Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2018

34. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 22. sprna 2018 ve 21:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 26. srpna ve 13:56 SELČ. 20. a 21. srpna se pohybuje v blízkosti Saturnu a 23. srpna je nad Marsem.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa souhvězdí Vah). Saturn (0,3 mag) je po setmění nad jihem. Mars (−2,4 mag) je nízko nad jihem po 23. hodině.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Několik opravdu malých skvrn se ale na jeho povrchu nachází. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Merkur a zvířetníkové světlo

Na ranní oblohu se pomalu dostává Merkur, který se blíží do své největší západní elongace. Zatím je poměrně slabý, ale v průběhu týdne bude zjasňovat a před svítáním se dá kromě něho vidět i šikmý kužel zvířetníkového světla.

Kosmonautika

21. srpna má odstartovat raketa Vega s družicí Aeolus. Ta by měla přispět k přesnějším datům o větru v atmosféře, což je důležité pro předpovědi počasí.

24. srpna je v plánu start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. První stupeň rakety se má opět pokusit přistát na mořskou plošinu.

25. srpna má startovat čínská raketa CZ-3B s navigačními družicemi Beidou.

Výročí

21. srpna 1993 (25 let) se pouhé tři dny před příletem k Marsu odmlčela sonda Mars Observer. Podle všeho prý došlo k úniku paliva, které poškodilo i sondu samotnou. Ta stihla poslat pouhé tři snímky Marsu.

22. srpna 1989 (120 let) se narodil první laureát Nušlovy ceny (1938), Karel Čacký. Byl to správce přístrojů a nadšený demonstrátor tehdy nové pražské hvězdárny na Petříně.

25. srpna 2003 (15 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.

26. srpna 1989 (120 let) se narodil čestný člen a bývalý předseda České astronomické společnosti Václav Jaroš.

26. srpna 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.

Výhled na příští týden 

  • Ranní Merkur
  • Výročí: Galileo, průlet kolem planetky Ida
  • Výročí: Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
  • Výročí: STS-8, Challenger, s řadou problémů
  • Výročí: Alfred Charles Bernard Lovell
  • Výročí: Valentin Gluško

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars Observer, Sigmund Jähn, SIRFT - Spitzer, Václav Jaroš, Karel Čacký, Vesmírný týden


8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mliečna cesta, Jupiter, Venuša a Saturn počas nautického súmraku nad Slanskými vrchmi.

Mliečna cesta, Jupiter, Venuša a Saturn počas nautického súmraku nad Slanskými vrchmi.

Další informace »