Související stránky k článku 39. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a uvidíme i hodně skvrn. Ráno je možné spatřit zvířetníkové světlo. V noci z pondělí na úterý narazí DART do planetky Dimorphos. V neděli 25. 9. po půlnoci našeho času proběhly tři starty raket téměř v průběhu jedné hodiny. Před 15 lety odstartovala DAWN vstříc Ceres a Vestě a před 45 lety odstartovala raketa Proton se stanicí Saljut 6.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 8. do 27. 8. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je vidět celou noc, bude v opozici se Sluncem. Později vychází také jasný Jupiter a dalekohled odhalí i vzdálený Uran a Neptun. Luna 25 nezvládla manévr a narazila do Měsíce. Čandraján se chystá k přistání na Měsíci 23. 8. Z Japonska odstartuje další mise k Měsíci. Na ISS se má vydat posádka dlouhodobé mise Crew-7. Před 125 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a také čestný člen ČAS a její bývalý předseda Václav Jaroš.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 7. do 31. 7. 2022. Měsíc bude v novu, nastává konjunkce s Venuší. Planety jsou vidět nejlépe ráno. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce se trochu snížila. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu. Čína vypustila k její stanici laboratorní modul Wentian. SpaceX provedla rekordní počet startů během jednoho roku. Před 125 lety se narodil český astronom Alois Peřina, který se zasadil o stavbu Brněnské hvězdárny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 9. do 25. 9. 2022. Měsíc bude v ubývat k novu a jeho srpek ozdobí ranní oblohu, kde Venuše mizí v záři Slunce. Večer můžeme obdivovat nad jihem Saturn a jihovýchodem Jupiter. Později krásně vysoko vystupuje Mars. Vidět jsou i slabší Uran a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Začíná astronomický podzim. New Shepard provedl úspěšně nouzový odlet kabiny za letu. Falcon 9 brzdí počasí. NASA se pokusí o test tankování vodíku rakety SLS za velmi nízkých teplot po opravě. Před 90 lety se narodil známý tvůrce map Měsíce Antonín Rükl.
Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.
Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka vyfotografovala mimo jiné kráter Occator, což je místo, v němž se nachází množství již dříve objevených světlých depozitů. Nevynechala ani jiné zajímavé oblasti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Třetí díl poodhalil taje kryovulkanismu a v posledním dílu se podíváme na místa s největším výskytem vody.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Tentokrát se zaměříme na lineární útvary a různé světlé skvrny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 7. do 2. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zvýšená a objevila se nečekaně zajímavá aktivní oblast. Super Heavy Starship po předchozím přerušení startu IFT-13 a výměně motorů dostala novou šanci, kterou však zprvu překazilo počasí.
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Ve třetím dílu se podíváme na kryovulkanismus a horu Ahuna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.
