jiří Grygar z FZÚ AVČR, Svatopluk Civiš z ÚFCH JH AVČR, Pavel Cejnar z ÚČJF MFF UK, Pavel Karas z Hap Brno, Filip Hroch z ÚTFA MU a Pavel Cagaš z Moravských přístrojů. 

 

Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Jakub Pelc
Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Jakub Pelc

 

Celý program doplnily nejrůznější fyzikálně-chemické experimenty (děkujeme Báře Mikulecké z Úžasného divadla fyziky), ale také program samotných expedičníků - například Marco de Joode organizoval fyzikální počítání či experimentální určení délky občanského soumraku. Další volný program zaplnily semináře a workshopy věnované dennímu focení, analogové fotografii a zpracování fotometrických měření nebo astrofotografie.

 

Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka. Autor: Milan Palík
Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka.
Autor: Milan Palík

A co letošní úspěchy/neúspěchy?

Mezi letošní úspěchy lze zařadit přející počasí. Po celý první týden nám noci naservírovaly překrásnou jasnou oblohu Díky tomu se rozjely všechny skupiny na plné obrátky! Výsledky se začaly brzy dostavovat! CCD skupina proměřila jasnost několika proměnných hvězd (v souhvězdí Herkula dokonce objevil Petr Ulrich novou proměnnou hvězdu CzeV 2803), dvojice expedičníků ze skupiny Scientific Digifoto (Jiří Kohl a Tomáš Meduňa) rovněž objevila novou proměnnou hvězdu, která dostala označení CzeV2804 Cep. Při spolupráci skupin Scientific Digifoto a Digifoto se podařilo zaznamenat přelet Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční disk. A co vizuální skupiny? Ty pozorovaly natolik, že jim brzy při zakreslování začaly docházet tužky. 

Mezi neúspěchy se dá řadit falešně pozitivní pozorování zákrytu hvězdy HIP 6509 transneptunickým tělesem 2003 QX111, což bylo prokázáno tím, že nikdo jiný zákryt nepozoroval. Dále nám problémy způsobila velká průtrž mračen, kterou provázely silné poryvy větru. Naštěstí to odneslo jen mokré oblečení, dva altány a kabeláž. Slovy Jiřího Grygara to byla první bouřka, která přerušila jeho přednášku. 

 

Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy. Autor: Michal Kroužel
Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy.
Autor: Michal Kroužel

 

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem amatérským astronomům, kteří nám již řadu let půjčují přístroje, se kterými pozorujeme nebo fotografujeme. Děkujeme panu Zahajskému a firmě Supra Praha za zapůjčení malých montáží, Moravským přístrojům za zapůjčení CCD a CMOS kamer. Dále děkujeme Úžasnému divadlu fyziky za spoustu úžasných fyzikálních a chemických experimentů, které zpestřily letošní program. V neposlední řadě děkujeme Hvězdárně a planetáriu Brno, Planetáriu Ostrava a Masarykově univerzitě za podporu v této nelehké době a  zapůjčení techniky. Ale hlavně děkujeme vám, expedičníkům, díky kterým je každý ročník úžasný a nezapomenutelný!

 

Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Lukáš Havlák
Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Lukáš Havlák

Co nás čeká dál?

Skupina vedoucích již nyní pracuje na přípravách Astronomické expedice 2021. Pokud vše půjde dle plánu, přesune se v příštím roce Astronomická expedice na trvalou základu do obce Sítiny v okresu Ústí nad Orlicí. Tato lokalita slibuje pěknou noční oblohu a spoustu dalších možností, kam se může expedice rozvinout, přinášet dále radost nadšeným amatérům a poskytnout prostředí pro budoucí mladé vědce. Chcete-li tedy být neustále v obraze, sledujte náš Facebook nebo naši webovou stránku.

 

Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020. Autor: Michal Kroužel
Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020.
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webová stránka Astronomické expedice
[2] Facebook Astronomické expedice
[3] Blog Astronomické expedice 2020



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: EXPA 20, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Amatérská prohlídka oblohy, Astronomická expedice


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »