Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

Lampička pro astronomy se superkondenzátorem

Lampička vyráběná na Astronomické expedici v Úpici
Autor: Roman Dvořák

Většina astronomů, pozorovatelů noční oblohy, využívá k pozorování červenou svítilnu, která neničí adaptaci oka na tmu. Ale lampiček, které by odpovídaly požadavkům pozorovatelů, se na trhu moc nenachází. A kde jinde než na Astronomické expedici v Úpici by měla taková lampička vzniknout?

Celý nápad vznikl na Astronomické expedici v roce 2015, kdy si jeden z vedoucích nevzal svou vlastní červenou lampičku. Díky své zručnosti si však velmi rychle vyrobil svou vlastní, originální lampičku, která se spoustě expedičníků líbila především díky praktičnosti a dobrému nápadu. Tato svítilna však neměla žádnou baterii, ale místo toho superkondenzátor, který byl původně určen do funkčního modelu rakety a vydržel s LED diodou svítit po dobu pozorování a bylo ho možné nabít do jedné minuty z USB portu počítače. Lampička šla položit na stůl do polohy, aby svítila přímo do misky s jídlem nebo šikovně umístit na pozorovací deník.

První verze kondenzátorové lampičky, 2015 Autor: Jakub Kákona
První verze kondenzátorové lampičky, 2015
Autor: Jakub Kákona

Přes rok jsme se zamysleli, jaké další vylepšení by taková lampička mohla mít. Vzniklo několik prototypů, při čemž některé byly slepou cestou. Výsledná lampička, po celoročním vývoji, měla spoustu vylepšení. Například byl integrován kondenzátor s ještě větší kapacitou, lampička dostala nový obal s průřezem ve tvaru šetiúhelníku vyrobený pomocí moderních technologií 3D tisku a nabíjecí  elektronikou vlastního návrhu, která chrání kondenzátor a umožňuje rychlejší dobíjení díky vysoké účinnosti.

Vizualizace lampičky Autor: Roman Dvořák
Vizualizace lampičky
Autor: Roman Dvořák

Vývoj lampiček se stihl včas a lampička mohla být vyrobena v prvních 20 kusech, které byly na letošní Astronomické expedici řádně otestovány. Výsledná lampička v sobě skrývá 50F kondenzátor, elektroniku pro rychlé dobíjení kondenzátoru z USB, takže lze lampičku nabít do dvou minut například z počítače nebo nabíječkou na mobilní telefon.

Lampičky měly spoustu užitečných vlastností. Na některé se přicházelo až při praktickém využití. Nemusí se nikde složitě hledat nové baterie, které stejně nenajdete a musíte počkat až do dalšího dne. Lampičku připojíte jen na jednu minutu k USB nabíječce, kterou používáte například na nabíjení mobilu. Lampička se na pozorovacím deníku nekutálí a díky otočnému obalu lze místo svitu přesně nastavit. Taktéž lze postavit „nastojato“ a lampička pak svítí přímo do talíře. Nemá vypínač, díky kterému se při pozorování neztratí v trávě. Její tělo je velmi odolné a při pádu se nerozbije. Navíc je vodě i rose odolná.

Protože i po rozprodání všech vyrobených kusů byl stále zájem o další, rozhodli jsme se pro výrobu další série lampiček s drobnými vylepšeními.

V případě zájmu o tuto kondenzátorovou lampičku je možné se závazně zapsat do seznamu zájemců a budeme Vás zpětně kontaktovat: https://goo.gl/forms/mvfD8v7EjL3dfBGE3

Autoři článku: Lenka Paulusová, Roman Dvořák

 

Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách Autor: Lenka Paulusová
Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách
Autor: Lenka Paulusová

Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách Autor: Lenka Paulusová
Lampičky byly vyráběny v různých barevných variantách
Autor: Lenka Paulusová

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická expedice v Úpici



Seriál

  1. Astronomická expedice opět úřadovala
  2. Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!
  3. Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023
  4. Pozvánka - Astronomická expedice 2023
  5. Astronomická expedice 2022
  6. Pozvánka – Astronomická expedice 2022
  7. Astronomická expedice v Sítinách 2021
  8. Jaká byla Astronomická expedice 2020?
  9. Pozvánka - Astronomická expedice 2020
  10. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2019
  11. Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018
  12. Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku
  13. Astronomická expedice Úpice 2017 - nejlepších 16 dnů v roce
  14. Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici
  15. Astronomická expedice 2017
  16. Lampička pro astronomy se superkondenzátorem
  17. Astronomická expedice: Modely raket
  18. Astronavigace na Astronomické expedici
  19. Experiment: rozbíjeli jsme “asteroid”
  20. Toužíte po letním dobrodružství? Pojeďte s námi na Astronomickou expedici!
  21. Astronomická expedice 2015
  22. Astronomická expedice Úpice 2014
  23. Astronomická expedice 2013
  24. Astronomická expedice 2012
  25. Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii
  26. Astronomická expedice 2008 – Mezi nebem a Zemí
  27. Astronomická expedice 2007 - Vaše cesta do vesmíru
  28. Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti
  29. Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem
  30. Astronomická expedice Úpice


O autorovi

Štítky: Astronomická expedice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »