Související stránky k článku 11. vesmírný týden 2021
Bezovec 1964.Autor: Archiv J. Mikuška.
Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.
Z expedice BEŠEFEX.Autor: Archiv J. Mikuška.
V 7. díle jsme prošli úspěšným rokem 1960 se dvěma expedicemi. Ani následující rok nebyl špatný, celostátní expedice v tomto roce se zdařila, ale měla svůj rub, který se nikdy předtím nevyskytl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.
Expedice TEXAS-D z roku 1959.Autor: Archiv J. Mikuška.
V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.
Účastníci expedice GELOMEX.Autor: Archiv J. Mikuška.
Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.
Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012Autor: Akademie věd ČRRNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
