Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Noční obloha na Astronomické expedici 2020
Autor: Pavel Karas

Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?

Bylo nebylo, psal se rok 2020...

Tento rok byl pro samotnou Astronomickou expedici náročný. Po mnoha letech její vedoucí rozhodli změnit její působiště a přesunuli dočasně expedici z Úpice do obce Vrchy nedaleko Fulneku. Přesun expedice však neubral na její kvalitě - naopak. To, že se celkem 52 nadšenců z České republiky i Slovenska rozhodlo strávit 16 dní pod noční oblohou to jenom dosvědčuje! Tito lidé se nenechali odradit ani hygienickými opatřeními, které jsme museli letos pro pořádání expedice dodržovat. Pořadatelem Astronomické expedice byla i letos Amatérská prohlídka oblohy, k níž se přidali dva další spolupořadatelé - Sekce proměnných hvězd a exoplanet a Fyzikální ústav AVČR.

 

Expedičníky hned první den čekal tradiční táborák, při kterém hlavní vedoucí Petr Scheirich zahájil Astronomickou expedici 2020. Hned další den byl odstartován astronomický kurz, který je veden samotnými vedoucími. Účastníci se tam naučili základní znalosti potřebné k pozorování noční oblohy. Tento kurz byl doplněn přednáškami z tzv. Kurzu moderní fyziky, který tvořily přednášky o speciální relativitě, částicové fyzice a úvodu do kvantové mechaniky, a který přednášel Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF a Pavel Váňa z MFF. Nedílnou součástí expedice přednášky zvaných odborníků. Letos mezi nás zavital Jiří Grygar z FZÚ AVČR, Svatopluk Civiš z ÚFCH JH AVČR, Pavel Cejnar z ÚČJF MFF UK, Pavel Karas z Hap Brno, Filip Hroch z ÚTFA MU a Pavel Cagaš z Moravských přístrojů. 

 

Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Jakub Pelc
Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Jakub Pelc

 

Celý program doplnily nejrůznější fyzikálně-chemické experimenty (děkujeme Báře Mikulecké z Úžasného divadla fyziky), ale také program samotných expedičníků - například Marco de Joode organizoval fyzikální počítání či experimentální určení délky občanského soumraku. Další volný program zaplnily semináře a workshopy věnované dennímu focení, analogové fotografii a zpracování fotometrických měření nebo astrofotografie.

 

Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka. Autor: Milan Palík
Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka.
Autor: Milan Palík

A co letošní úspěchy/neúspěchy?

Mezi letošní úspěchy lze zařadit přející počasí. Po celý první týden nám noci naservírovaly překrásnou jasnou oblohu Díky tomu se rozjely všechny skupiny na plné obrátky! Výsledky se začaly brzy dostavovat! CCD skupina proměřila jasnost několika proměnných hvězd (v souhvězdí Herkula dokonce objevil Petr Ulrich novou proměnnou hvězdu CzeV 2803), dvojice expedičníků ze skupiny Scientific Digifoto (Jiří Kohl a Tomáš Meduňa) rovněž objevila novou proměnnou hvězdu, která dostala označení CzeV2804 Cep. Při spolupráci skupin Scientific Digifoto a Digifoto se podařilo zaznamenat přelet Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční disk. A co vizuální skupiny? Ty pozorovaly natolik, že jim brzy při zakreslování začaly docházet tužky. 

Mezi neúspěchy se dá řadit falešně pozitivní pozorování zákrytu hvězdy HIP 6509 transneptunickým tělesem 2003 QX111, což bylo prokázáno tím, že nikdo jiný zákryt nepozoroval. Dále nám problémy způsobila velká průtrž mračen, kterou provázely silné poryvy větru. Naštěstí to odneslo jen mokré oblečení, dva altány a kabeláž. Slovy Jiřího Grygara to byla první bouřka, která přerušila jeho přednášku. 

 

Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy. Autor: Michal Kroužel
Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy.
Autor: Michal Kroužel

 

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem amatérským astronomům, kteří nám již řadu let půjčují přístroje, se kterými pozorujeme nebo fotografujeme. Děkujeme panu Zahajskému a firmě Supra Praha za zapůjčení malých montáží, Moravským přístrojům za zapůjčení CCD a CMOS kamer. Dále děkujeme Úžasnému divadlu fyziky za spoustu úžasných fyzikálních a chemických experimentů, které zpestřily letošní program. V neposlední řadě děkujeme Hvězdárně a planetáriu Brno, Planetáriu Ostrava a Masarykově univerzitě za podporu v této nelehké době a  zapůjčení techniky. Ale hlavně děkujeme vám, expedičníkům, díky kterým je každý ročník úžasný a nezapomenutelný!

 

Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Lukáš Havlák
Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Lukáš Havlák

Co nás čeká dál?

Skupina vedoucích již nyní pracuje na přípravách Astronomické expedice 2021. Pokud vše půjde dle plánu, přesune se v příštím roce Astronomická expedice na trvalou základu do obce Sítiny v okresu Ústí nad Orlicí. Tato lokalita slibuje pěknou noční oblohu a spoustu dalších možností, kam se může expedice rozvinout, přinášet dále radost nadšeným amatérům a poskytnout prostředí pro budoucí mladé vědce. Chcete-li tedy být neustále v obraze, sledujte náš Facebook nebo naši webovou stránku.

 

Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020. Autor: Michal Kroužel
Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020.
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webová stránka Astronomické expedice
[2] Facebook Astronomické expedice
[3] Blog Astronomické expedice 2020



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou od roku 2024 vede jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: EXPA 20, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Amatérská prohlídka oblohy, Astronomická expedice


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »