Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Jaká byla Astronomická expedice 2020?

Noční obloha na Astronomické expedici 2020
Autor: Pavel Karas

Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?

Bylo nebylo, psal se rok 2020...

Tento rok byl pro samotnou Astronomickou expedici náročný. Po mnoha letech její vedoucí rozhodli změnit její působiště a přesunuli dočasně expedici z Úpice do obce Vrchy nedaleko Fulneku. Přesun expedice však neubral na její kvalitě - naopak. To, že se celkem 52 nadšenců z České republiky i Slovenska rozhodlo strávit 16 dní pod noční oblohou to jenom dosvědčuje! Tito lidé se nenechali odradit ani hygienickými opatřeními, které jsme museli letos pro pořádání expedice dodržovat. Pořadatelem Astronomické expedice byla i letos Amatérská prohlídka oblohy, k níž se přidali dva další spolupořadatelé - Sekce proměnných hvězd a exoplanet a Fyzikální ústav AVČR.

 

Expedičníky hned první den čekal tradiční táborák, při kterém hlavní vedoucí Petr Scheirich zahájil Astronomickou expedici 2020. Hned další den byl odstartován astronomický kurz, který je veden samotnými vedoucími. Účastníci se tam naučili základní znalosti potřebné k pozorování noční oblohy. Tento kurz byl doplněn přednáškami z tzv. Kurzu moderní fyziky, který tvořily přednášky o speciální relativitě, částicové fyzice a úvodu do kvantové mechaniky, a který přednášel Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF a Pavel Váňa z MFF. Nedílnou součástí expedice přednášky zvaných odborníků. Letos mezi nás zavital Jiří Grygar z FZÚ AVČR, Svatopluk Civiš z ÚFCH JH AVČR, Pavel Cejnar z ÚČJF MFF UK, Pavel Karas z Hap Brno, Filip Hroch z ÚTFA MU a Pavel Cagaš z Moravských přístrojů. 

 

Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Jakub Pelc
Fotografie mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000) od Jakuba Pelce ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Jakub Pelc

 

Celý program doplnily nejrůznější fyzikálně-chemické experimenty (děkujeme Báře Mikulecké z Úžasného divadla fyziky), ale také program samotných expedičníků - například Marco de Joode organizoval fyzikální počítání či experimentální určení délky občanského soumraku. Další volný program zaplnily semináře a workshopy věnované dennímu focení, analogové fotografii a zpracování fotometrických měření nebo astrofotografie.

 

Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka. Autor: Milan Palík
Záznam pozorování Bodeho galaxií z deníku Milana Palíka.
Autor: Milan Palík

A co letošní úspěchy/neúspěchy?

Mezi letošní úspěchy lze zařadit přející počasí. Po celý první týden nám noci naservírovaly překrásnou jasnou oblohu Díky tomu se rozjely všechny skupiny na plné obrátky! Výsledky se začaly brzy dostavovat! CCD skupina proměřila jasnost několika proměnných hvězd (v souhvězdí Herkula dokonce objevil Petr Ulrich novou proměnnou hvězdu CzeV 2803), dvojice expedičníků ze skupiny Scientific Digifoto (Jiří Kohl a Tomáš Meduňa) rovněž objevila novou proměnnou hvězdu, která dostala označení CzeV2804 Cep. Při spolupráci skupin Scientific Digifoto a Digifoto se podařilo zaznamenat přelet Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční disk. A co vizuální skupiny? Ty pozorovaly natolik, že jim brzy při zakreslování začaly docházet tužky. 

Mezi neúspěchy se dá řadit falešně pozitivní pozorování zákrytu hvězdy HIP 6509 transneptunickým tělesem 2003 QX111, což bylo prokázáno tím, že nikdo jiný zákryt nepozoroval. Dále nám problémy způsobila velká průtrž mračen, kterou provázely silné poryvy větru. Naštěstí to odneslo jen mokré oblečení, dva altány a kabeláž. Slovy Jiřího Grygara to byla první bouřka, která přerušila jeho přednášku. 

 

Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy. Autor: Michal Kroužel
Přednáška Jiřího Grygara na Astronomické expedici 2020 v obci Vrchy.
Autor: Michal Kroužel

 

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem amatérským astronomům, kteří nám již řadu let půjčují přístroje, se kterými pozorujeme nebo fotografujeme. Děkujeme panu Zahajskému a firmě Supra Praha za zapůjčení malých montáží, Moravským přístrojům za zapůjčení CCD a CMOS kamer. Dále děkujeme Úžasnému divadlu fyziky za spoustu úžasných fyzikálních a chemických experimentů, které zpestřily letošní program. V neposlední řadě děkujeme Hvězdárně a planetáriu Brno, Planetáriu Ostrava a Masarykově univerzitě za podporu v této nelehké době a  zapůjčení techniky. Ale hlavně děkujeme vám, expedičníkům, díky kterým je každý ročník úžasný a nezapomenutelný!

 

Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie. Autor: Lukáš Havlák
Temná mlhovina B174 v souhvězdí Kefea od Lukáše Havláka ze skupiny Digitální astrofotografie.
Autor: Lukáš Havlák

Co nás čeká dál?

Skupina vedoucích již nyní pracuje na přípravách Astronomické expedice 2021. Pokud vše půjde dle plánu, přesune se v příštím roce Astronomická expedice na trvalou základu do obce Sítiny v okresu Ústí nad Orlicí. Tato lokalita slibuje pěknou noční oblohu a spoustu dalších možností, kam se může expedice rozvinout, přinášet dále radost nadšeným amatérům a poskytnout prostředí pro budoucí mladé vědce. Chcete-li tedy být neustále v obraze, sledujte náš Facebook nebo naši webovou stránku.

 

Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020. Autor: Michal Kroužel
Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2020.
Autor: Michal Kroužel

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webová stránka Astronomické expedice
[2] Facebook Astronomické expedice
[3] Blog Astronomické expedice 2020



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: EXPA 20, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Amatérská prohlídka oblohy, Astronomická expedice


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »