34. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v neděli 26. srpna ve 13:56 SELČ. 20. a 21. srpna se pohybuje v blízkosti Saturnu a 23. srpna je nad Marsem.
Planety:
Venuše (−4,5 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa souhvězdí Vah). Saturn (0,3 mag) je po setmění nad jihem. Mars (−2,4 mag) je nízko nad jihem po 23. hodině.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Několik opravdu malých skvrn se ale na jeho povrchu nachází. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Merkur a zvířetníkové světlo
Na ranní oblohu se pomalu dostává Merkur, který se blíží do své největší západní elongace. Zatím je poměrně slabý, ale v průběhu týdne bude zjasňovat a před svítáním se dá kromě něho vidět i šikmý kužel zvířetníkového světla.
Kosmonautika
21. srpna má odstartovat raketa Vega s družicí Aeolus. Ta by měla přispět k přesnějším datům o větru v atmosféře, což je důležité pro předpovědi počasí.
24. srpna je v plánu start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. První stupeň rakety se má opět pokusit přistát na mořskou plošinu.
25. srpna má startovat čínská raketa CZ-3B s navigačními družicemi Beidou.
Výročí
21. srpna 1993 (25 let) se pouhé tři dny před příletem k Marsu odmlčela sonda Mars Observer. Podle všeho prý došlo k úniku paliva, které poškodilo i sondu samotnou. Ta stihla poslat pouhé tři snímky Marsu.
22. srpna 1989 (120 let) se narodil první laureát Nušlovy ceny (1938), Karel Čacký. Byl to správce přístrojů a nadšený demonstrátor tehdy nové pražské hvězdárny na Petříně.
25. srpna 2003 (15 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.
26. srpna 1989 (120 let) se narodil čestný člen a bývalý předseda České astronomické společnosti Václav Jaroš.
26. srpna 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.
Výhled na příští týden
- Ranní Merkur
- Výročí: Galileo, průlet kolem planetky Ida
- Výročí: Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
- Výročí: STS-8, Challenger, s řadou problémů
- Výročí: Alfred Charles Bernard Lovell
- Výročí: Valentin Gluško
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
